Spotřební průmysl

1) levná hromadná produkce široké spotřeby, méně kvalifikované pracovní síly = módní zboží (Čína, Bangl.,
    - textil. průmysl
        - produkce všech druhů tkanin
        - dominuje bavlnářství, tkaniny z chemických vláken, hedvábné a vlněné tkaniny, pletařství
    - oděv. průmysl – převážně v rozvoj. zemích, ale dražší a kvalitnější výrobky ve vyspělých zemích (Francie, Itálie, USA)- (Puma, Nike, Adidas, Converse, Lacoste)
    - obuvnic. prům. – producenti USA, Itálie
- exportéři Taiwan, Španělsko, Jižní Korea, Čína
- v oblastech s levnější pracovní silou
2) obory s drahými výrobky, vyžadují kvalifikované pracovníky a vysokou technickou úroveň
    - kožešinový prům. – USA, Německo
    - klenotnic. prům. - vysoké nároky na ruč. práci, malá mechanizace
                                  - Indie, Španělsko, Řecko, Itálie
    - nábytkářství – USA, Německo
    - výroba hraček – Japonsko (centrum), USA
    - průmysl skla, keramiky, porcelánu

Potravinář. průmysl
– export hl. do rozvoj. zemí
1) obory zabývající se zpracováním dovážených surovin – v doprav. uzlech
    - výroba trvanlivých produktů
    - továrny na čokoládu, margarín, rafinerie cukru
2) méně rozsáhlé provozy
  a) závody orientované na suroviny – cukrovary, lihovary, škrobárny, konzervárny
  b) závody orientované na spotřebitele – výrobny polotovarů, nealko nápojů, pekárny
 
Tabákový prům.
- Čína, USA

Dřevozpracující průmysl
- výroba nábytku, papíru, celulózy, zápalky, hudeb. nástroje
- S Amerika, S Evropa, Čína

Zpracovatelský průmysl...

a) těžký průmysl – výrobky daného odvětví určeny pro další průmyslové využití
                            - např. guma, cement, elektronické součástky, plechy,…
b) lehký = spotřební průmysl – přímé užití spotřebitelem
 např. oděvy, potraviny, léky, telefony, knihy, počítače, automobily,…


Charakteristika průmysl. odvětví
- hutnictví
-  jeho význam relativně klesá (snižování surovinové náročnosti  výrobků, náhrada kovových materiálů syntetickými výrobky chemického průmyslu)
- výroba železa, oceli, neželezných kovů a jejich slitin = metalurgie
= základna pro strojírenství a stavebnictví
- Čína, Indie

- strojírenství
      - vedoucí odvětví průmysl. výroby (největší zaměstnanost – 36%)
- jeho výrobní prostředky zabezpečují mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství =   ukazatelem hospodářské vyspělosti a vědeckovýzkumné základny – předpokladem věda a výzkum
-- všeobecné strojírenství – obráběcí stroje, (zemědělské) zařízení; Japonsko
-- dopravní s. – výroba lodí, automobilů, železnic (snižuje se); Japonsko
    - automobil. průmysl – Z Evropa, S Amerika, Japonsko
-- elektrotechnický a elektronický průmysl
    - vojensko průmyslová elektronika USA Čína
    - běžná spotřební elektronika Čína
-- zbrojní výroba – Čína, USA, Rusko

- chemický prům.
 v místech těžby či levné dopravy surovin, dostupné energie, mimo velké aglomerace, náročnost na vodu
 obory: farmacie, petrochemie (dnes nejrychleji rostoucí), gumárenská výroba, výroba kosmetiky, rafinérie ropy, průmysl umělých hmot, výroba hnojiv
- nahrazují přírod. suroviny, důležitý faktor zemědělské výroby (hnojiva, insekticidy)
přesun výroby do rozvoj. zemí

Energetický průmysl

= výroba elektrické energie (snadno přenosná, dobře dostupná)
- využití: teplo, pohon strojů, osvětlení, pro chod průmyslu, služeb, život lidí
- růst spotřeby elektřiny = charakteristický znak vyspělých států
- elektrifikace – investičně velmi náročná, ale významná pro modernizaci hospodářství
- vzrůstá spotřeba i alternativ. zdrojů (větrná, sluneční, geotermální, přílivová energie)
a) tepelné elektrárny (65%)
- budovány v oblasti těžby uhlí, velká spotřeba vody (pro chladící věže)
 problém: spalování fosilní paliv -> produkce škodlivých emisí + zdroj CO2 -> skleníkový efekt
 USA, Čína, Australie, Německo, Rusko, ČR
b) hydroelektrárny (17%)
- budují se na vodních tocích s velkým spádem vody nebo veletoky
- význam pro Latin. Ameriku a alpské země, Afriku, Norsko, Rakousko, Albánii, J Asie
c) jaderné elektrárny (17%)
- v oblastech s velkou spotřebou elektřiny, kde je nedostatek levných paliv + v blízkosti vodního zdroje
 - ukládání vyhořelého (využitého) paliva (= jader. odpad) nedořešeno;  hl. Francie, Belgie, Švýcarsko, Švédsko
- vysoká výkonnost (malé množství dodaného paliva), nízké výrobní náklady, ale vysoké náklady na
   výstavbu

Strategické suroviny

- těžba uhlí - Čína, USA, Rusko, Austálie, Ukrajina, Indie

- těžba ropy - Saudská Arábie, Rusko, USA, Irán, Čína (největší producenti)  - její cena hýbe světovou ekonomikou              

- těžba zem. plynu - Rusko (Z Sibiř), USA (Texas, Louisiana), Kanada (Alberta)
                              - hlavní exportéři – Kanada, Nizozemí, Norsko; -  plynovod; topení v domácnosti (levnější než elektrické e.)
 těžba uranu - povrchové doly, lomy, šachty; Rusko, USA, Kanada (v ČR Dolní Rožínka

ropovod Družba
- nejdelší na světě, začíná v Samaře (JV Ruska), pokračuje západ. směrem až do Běloruska města Mozyr, kde
   se rozdvojuje na sever. větev (Polsko, Německo) a jižní větev (Ukrajina, Maďarsko, Slovensko, ČR)
ropovod Ingolstadt
- přivádí do ČR arabskou ropu
- vznikl v 90. letech 20.st.

Světový průmysl

- ovlivňuje přírodu a zhoršuje kvalitu ŽP
- 3 základní výrobní odvětví:
- těžební průmysl
- výroba elektrické energie
- zpracovatelský průmysl - těžký
                - lehký (spotřební)

Faktory lokace průmysl. odvětví
obecně:
1. přírodní = podmínky rozmístění
    - zdroje nerostných surovin, vody, energie, reliéf, půda, biotop (fauna a flóra), terén, klima
2. ekonomicko-technické = činitelé, podmínky rozmístění
          - pracovní síla, doprava, cena, kvalifikace, kapitál, výhody aglomerace, vědecké zázemí, možnost odbytu výrobků, trh, daňové a celní podmínky
3. sociálně-politický  - sociální, historické, strategicko-vojenské
      - zásah péče o tvorbu a ochranu ŽP

Důležité u každého průmyslu
Energetický průmysl: - energetický zdroj (voda, uhlí, plyn, ropa); vhodná lokace; kapitál, zajištěný odbyt, doprava, vymyšleno kam dávat odpad, zajistit ochranu ŽP, lidský potenciál – obsluha lidí
těžební: - ložisko, suroviny, energii na těžbu, technologie těžby, vhodná doprava a zajištění ochrany ŽP
textilní: - lokace (v průmyslových centrech a u řeky – potřebují hodně vody v barvírnách), lidská práce, dopravní síť (dovoz a vývoz)
potravinářský: - lokace (v místech spotřeby – pivovary ve městech), velké množství pracovní síly, energie, doprava, zdroj surovin
- např: chov dobytka – skot – blízko měst chod pro mléko X dál od měst chov na maso
- pěstování zeleniny blízko měst
hutní průmysl: - zpracovatelský těžký, dříve: blízko surovin X v současné době: mimo dosah sídel, při dopravních sítích ( např.přístavy)
           - základní suroviny: uhlí, železná ruda, vápenec, magnesit
           - proč se neruší?? – drahé na odbourávání a na znovu obnovení
           - Ostravské hutě vlastní Indie

Úloha průmyslu
- rozhodující vliv na ekonomiku od dob průmyslové revoluce (19.st, Anglie), poté rozšíření do zemí Beneluxu, Francie, Něm, R – U,….
- průmyslové země = nejsilnější země
- muselo být zrušeno nevolnictví (1781) → lidé mohli cestovat za prací do měst
- revoluce přinesla stroje, zlepšení dopravy → ulehčení práce lidem, nové materiály
- v současné době: rozhodující úloha v ekonomice
- nejdražší a nejvýznamnější průmysl: elektrotechnický, chemický, strojírenský
- průmyslové země ruší kouřící komíny - ,,průmysl bez kouře“ → přesun do rozvojových zemí

Průmyslová centra světa
1. USA – severovýchodní oblast – těžba uhlí, železa, textilní průmysl
             - oblast velkých jezer
             - Jihozápad – San Francisko, Los Angeles – rozvoj průmyslu až za druhé světové války- Silicon Valley
             - nejmladší oblast: Seattlu
2. Čína – oblast Pekingu, Šanghaje, Kantonu
              - východní pobřeží Číny, největší loděnice na světě
3. Japonsko – na ostrově Honšú; hutní (kupuje suroviny v zahraničí- blízko přístavů), elektrotechnika
4. Země EU – Něm, VB, Francie, Itálie, Benelux
5. Indie – oblast Mombaje, Kalkaty
- ocelářství (vývoz uhlí do Japonska), strojírenský průmysl, textilní velmoc, stavební materiály
6. Austrálie – barevné kovy, strojírenství, elektrotechnika, těžební průmysl – zásobuje Japonsko
7. Brazílie – ocelářství, těžké strojírenství
8. Izrael -  průmysl orientovaný na málo zdrojová odvětví ( na ty co potřebují málo surovin)
- elektronika, vojenská technika, výroba léků, šperků, vývoz džemů, džusů, vydělávají obchodem


Přehled průmyslů a významná místa
Těžební průmysl = získávání surovin
- 8% světové produkce
- závislý na nerost. zdrojích (značná část vyčerpána (= neobnovitel. zdroje)
- paliva, rudy, ostatní (stavební, sklářské, keramické, chemické)
- nejvýznamnější oblasti: - horská oblast na západě USA (těžba uhlí, rud a chemických surovin)
    - pobřeží Mexického zálivu USA = od Texasu po Floridu (těžba ropy, síry)
    - Sibiř (těžba paliv, rud)
    - SV a JV Čína (těžba ropy, uhlí, želez. rudy)
- těžba rud (= získávání kovů) a nerudných surovin – USA, Austrálie, Kanada, Jižní Afrika (zlato)
- energetické zdroje = paliva:
    - primární - uhlí, ropa, zem. plyn, jader. paliva, vodní energie
                     = součástí přírod. bohatství
    - sekundární - elektrická energie, ropné deriváty, koks, svítiplyn
                         = úpravou primárních zdrojů

LAPLATSKÉ STÁTY

Argentina
- hl. město Buenos Aires, oficiální jazyk je španělština, zkrachovala, BSE (nemoc šílených krav) → nikdo od nich nechtěl kupovat dobytek, protože zamlčeli BSE
- většina území leží v mírném podnebném pásu, sever v subtropickém
- jádrová oblast obyvatelstva u pobřeží a řeky Páraná (ta má velký hydroenergetický význam, ústí do zálivu La Plata)
- na pampách (stepi) se chová dobytek a ovce, pěstuje kukuřice, ovoce, zelenina, pšenice, ječmen (Argentina je další „světovou obilnicí“), farmářský chov dobytka - vytvořila se zde specifická kultura spojená s chovem zvířat (př. gaučové - honáci a ošetřovatelé dobytka, obdoba amerických kovbojů)
- Agr. svou polohou na jižní polokouli, kde zrají plody při zimě na sev. polokouli, zajišťuje dodávání čerstvého ovoce a zeleniny do evropských obchodů
- jižní oblast Jižní Ameriky se nazývá Patagonie – chladná, větrná
Paraguay
- chudý rozvojový stát, vnitrozemský, zemědělství
Uruguay
- středně ek. Vyspělý, zemědělství
Brazílie
- Brazilská federativní republika
- hospodářsky rozvojový stát, ale nejvyspělejší v Jižní Americe, už se přibližuje vyspělým
- demokratická federativní prezidentská republika, 190 mil obyvatel, 8,5 mil. Km
- hl. město Brasilia (vybudováno uměle na zelené louce, navrhl ji Čech)
- další:  Rio de Janeiro – socha Krista (novodobý div světa), obrovský karneval, favela – slumy (jedna z největších kriminalit), Copacabana - nejznámější pláž na světě, Marakana – patří k největším stadionům světa, Sao Paulo, Manaus, Belem, Salvador
- oficiální jazyk portugalština (brazilská forma), obyvatelé většinou mesticové (míšenci bělochů a Indiánů) + veškerá směsice přistěhovalců z celého světa a jejich potomci
- převažující náboženství – katolíci, měna: brazilský real, prezident: Luis de Silva
- problémy: nezaměstnanost (chudí lidé vytváří slumy ve velkých městech), vysoká kriminalita
- velké nerostné bohatství: př. Guyanská vysočina, Brazilská vysočina, ropa, bauxit – ruda hliníku, manganová ruda, zlato
- Paraná a její přítoky využívány k hydroenergetickým účelům (př. přehrada Itaipú)
- největší světový producent kávy, další plodiny: kaučuk, cukrová třtina, podzemnice olejná, banánovník, bavlník, čajovník, batáty – sladké brambory, proso, maniok – druh luštěniny
- klima: tropické vlhké → TDL, tropické střídavě vlhké → savany a tropické opadavé lesy
- Národní tanec: samba
- Amazonie – nížinatá oblast podél Amazonky (nejvodnatější a nejdelší řekou na Zem) a jejích přítoků – Purus, Juruá, Madeira, Japurá,Tocantins, Araguaia (využívány k lodní přepravě)
- mořský příliv zasahuje daleko do nitra Amazonie (desítky km, vyvolává vlnu zvanou pororoca)
- roste trop. deštný les, dnes z velké míry vykácen (plantáže, pastva dobytka, lomy, města, silnice)
- v rezervacích původní indiánské kmeny

Andské státy

- velkou část tvoří Andy a sopky, kterých má nejvíce Ekvádor
- obyvatelstvo tvoří míšenci a původní obyvatelé, až na Chile, kde většinu obyvatelstva tvoří běloši
- státy jsou hospodářsky rozvojové
Kolumbie
- federativní stát, Bogotá (velká nadmořská výška 3000m.n. m., žít se tam dá, protože je to u rovníku), španělština, katolíci, velký podíl mesticů v populaci
- ekonomicky středně vyspělý stát v Lat. Americe
- nelegální pěstování koky ve skrytých oblastech v Amazonii, výroba kokainu
- revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC - levicově orientované ozbrojené skupiny (guerilly) bojující proti kolumbijské vládě, hlavně na západním pobřeží (únosy, zabíjení, nelegální činnost)
- vláda ovládá pouze nížiny
- Koka: zemědělská plodina – vývoz, barevné kovy, uhlí, železná ruda
- Drogové kartely př. Kaby, v minulosti př. Escobar
Chile
- Santiago, španělština, katolíci, stát ekonomicky středně vyspělý (mezi vyspělým a rozvojovým), nejvíce běloši
- hornatý stát, protáhlý v poledníkovém směru - sever suchý subtropický pás - vliv studeného Peruánského proudu (vypařuje se málo vody→málo srážek→poušť Atacama – nejsušší poušť světa), jih - mírný pás, klima výrazně ovlivněno vysokou nadmořskou výškou (chladněji a menší vlhkost vzduchu)
- nejvyšší hory J. Am. - Aconcagua 6959 m. n. m.
- Augusto Pinochet – fašistický diktátor, prezident (27let – vládl), generál junty → dostal se k moci vojenským převratem, vybudoval z Chile ekonomicky dobrou zemi, ale přitom vraždil a utlačoval odpůrce a lid, orientace na Kubu
- rozsáhlý rybolov, jinak zaměření ekonomiky na textilní, potravinářský průmysl a cestovní ruch, významná je těžba měděné rudy (první na světě) a guana (ptačí trus v oblastech kolonií mořských ptáků sloužící jako hnojivo)
Bolívie
- La Paz – sídlí zde nejvýznamnější firmy pro Bolívii, ale hl. m. Sucre – podle ústavy
- Východ – vyspělý, západ – méně
- Politika přerozdělování – vydělané prostředky se investují na chudý západ - to se nelíbí východu -  hrozí rozpad
Bolívie, Peru, Ekvádor
- leží v tropickém vlhkém klimatu → města byla založena úmyslně ve vyšší nadmořské výšce (je tam nižší teplota a menší vlhkost, příjemnější pro lidi)
- chudé rozvojové státy, příjmy mají zvláště z prodeje nerostných surovin, dřeva a zemědělských plodin. Prodej v nezpracované podobě vynáší málo, nejvíce se získá z prodeje výrobků (přidaná hodnota), na což chybí v rozvojových státech výrobní kapacity, technologie (chybí investice z bohatých zemí, mj. kvůli politické nestabilitě a velmi špatné infrastruktuře)
- menší příjmy z cestovního ruchu - Peru (mayské Machu Pichu a další indiánské památky), Ekvádor (Galapágy, sopky - Chimborazo, Cotopaxi)
- ALTIPLANO – rozsáhlá náhorní plošina ve vnitrozemí Bolívie

Karibské státy

- deštné lesy a vlhké savany
Venezuela:
- Caracas, federace, název podle vzhledu Venecia
- Prezident Hugo Chávez (zvětšil si pravomoc, levicový, chce zde vytvořit stejný režim jako Fidel Castro – spojenec, ale ještě se mu to nepovedlo úplně, protože zde ještě funguje parlamentní opozice), socialismus 21. století (posílení chudých a střední třídy)
- Znárodnil majetek firem USA (podniky z naftařského průmyslu)
- Bohatá na ropu, součástí OPEC (org. Států vyvážející ropu), nejvyspělejší díky ropě a zemnímu plynu, těžební průmysl, petrochemický průmysl
- Velké rozdíly (bohatí, chudí)
- Obyvatelé hlavně mestici (indián+běloch)
Fr. Guyana:
- zámořský department Francie (území Francie, jakoby jeden z fr. krajů, nicméně značně ekonomicky zaostalejší než Francie),Arienne – francouzská nosná raketa
Guyana, Surinam, Fr. Guyana:
- diamanty (Hmotnost, Barva, Čistota, Brus), ropa, uhlí, tropické ovoce (cukrová třtina), rozvojové zemědělství

JÍŽNÍ AMERIKA

- horizontální členitost je menší než v Severní Americe – Falklandy, Ohňová země, Drakeův průliv, Galapágy
- vertikální členitost – výškové rozdíly mezi západem, kterému dominují Andy a východem, který je nížinatý
- státy rozděleny na Karibské (Venezuela, Guayana, Surinam, Francouzská Guayana), Andské (Kolumbie, Ekvádor, Peru, Chile, Bolívie), Laplatské (Argentina, Uruguay, Paraguay) a Brazílii
- celkově v J. Americe je většina měst soustředěna u pobřeží (historické důvody, snadná doprava) nebo ve vyšší nadmořské výšce (příjemnější klima)
Přírodní podmínky
- většina území se nachází v tropech, i když zasahuje i do subtropů
- typická je výšková stupňovitost klimatu, která je důležitá při rozmístění obyvatelstva
- velký vliv pasátů, které přinášejí vlhkost na východní pobřeží
- hustá říční síť, úmoří Atlantiku (k Tichému oceánu jenom malinký zlomek)
- Amazonka, Negro, Madeira, Ucayali, Orinoko (liší se režimem odtoku, protože je na severní polokouli)
- řeky využívány k energetice
- záliv Maracaibo, jezero Titicaca (tektonického původu)
- pororoca – přílivová vlna moře proti proudu Amazonky

STÁTY STŘEDNÍ AMERIKY

- ostrovy a pevnina, ostrovy jsou sopečného původu
- Guatemala, Belize, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kuba, Jamajka, Haiti, Dominikánská republika, Bahamy, Portoriko a další malé státy = Velké Antily a Malé Antily
Přírodní podmínky
- jezera: Nikaragua, Managua – vznik tektonickou činností
- řeky: vodnaté, úzké, rychlé, krátké
- tropický podnebný pás, tropicky vlhké klima, úmoří Karibského moře je bohatší na dešťové srážky, úmoří Tichého oceánu je sušší oblast
- během roku se střídají období dešťů (léto) a období sucha (zima), režim srážek je výrazně proměnný kvůli své závislosti na směru větrů
- ve středoamerickém regionu se často vyskytují hurikány a tropické bouře (především karibské pobřeží Belize, Hondurasu a Nikaraguy), zemětřesení
Hospodářství:
- Kukuřice, tabák, banánovník (banánové republiky – velké množství banánů Chiquita Brands International), bavlník, ananas, batáty, kávovník, kakaovník, cukrová třtina (export)
- Ekonomika: rozvojové země (chybí střední vrstva obyvatel)
- Hlavně zemědělství, zaměření na turismus (kuba, Jamajka, Dominikánská rep.)
- převažuje zemědělství, ale je zaměřeno jednostranně na export, nabídka někdy převažuje poptávku
- Střední Amerika někdy náchylná na občanské války díky režimu
- banány, tabák, cukrová třtina
- turistický ruch
Obyvatelstvo
- podobné jako v Mexiku, španělština, Aj, Fj
- pevninský most (oblouk) – převažují míšenci původního obyvatelstva a bílé rasy
- ostrovní oblouk (most) – převažují černoši, na Kubě míšenci a původní obyvatelstvo

Jamajka: bauxit (ruda, ze které se vyrábí hliník), turistika
Panama: příjmy z Panamského průplavu (uměle vytvořen, Francouzi nedokončili, USA dokončila)
Haiti: nestabilní se špatnou ekonomikou, zemětřesení
Portoriko: přidružený stát USA, poměrně vyspělý
Kuba: potravinářský průmysl – vývoz tabáku a doutníků, Raul Castro – současný prezident, diktátor (komunismus), Fidel Castro – jeho bratr, byl jím nahrazen, začal s tímto tvrdým režimem

SPOJENÉ STÁTY MEXICKÉ

- Federativní prezidentská republika (31států), Hl. město – Mexiko city, Ciudad de Méchico
- 110mil.obyvatel, 1,9mil. Km, měna - peso
- NAFTA, G20 – na rozhraní, rozvojová země
- Puebla, Ciudad Juárez, Monterrey, Turistika: Acapulco, Cancun, Tijuana
Přírodní podmínky
- Sierre Madre Occidental a Sierra Madre Oriental plus náhorní plošiny, které jsou nejvíce zalidněné
- na okraji litosférických desek – sopky, zemětřesení (Popokatepetl a Ciclaltepetl)
- polopouštní oblasti, na Yukatánu tropické deštné lesy (vliv teplých proudů)
- velký vliv nadmořské výšky, obyvatelstvo na náhorních plošinách, jinde zřídka díky tropickému klimatu
- Anahuacká náhorní plošina nejhustěji zalidněná
- Kalifornský poloostrov – nedostatek vody, téměř liduprázdno
Obyvatelstvo:
- úředním jazykem je španělština
- Jádrová oblast – Mexiko city, periférie – chudí lidé
- 20% mestici, 30% indiáni
- kdysi Aztékové na náhorních plošinách a Májové v deštných pralesech na Yukatánu
- Katolická církev
- Chiapaz – oblast, kde mají problém s Indiány (nechtějí se podřizovat)
- Nejvíce lidí – Anahuatská plošina, nejméně – Yucatan
- Vysoký přirozený přírůstek
Hospodářství:
- napůl vyspělá a napůl rozvojová země
- rozdíly v hospodářské úrovni v Mexico City a třeba na jihu Mexika
- větší zaměstnanost je v zemědělství
- stříbro – 1.ve světě, ropa a zemní plyn – Campechský záliv, barevné kovy, železná ruda, zinek
- ekonomicky závislé na USA – export
- těžební průmysl (velké půjčky na modernizaci strojů k výrobě, velké problémy se splátkami)
- petrochemický průmysl
- cestovní ruch (aztécké pyramidy, hory, pobřeží, Acapulco)
- potravinářský - tequila
- pro vlastní obživu pěstování prosa, kukuřice, fazole, koření
- pro export – bavlna, cukrová třtina, kakao, káva, banány, sisal a agáve (tequila)

LATINSKÁ AMERIKA

Rozdělení Ameriky:
- zeměpisné: severní – Tehuatepecká šíje, střední – kontinentální + ostrovní, jižní – panamská šíje
- podle kulturního vývoje: anglosaská (USA, Kanada), latinská (od Mexika na jih)
Přírodní podmínky
- západní pobřeží leží na rozhraní dvou litosférických desek
- většina jižní Ameriky leží v tropickém pásu
- západní pobřeží Jižní Ameriky ovlivňováno studeným Peruánským proudem, Střední Amerika teplým rovníkovým proudem
- východ jižní i střední Ameriky ovlivňován a zvlhčován teplým Brazilským proudem a teplým rovníkovým proudem
- jih ovlivňován studeným Falklandským proudem
- pohoří Andy, nejvyšší hora latinské Ameriky je Aconcagua (6959 m)
- podél západního pobřeží poušť Atacama
- vodstvo poměrně husté – Amazonka, Parana, Orinoko, tektonická jezera (Titicaca)
Ekonomické podmínky oblasti
- pestrá rasová struktura
- nerovnoměrně rozmístěné obyvatelstvo, nejvíce zalidněné jsou náhorní plošiny v Mexiku, nejméně zalidněné jsou pouštní oblasti, Patagonie a Amazonie
- vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva, rychlý růst velkoměst (největší aglomerace jsou Sao Paolo, Rio de Janeiro a Buenos Aires)
- většina států ohromně zadlužena, což ovlivňuje hospodářský růst

Rovníkové klima, subtropy...

Rovníkové klima
- vlhké tropy – laterity, červenozemě a žlutozemě
o laterity – tropické půdy, obsahují oxidy hliníku a železa, zvětrávání fyzikální (voda, vítr) a chemické (odlišné vlastnosti), ovlivněno podnebím, horko a vlhko, rychlé zvětrávání půdy, menší úrodnost, humus je každodenním deštěm vymýván do spodních vrstev
o červenozemě a žlutozemě – obsahují pouze oxidy železa, záleží na tom, jestli jsou hydratované nebo ne, žlutozemě hydratované a obsahují vodu, červenozemě dehydratované
- suché tropy – v pouštích žádná půda není, polopouště půda ano, ale bez biomasy, málo srážek a když už, tak prudký a krátký liják, svrchní horizonty jsou šedé a neúrodné
o šedozemě – čím níže, tím více je voda obohacena o minerály, vzlínání, vypařování, soli zůstávají na povrchu, slané půdy
Subtropy
- více srážek
- severní i jižní polokoule – v zimě více srážek než v létě, je to stejné, až na výjimku monzunové Asie
- půdy jsou více obohacené o živiny
- kaštanové půdy – barva kaštanů, zemědělsky využívána, celkem úrodná
Mírný pás
- jih – stepi, travnaté porosty, dostatek srážek, ale stromy nerostou, v létě horko a sucho, svrchní humusový horizont
o černozemě – nejúrodnější, souvislý pás v Ukrajině, Rusku
- střed – srážek přibývá, teploty klesají, více listnatých porostů, hodně biomasy, splachováno do spodních vrstev
o hnědozemě – u listnatých lesů, úrodné, ale méně než černozemě
o nivní půdy – kolem říčních toků, pole, louky, pastviny, lužní lesy, vzniká naplaveninami
- sever – jehličnaté lesy, méně biomasy, více srážek, svrchní horizonty jsou chudé na živiny
o podzoly – u jehličnatých lesů, nejsou moc úrodné
Subpolární pás
- zamrzá, tundry, pomalý proces zvětrávání, půdy jsou mokré, když sníh a led roztaje, půdy jsou chudé na živiny
- půdy tunder
Polární pustiny
- pořád zamrzlá půda, nic neroste
- permafrost

Změny v oblasti půd
- ohrožení půd:
o zamořování škodlivinami (chemické postřiky v zemědělství, havárie)
o eroze – odnos vodou nebo větrem
o zástavba – v ČR je velká stavební činnost – ztrácí se zemědělská půda
o meliorace – opatření umožňující zemědělské nebo lesnické využití půdy, většinou jde o odvodnění půdy, aby se mohla obdělávat pomocí strojů

Dělení půd podle kyselosti:

1. kyselé - půdy se okyselují kyselými dešti, kyselost se zmírňuje vápněním, v ČR již není velký problém
2. neutrální
3. zásadité - na vápencích, vysoké pH

Úrodnost:
- schopnost poskytovat rostlinám látky potřebné k jejich růstu
- sorpční schopnost půdy - schopnost půdních částic vázat ionty, které slouží jako minerály rostlin (př. hlinité x písčité x jílovité)
- úrodné půdy mají bohatší půdní biotu (edafon)
Degradace půd
- zhoršení vlastností půd pro zemědělské účely, ztráta
- půdy ubývá díky zastavování parcel, k erozi přispívá vítr a voda
- projevují se negativní vlivy člověka – vymycovaní, orání špatným směrem (správně po vrstevnici, ne po spádnici), zástavba zemědělských oblastí
- přímé a nepřímé vlivy člověka, nepřímé – změnou jedné složky dochází ke změně jiných složek
- souvisí třeba se zasolováním půd (př. okolí řeky Ebro)
- voda při průniku půdou rozpouští minerály v celém půdním profilu, ty pak spolu s vodou vzlínají k povrchu půdy, odkud se odpaří jen voda, minerály (soli) tu zůstanou ve větší koncentraci
Zonálnost půdy:
- Horizontální zonálnost
o podobné typy půd dány makroklimatickými podmínkami (podnebnými pásy - ty ovlivněny převážně zem. …)
- Vertikální zonálnost (= výšková stupňovitost)
o podobné typy půd se mění s klimatem podle nadmořské výšky

ZÁKLADNÍ POZNATKY O PEDOSFÉŘE

- nejsvrchnější vrstva litosféry
- pedosféra vznikla přeměnou svrchní části zemské kůry působením půdotvorných činitelů půdotvorným procesem
- vzniká dlouhodobým zvětráváním hornin
- půda
- pedologie – nauka o půdě
- půdní horizont – jednotlivé vrstvy půdy v půdním profilu
- půdotvorní činitelé – mají vliv na vznik a kvalitu půdy (z živé i neživé přírody)
- ornice - úrodná vrstva půdy vznikající zemědělskou činností na polích, obsahuje hodně humusu
- obsahuje organickou a anorganickou složku
Složení půd:
1. neživá složka
- pevné části (jíl, písek, úlomky hornin)
- půdní voda
- půdní vzduch
2. živá složka

Půdotvorní činitelé:
- matečná hornina – zvětrává a z ní půda vzniká
- podnebí – teplotou a srážkami ovlivňuje chemické reakce v půdě, splaveniny
- živé organismy – činnost mikroorganismů
- voda – povrchová i podpovrchová, pohyb složek půdy, rychlejší eroze
- reliéf – nadmořská výška, svahy, vnitrozemí kontra přímořská oblast
- čas – podmiňuje vyhraněnost půdního typu
- člověk – pozitivní a negativní zásahy do půdy, regulace půdotvorného procesu
- vznik půdy je složitý proces, na kterém se podílejí půdotvorní činitelé
- půdotvornými procesy se substrát dělí na půdní horizonty
- biotou – mikroorganismy, rostlinami, (půdní biota=edafon)

Vlastnosti půd
- rozlišujeme půdní druhy a půdní typy
- pH, úrodnost – schopnost půdy poskytovat živiny organismům a rostlinám k přežití, textura, úrodnost, chemické reakce
Dělení půd:
1) půdní druhy - určují se podle zrnitosti půdních částic
2) půdní typy - určují se podle vlastností půdních horizontů (jejich počet, mocnost a chemické vlastnosti)
- většinou následují: humusový, ochuzený (vyluhovaný), obohacený, matečná hornina
Půdní horizonty
- podle půdních horizontů se určují půdní typy
- nejlépe pozorovatelné na půdním profilu
- tři základní horizonty – A, B, C
o horizont A – svrchní pásmo, tvořen dokonale zvětralými částicemi, vysoký obsah humusu a je zbarven tmavě, probíhají v něm základní biologické procesy
o horizont B – obohacený o látky vyplavované z horizontu A, barva je závislá na druhu nahromaděných látek
o horizont C – půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina
1) Půdní druhy
a. skeletnaté – kamenité:
- štěrkovité půdy obsahují více než 20% částic, které jsou větší než 2 mm, takovým částicím se říká skelet = drť a kamenité více než 50% takto velkých částic
- tyto půdy obsahují pouze velmi málo jílovitých částic, dobře propouští vodu, mají vysoký obsah půdního vzduchu, rychle vysychají
- jsou chudé na živiny
- Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory, Šumava

b. lehké:
- převažují v nich částice o velikosti 0,1 – 2 mm
- jsou dobře propustné pro vodu, mají vysoký obsah půdního vzduchu, rychle vysychají, obsahují pouze málo jílovitých částic, obsahují málo živin, rostou na nich pouze nenáročné rostliny
- jsou snadno obdělávatelné, ale v zemědělství se příliš nevyužívají díky nízké úrodnosti
- 2 typy lehkých půd:
o písčité půdy – obsahují maximálně 10% jílovitých částic
 ČR: Polabí, dolní Pomoraví, Česká tabule, Děčínská vrchovina
o hlinitopísčité půdy – obsahují 10 – 20% jílovitých částic, jsou pro zemědělství vhodnější (více úrodné)
 ČR: Českomoravská vrchovina, podhůří České Vysočiny

c. středně těžké
- převažují v nich částice o velikosti 0,01 – 0,1 mm
- jsou dobře propustné pro vodu i vzduch, poměr jílovitých a písčitých částic je takřka vyrovnaný
- obsahují dostatek živin, jsou úrodné a pro zemědělství nejvhodnější
- př. hlinité půdy – 30 – 45% jílovitých částic, pro zemědělství zcela nejvhodnější
- ČR: Polabí, Poohří, Pomoraví, Podyjí, Poodří, Opavsko

d. těžké
- převažují v nich částice o velikosti pod 0,01 mm
- jsou špatně propustné pro vodu i vzduch
- v zemědělství využívány omezeně (pouze tehdy jsou-li dostatečně kypřeny)
- př. půdy jílovité

pozn.: pojem jako půda těžká, lehká, … používají především zemědělci
pojem jako písčitá, hlinitá požívají především pedologové

2) Půdní typy
- černozemě - nejúrodnější, mocný humusový horizont, nemají vyluhovaný horizont, nejteplejší oblasti (Jih Moravy, Polabí, Horno a Dolnomoravský úval)
- hlavní zemědělské oblasti
- hnědozemě - místně lemují oblasti černozemí, nejrozšířenější v teplých oblastech mírného pásu, všechny horizonty (Plzeňsko, Orlicko, Opavsko, okolí Berounky)
- hnědé lesní půdy (=kambizemě) - v pahorkatinách a vrchovinách, pod listnatými lesy
- podzolové půdy - kyselé, pod jehličnatým lesem, v chladných oblastech, hromadí se surový humus, (okrajová pohoří České vysočiny, Českomoravská, vrchovina, Beskydy)
- rendziny - zásadité půdy, krasové oblasti, na vápencích
- nivní půdy – podél řek, oblasti zaplavované

EXOGENNÍ POCHODY A TVARY RELIÉFU JIMI VYTVOŘENÉ

- způsobují snižování reliéfu, vyrovnávání nerovností, působí všude, stále
- činnost rušivá (eroze), přenosná (transport zvětralin) a sedimentační
- projevují se zvětráváním, erozí a akumulací horninového materiálu
1. zvětrávání – samovolný rozpad hornin
o Fyzikální vlivy: dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení, mrznoucí voda, střídání teplot,rozpad horniny na menší části
o Chemické vlivy: dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových, je závislé na teplotě a vlhkosti (př. vznik krasových oblastí)
o Biologické vlivy: kořeny rostlin, rozklad zbytků, převážně mikroorganismy, které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad
2. eroze – narušování hornin a jejich odnos (vodou – vodní eroze, větrem – větrná, ledovci – ledovcová)
o voda a vítr působí prostřednictvím pevných látek, které unáší. Ty obrušují a narušují horniny, ne samotná voda nebo vzduch
3. akumulace (shromažďování), sedimentace (usazování) – v případě poklesu energie, která unáší pevné látky, vznikají sedimentární horniny
o zvětrávají a erodují všechny druhy hornin, více a rychleji ty měkčí a méně soudržné. Rychleji také horniny na styku s vodou nebo vzduchem.
Říční (=Fluviální) pochody
- povrchový ron – plošný splach půdy dešťovou vodou
- strž – nehluboká zaříznutá údolí se strmými svahy
- na místech původních mořských písečných usazenin vznikají po ustoupení moře zpevněním písku pískovce. Působením vody podél puklin v pískovci hornina eroduje a časem vznikají pískovcová skalní města. Navíc erodována i díky větru a zvětrávají. Méně zpevněné pískovce jsou odneseny, pevnější zůstávají a vytvářejí pestré útvary.
- ČR: skalní města Drábské světničky, Adršpašské s., Teplické s.
- vodní eroze: na horním toku řeky působí zejména eroze, na středním toku je zhruba vyrovnaná eroze a akumulace unášeného materiálu, na dolním toku působí méně eroze (boční – na přirozených tocích řek vznikají říční meandry) a více akumulace.
Ledovcové pochody (glaciální pochody, kryogenní)
- Hlavním modelačním činitelem zemského povrchu je voda v pevném skupenství.
- Kryogenní pochody vznikají v části krajiny - kryosféře, ve které je minimálně 2 roky teplota pod bodem mrazu (v oblastech ledovců a permafrostu)
- mrazové zvětrávání -  mechanické působení puklinového ledu v horninách. Opakované tání a mrznutí vedou k mechanickému rozpadu hornin
- Kar – sníženina na horách, kde dochází k navátí sněhu a jeho stlačení vlastní vahou →ledovec = ledovcový kotel, kde vzniká ledovec, odtud se ledovec šíří do údolí
- sníh → firn (zkrystalizovaný sníh) → led
- ledovcové údolí (=trog) - modelováno horninami unášenými ledovci do tvaru písmene U
- fjord – úzká dlouhá původně ledovcová údolí zaplavená mořskou vodou (pův. ledovcová údolí v době ledové, kdy mořská hladina byla níže)
- moréna – horninový val (kameny, hlína) natlačený ledovcem při jeho posunu
- po odtání ledovce působí jako hráz zadržující vodu → ledovcová jezera
- Černé j. – největší české jezero, Čertovo j., Laka, USA (př. Velké Medvědí, Otročí, Velká Kanadská jezera – Hořejší, Hurónské, Michigenské, Erijské a Ontario – jsou jezera tektonického původu, jejich tvar je domodelován ledovcovou činností z doby ledové – konec asi před 10.000 lety)
Svahové pochody
- činitelem je zemská gravitace
- sesuvy, řícení skal
- sesuvy jsou četnější po velkých deštích, kdy je půda nasátá vodou a je méně přilnutá k horninovému povrchu
Větrné (eolické) pochody
- pouště více typů: písečné, kamenité, hlinité
- v pouštích vznikají duny (= písečné přesypy), je to jakákoliv vyvýšenina tvořená pískem a modelovaná činností větru; aktivní písečné duny neustále mění svůj tvar působením větru
- Vznik skalních hřibů: přirozený skalní útvar vytvořený nejčastěji selektivní erozí nestejně odolných vrstev hornin ve skalních věžích
- vítr obrušuje unášenými částicemi horniny, těžší částice unášené níže ve vzduchu → spodní části skal více obrušovány → vznikají skalní hřiby, skalní brány
- v teplých oblastech vítr může navát spraše, je to matečná hornina pro vznik úrodných černozemí
- Proč je větrná eroze silnější v pouštních oblastech než třeba v mírném pásu? V pouštích chybí vegetační kryt, tak se větrem unášené horniny dostanou až na horninu, kterou pak obrušují
- V ČR je významnější vodní eroze než větrná.
Mořské pochody
- náraz vln na pobřeží je příboj, unášené kousky hornin a písek obrušují pobřeží (tzv. mořská abraze). Tím je především svislé skalnaté pobřeží v místě nárazu vln erodováno a skála nad erodovaným místem se časem odtrhne a spadne do moře. Tím moře ukrajuje pevninu.
- Jinde moře akumuluje množství písku ve tvaru tzv. písečné kosy, ktará je uložena podélně s pobřežím (př. pobřeží Baltského moře - Polsko, pobaltské státy)
Biogenní pochody
- Vytvořené rostlinami a živočichy.
- ze schránek korálů vznikají korálové útesy a ostrovy(= atoly) → vápenec → krasové oblasti (v  ČR Český, Moravský, Hranický kras – nejhlubší česká propast)
- ve vápencích vznikají krasové jevy: vápenec, resp. uhličitan vápenatý ve vápenci zvětrává chemicky (mění své chemické složení), to umožňuje vznik útvarů jako škrapy, jeskyně a v nich krápníky. Propadem stropu jeskyně vznikají propasti.
- rašeliniště = místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny
- termitiště
Antropogenní pochody
- Vytvořené člověkem.
- Z Ostravska – haldy, poklesy v poddolované krajině

KANADA - 2 největší stát světa, 32mil. obyvatel, malá hustota zalidnění

- Hl. město – Ottawa
- Kanadský dolar, jazyky: Aj, Fj
- Federativní konstituční monarchie v čele s britskou královnou, ale zastupuje ji guvernér, ale nejvyšším orgánem je předseda vlády a parlament, královna a guvernér mají jenom oficiální a formální funkci
- členem Commonwealthu, NATO (severoatlantská aliance), NAFTA (severoamerická zóna volného obchodu) – USA, Kanada, Mexiko, G8 (nejvyspělejší státy světa Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království, USA a Rusko)
- dělení na 10 provincií a 3 teritoria
- provincie – Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Nový Brunšvik, Quebec, Ontario, Manitoba, Saskatchevan, Alberta, Britská Kolumbie
- teritoria – Yukon, Severozápadní teritoria, Nunavut
Přírodní podmínky:
- velká horizontální i vertikální členitost (ostrovy, Mt. Logan 5951 m), východní pobřeží více členité než západní
- většina území leží v mírném pásu, sever spadá do arktické a subarktické oblasti
- nejteplejší a nejvlhčí oblasti jsou na jihozápadě na pobřeží Tichého oceánu v provincii Britská Kolumbie (díky teplému oceánskému proudu), jinak jih má kontinentální podnebí
- východ ovlivňován studeným Labradorským proudem (studenější a sušší podmínky)
- západ ovlivňován teplým Severním tichomořským proudem (teplejší a vlhčí klima)
- říční síť je poměrně rozsáhlá – Velká kanadská jezera (tektonického původu, ovlivněna činností ledovců v době ledové), sladkovodní jezera, nejdelší řeka Mackenzie, pak Řeka sv. Vavřince (významná pro dopravu, spojující kus vnitrozemí Kanady s Atlantským oceánem)
- řeky hrají významnou roli v dopravě a energetice, protože mají dostatek vody celý rok
- sever porostlý tundrami, západ severskými jehličnatými lesy
- významné oblasti: Kordillery, Apalačské pohoří, Arktická nížina, ostrovy
- Labrador: tundry, tajgy
Obyvatelstvo
- kolem 33 milionů obyvatel
- úředními jazyky jsou angličtina a francouzština (díky francouzským koloniím)
- nejvíce frankofonních obyvatel žije v Québecu a 1/3 obyvatelstva mluví francouzsky (asi 9,5 mil)
- nejvíce obyvatel žije na jihovýchodě nebo kolem Vancouveru na jihozápadním pobřeží
- vysoký podíl městského obyvatelstva
- velká pestrost národů – přistěhovalí Angličané, přistěhovalí Francouzi, potomci původních indiánů a Inuité (Eskymáci), jimž bylo vyčleněno teritorium Nunavut s částečnou autonomií
- obyvatelstvo nejvíce soustředěno v pásu z východu na západ podél hranice s USA
- významným zdrojem příjmů je cestovní ruch, sportovní aktivity
- nejlidnatějšími a největšími městy jsou: Toronto, Ottawa, Quebec, Vancouver, Edmonton, Winnipeg, Calgary
Hospodářství
- vyspělý stát, ale s odlišnou strukturou zemědělství a průmyslu od ostatních vyspělých zemí
- vyváží suroviny a zemědělské produkty díky velké surovinové základně (železná ruda, uran, nikl, stříbro, ropa)
- je členem G8, největší význam má těžba nerostných surovin
- největší podíl hydroelektráren, pak až jaderné elektrárny
- petrochemie (Alberta), dřevozpracující průmysl
- téměř srovnatelný s průmyslem na SV USA (těžký průmysl)
- hutnictví, strojírenství, dřevozpracující průmysl
- podmínky nejsou až tak dobré, ale ohromné území na pěstování obilí
- velké procento rodinných farem
- chov dobytka, specializace oblastí, chov prasat a ovcí, obchod s kožešinami
- pšenice, ječmen, rybolov
- dřevo, Ag, Au, Co, Zn, Ni

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ (USA)

- 4 největší stát, velmoc č. 1(velká hypoteční krize, v budoucnu je možná předběhne Čína),
- jazyky: Aj, španělština
- členem NATO, OSN, NAFTA
- Federativní stát – 50 států (1959 – Aljaška+Hawai) + hl. město


- Hl. město Washington D. C. (District of Columbia – oblast hlavního města), největším městem je ale New York
- Prezidentská republika - v čele buď demokrat nebo republikán, každý z nich má jinak směrovanou vládu, prezident je zvolen přes volitele přímou volbou, pak  sestavuje vládní představitele sám, stojí v čele vlády
- Obama (prezident, demokrat) další příklady: Bush (republikán), nemají premiéra, ministryně zahraničí – Clintnová, více prezident – Biden
- kongres (parlament) se dělí na sněmovnu reprezentantů a senát
- v čele států – guvernéři
Historie:
- 1776: vyhlášeni nezávislosti (původních 13 kolonii)
- První osídlen severovýchod, západ až později
Podnebí:
- severozápad: nejdeštivější oblast
- středozemí: stepi
- národní parky: Yellowstone, Grand Canyon, Bryce Canyon, Yosemite, Arches
- různorodé díky obrovské rozloze a díky územím, které leží mimo hlavní území USA
- převážná část území zasahuje do mírného pásu, ale jih i subtropy (srovnejte subtropy na Floridě – vlhké – a na JZ USA  - suché, vliv oceánských proudů) a na Aljašce je subpolární až polární klimatický pás
- východní pobřeží nížinaté – Mississippská nížina, Atlantská nížina
- západní pobřeží srážkové stíny – Pobřežní pásmo, Kaskádové pohoří, hornatý povrch
- rozsáhlá říční síť – Mississippi, Rio Grande na hranicích s Mexikem, Columbia, řeka sv. Vavřince, jezerní oblasti – Hořejší jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero a Ontario (jsou napůl kanadská), tektonického původuá přemodelovaná ledovci v době ledové, Velké solné jezero
- nejsušší místo a největší teploty v Death Valley
- Yellowstone national park – podzemní vody, gejzíry, lesy, parky
- Západ území ovlivňován studeným kalifornským proudem, který ještě vysušuje
- Východ ovlivněn teplým Golfským proudem, který zvlhčuje (až na severovýchod, který je ovlivňován studeným Labradorským proudem)
Města:
- Kalifornie – nejbohatší stát USA
- Detroit – automobilismus
- Mezi největší státy s nejvýznamnějším průmyslem patří Texas (těžba ropy a navazující petrochemický průmysl) , Florida, Kalifornie (Silicon Valley), Minessota, Ilinois…
- BoshWash: megalopole
Obyvatelstvo:
- počet obyvatel přes 300 milionů (třetí s největším počtem obyvatel po Číně a Indii)
- původní – Indiáni, Inuité (Eskymáci)
- 1/5 Afroameričani
- protestanti – metodisti, baptisté
- Mormoni – mnohoženství (Utah)
- Mnoho rasových čtvrtí – italská, čínská
- celkem vysoký přirozený přírůstek díky přistěhovalcům a imigrantům, imigrace hlavně z Latinské Ameriky přes mexické hranice (dobře střežené, plot)
- obyvatelstvo je nerovnoměrně rozmístěno – hlavně SV, souvisí to se založením průmyslu v prvních koloniích, zdroje surovin, dopravní struktura, průmyslové zdroje (těžký průmysl a naleziště), pak Kalifornie, ale dnes migrace obyvatel z východu na západ za prací
- vnitrozemí poměrně řídce osídlené
- 75 % městského obyvatelstva, jinak rodinné farmy, menší městečka
Hospodářství:
- nejvíce obyvatel pracuje ve službách, ostatní v průmyslu a zemědělství
- v sektorech převažuje průmysl, který hraje nejdůležitější roli, ale zemědělství je nejvyspělejší na světě (farmy, ale jejich počet klesá)
- vyspělé, vysoce mechanizované
- mají velkou surovinovou základnu, ale přesto je to největší dovozce surovin (ekonomicky výhodné - šetří si svoje zdroje a prostředí)
- základní surovina uhlí (Apalače) + železná ruda (Velká jezera)
Průmysl
- nejvíce soustředěn v průmyslovém pásu od Bostonu až k Chicagu
- SV – převažuje těžký průmysl, uhlí, železná ruda (automobilka General Motors v Detroitu)
- J – tradiční - potravinářský, textilní (bavlna); nový- petrochemický  (firma – Texaco), kosmický průmysl (Houston NASA)
- Z – Kalifornie – vysoká technika, náročná, kosmický průmysl, elektrotechnika, kolem L.A. největší koncentrace high-tech (Sillicon Valley – koncentrace počítačových firem)
- JZ –  elektrotechnika
- SZ – hydroelektrárny, dřevozpracující průmysl, Seattle dopravní průmysl (Boeing), : nanotechnologie, zbrojovky
- strojírenství, automobilový průmysl (Ford, GM), kosmický průmysl, dopravní strojírenství (letadla, auta), elektrotechnika, textilní a potravinářský průmysl
- JV – průmyslová oblast, jejímž centrem je Atlanta – nerostné suroviny, barevné kovy, elektrotechnika, bavlna, cukrová třtina, tabák, rýže, sója, subtropické ovoce

- filmový průmysl Hollywood v Los Angeles
- GMC – General motor company, největší automobilka (chevrolet, cadillac, hummer), Ford, Chrysler (Dodge, Jeep)
- kukuřičný pás (anglicky: Corn Belt) Nebraska, Kansas, Dakota, Ohio, Kentucky atd. – středozápad, od 50. let 19. století, hlavní plodina kukuřice pro zrní, využívanou jako krmivo pro hospodářská zvířata (prasata a drůbež) a sója
- 2% obyvatel pracuje v zemědělství
- kukuřice, pšenice, citrusy, tabák, cukrová řepa, ovoce, sója, bavlna, ječmen
- Mléčný skot: u měst, intenzivní forma chovu, stáje
- Masný skot: ve vnitrozemí, extenzivní forma, celý rok venku
- farmy – chov skotů (krávy, buvol, zebu…)
- CIA: Ústřední zpravodajská služba
- FBI: Federální úřad pro vyšetřování
- NASA: Národní úřad pro letectví a kosmonautiku
Zemědělství
- efektivní zemědělství, je v něm zaměstnáno asi jen 2 % obyvatel
- je přebytkové – export kukuřice, pšenice, bavlny a tabáku, subtropické ovoce, vinná réva, zelenina
- SV – mléčný skot, na jih od jezer obilí, jih bavlna, tabák, brambory, střed – skot, Florida citrusy
- doprava – letecká (letecké společnosti Air America, US Airlines…), metro (New York největší na světě)

To USA je takové přeházené a opakující se, pospojujte si příčiny a následky mezi přírodní a socioekonimickou sférou

Geomorfologický cyklus krajiny

- vytváření krajiny, probíhá stále, ale má to etapy, kdy se georeliéf vytváří a kdy ne
- 1.období mladosti krajiny – špičatější, ostřejší vrcholy, větší výškové rozdíly, méně větvená říční síť
- 2.období zralosti krajiny – exogenní pochody trvají déle, oblejší tvary, menší výškové rozdíly, rozvětvená říční síť
- 3.období stáří krajiny – parovina, původně členitý povrch, teď zarovnán, ale sem tam odolná hornina, takže mírné pahorky, například Východoevropská rovina
- po třech fázích nastává zmlazení krajiny – endogenní pochody, zase kroky 1., 2., 3. a cyklus se opět opakuje
- Svahové pochody
- nejvýznamnějším činitelem je gravitace
- řícení, bahenní proudy, sesouvání, laviny
odtud je to i v jiné otázce, takže místo tohoto bych doplnil zvětrávání (fyzikální a chemické – včetně krasové činnosti) a vliv tvrdosti hornin na zvětrávání (srovnat třeba žulu a pískovec – skalní města)
zvětrávání – samovolný rozpad hornin
o Fyzikální vlivy: dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení, mrznoucí voda, střídání teplot,rozpad horniny na menší části
o Chemické vlivy: dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových, je závislé na teplotě a vlhkosti (př. vznik krasových oblastí)
o Biologické vlivy: kořeny rostlin, rozklad zbytků, převážně mikroorganismy, které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad
Biogenní pochody
- Vytvořené rostlinami a živočichy.
- ze schránek korálů vznikají korálové útesy a ostrovy(= atoly) → vápenec → krasové oblasti (v  ČR Český, Moravský, Hranický kras – nejhlubší česká propast)
- ve vápencích vznikají krasové jevy: vápenec, resp. uhličitan vápenatý ve vápenci zvětrává chemicky (mění své chemické složení), to umožňuje vznik útvarů jako škrapy, jeskyně a v nich krápníky. Propadem stropu jeskyně vznikají propasti.
- rašeliniště = místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny
- termitiště
Povrchově tekoucí voda
- odhodový činitel, přesouvá naplaveniny ze dna po směru toku
- rony – stékání nahromaděné vody po svazích směrem dolů
- dochází k erozi – postupné zvětrávání hornin vlivem exogenních pochodů
- po nahromadění vody vznikají strže (rýhy), ty pak naříznou hladinu podzemní vody a vznikají prameny
- žlab, kudy protéká voda, nejnižší místo žlabu se nazývá koryto
- průtokem vody je způsobena boční a hloubková eroze, hrubá zrna přenášená vodním tokem – splaveniny, jemná zrníčka – plaveniny
- snaha být v rovnováze, sklon, hloubka a šířka koryta jsou v rovnováze s průtokem vody a s množstvím naplavenin
- koryta vytvářejí zákruty, ty, které mají více než 180° se nazývají meandry
Vítr a eolické pochody
- odnos, transport a akumulace materiálů
- pískové přesypy a pokryvy spraší
Exogenní pochody na dně oceánu
- gravitační (sesuvy podmořského podkladu), hydrogenní a biogenní (korálové útesy)
Vliv člověka na georeliéf
- antropogenní tvary
- ovlivňuje jak endogenní pochody (přehradní nádrže, městské aglomerace), tak exogenní pochody (přehrazování řek, výstavba dálnic)
- dolování, povrchová těžba, jeden z významných geomorfologických činitelů
- přímý vliv člověka na erozi a nepřímý vliv člověka na erozi (kyselé deště)
Typy georeliéf pevnin
- akumulační nížiny (pobřežní nížiny, jezerní nížiny, deltové nížiny, úpatní nížiny, říční nížiny, ledovcové nížiny, eolické nížiny)
- odhodové a strukturní roviny (tabule)
- klenby a pánve
- pohoří (vrásová, příkrovová, vrásno-zlomová, kerná, sopečná)

GEORELIÉF

Vznik georeliéfu:
- Reliéf je vrchní část litosféry spolu se spodní částí hydrosféry.
- Georeliéf je soubor tvarů zemského povrchu.
- Geomorfologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem georeliéfu, jeho vznikem a formováním.
- vzniká současným protichůdným působením endogenních a exogenních pochodů
- nejdříve endogenní pochody (zemětřesení, vulkanismus a horotvorná činnost) vytvoří konstruktivně georeliéf a pak protichůdné exogenní pochody (voda, vítr, sesuvy půdy, člověk…) georeliéf dotvářejí
- cyklický proces omlazování pořád dokola
- georeliéf dělený podle nadmořské výšky nebo podle tvarů v krajině
1. dělení podle nadmořské výšky:
- Členění zemského povrchu podle nadmořské výšky – podle této absolutní výškové členitosti:
o nížiny – jde o území o nadmořské výšce 0 – 200 m. n. m.
o vysočiny – jde o území s větší výškou než 200 m. n. m.
- Členění podle rozdílu nadmořských výšek – jedná se o členění s relativní nadmořskou výškovou členitostí (tj. výška mezi nejvyšším a nejnižším bodem dané oblasti):
o roviny – rovná nebo velice mírně zvlněná krajina, výškový rozdíl je do 30 m.
o pahorkatina – krajina mírně zvlněná, výškový rozdíl je do 150 m.
o vrchovina – krajina vrchů a údolí, výškový rozdíl je do 300 m.
o hornatina – krajina příkrých svahů, hlubokých údolí, výškový rozdíl do 600 m.
o velehornatina – krajina s velice příkrými svahy a hluboce zaříznutými údolími, výškový rozdíl je nad 600 m.
2. dělení podle tvarů v krajině:
- roviny, vyvýšeniny (tvary vypouklé) a sníženiny (tvary vkleslé)
- roviny – nejrozšířenější, vyskytují se v různých nadmořských výškách
o nížiny (do 200 m) – několik typů
 pobřežní nížina (vytvořena mořem, Velká čínská nížina, Pobřežní nížina),
 říční nížina (Amazonská, Laplatská, Mississippská)
 jezerní nížina (vysychání a zmenšování jezer, Velká uherská nížina, Kaspická nížina)
 ledovcová nížina (Velká finská plošina)
 eolická nížina (vytvořená větrem)
 úpatní nížina (úpatí hor, erozí materiál pomocí gravitace klesal dolů)
o tabulové plošiny – na mořském dně základ (sedimentace), vrstvy sedimentárních hornin, endogenními pochody rozlámány, vyvýšeno, vznik náhorních plošin, Česká křídová tabule, Dekánská plošina, Sahara, Tibesti, Tasilli, Patagonie
o paroviny – původně členitý reliéf, ale exogenní pochody z toho vytvořily pseudorovinu, malé pahorkatiny ještě jsou, ale většina erozi podlehla, Východoevropská nížina
- vyvýšeniny – úzké a protáhlé = pásemná pohoří – Himaláje, Andy, Ural, Kavkaz, nebo zaoblený oválný tvar = masivy – Brazilská vysočina, Centrální masiv, mají různá stáří
- sníženiny – nejčastěji údolí, kaňony, pánve, příkopové propadliny
o údolí – prohloubenina ohraničená ze tří stran, dno má sklon ve směru toku řeky, erozní údolí – ledovcová, eolická, má své názvy – kaňon – strmá úbočí, prudké řeky, záleží na podloží, soutěska – strmější než kaňon,  úval – na dolním toku řeky, tektonická údolí – zlomová linie, propadliny, koryto vrásy
o pánev – oválný tvar, sníženina, mělká, ploché a rovné dno
o kotel – tvar kotlíku = kotlina, Čadská pánev, Konžská pánev, Artézská pánev, trochu vypouklé dno

- i litosféra ovlivňuje část georeliéfu – složením hornin a jejich vlastnostmi, střídáním hornin, poměry uložených hornin, aktivními svislými a vodorovnými pochody zemské kůry
- vrásový georeliéf – antiklinály a synklinály, vrásozlomový georeliéf, kerný georeliéf, sopečný georeliéf

Světové zemědělství

• zemědělství zajišťuje výživu obyvatelstva a produkci surovin pro průmysl
• zemědělství je primární sféra (sekundární je průmysl, terciální jsou služby)
• podíl populace v zemědělství je ve vyspělých státech malý, v rozvojových velký
• v rozvojových zemích problém potravin - růst populace rychlejší než zemědělská produkce (S Korea, Mongolsko, Bangladéš)
• zemědělsky je využívána 1/3 světové souše
• největšími exportéry nejsou rozvojové země, ale několik vyspělých zemí (Argentina, Austrálie, Kanada, USA, Německo)
→ díky zefektivnění hospodářství: mechanizace, zavádění nových odrůd plodin s vyššími výnosy a větší odolností vůči škůdcům a přírodním podmínkám, chemizace - umělá hnojiva
• v ČR zaměstnává zemědělství zhruba 5% obyvatel
• 2 druhy - extenzivní - produkce na velké ploše, méně práce (prérie, v Kanadě a USA)
- intenzivní - produkce na malé ploše, hodně využívá technologie, potřeba lidské práce, značné investice
Zemědělství rozvojových zemí se dělí na dva sektory
- tradiční zemědělství (samozásobitelské zemědělství) – představuje drobná hospodářství, má charakter samozásobitelského zemědělství – pěstují se tzv. naturální plodiny (pro vlastní spotřebu), využívá primitivních způsobů – žďárové zemědělství (vypalování lesa a savany), trojpolní systém (část půdy úhor)
- moderní zemědělství (tržní zemědělství) – jedná se o tzv. plantážní zemědělství (monokulturní) – pěstují se hlavně exportní plodiny, díky investicím ze zahraničí se využívají hnojiva, stroje, zavlažování; je pozůstatkem koloniálního rozdělení světa
• lidská práce větší než stupeň mechanizace, sektor zde zaměstnává vysoký počet obyvatel – nad 50%
• výrazem přeměn v zemědělství rozvojových zemí v 60. a 70. letech 20. stol. byla tzv. zelená revoluce (odolné plodiny, umělé zavlažování a hnojiva)
Zemědělství rozvinutých zemí
• zemědělství má vysoký stupeň mechanizace a chemizace, je podporováno i vědou a výzkumem (genetické inženýrství – geneticky modifikované plodiny, šlechtění zvířat,…)
• je zde velká nadprodukce potravin díky vysokým dotacím
• sektor zaměstnává méně než 10% obyvatelstva
• tržní zemědělství

FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA ROZMÍSTĚNÍ
1) Přírodní faktory → určují potenciál rozmístění
a) půda  - různá kvalita půdy a úrodnosti (půdní typy - nejúrodnější černozemě)
- orná půda - plochy pravidelně obdělávané, osazované jednoletými kulturami
- ostatní zemědělská půda - louky, pastviny a plochy s víceletými kulturami (sady, vinice)
b) reliéf - vliv nadmořské výšky (téměř 90% úrodných půd do 300 m n. m.), expozice reliéfu – sklon půdy
c) podnebí - intenzita slunečního záření, množství srážek, teplota, délka vegetačního období
d) přírodní pásma – klima, vodní zdroje
2) Socioekonomické faktory → určují faktické využití podmínek
a) spotřeba (poptávka → trh) - v městských aglomeracích
- podmíněna růstem měst a zvyšováním nároků průmyslové výroby
- ovlivňuje strukturu a rozmístění zemědělské výroby
- příměstské zemědělství - zahradnictví, zelinářství
b) doprava - umožňuje rozvoj tržní produkce, oddělení produkčních a spotřebních oblastí
   c) pracovní síly - význam hlavně v minulosti, dnes v oblastech kde dominuje naturální výroba
- snižují se nároky na živou práci => modernizace zemědělské výroby
d) daňové a celní podmínky, cena pozemků, V EU významným faktorem dotace
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
I. Rostlinná výroba = pěstování plodin
- využití plodin   - potraviny nezbytné pro lidskou výživu
- krmiva pro výživu hospodářských zvířat
- suroviny pro zpracovatelský průmysl (technické plodiny)
1) potravinové a krmné – obilniny (Čína, Indie, USA) : pšenice (světové obilnice – od Francie po Ukrajinu, pás Wheatbelt na středo-východě USA), kukuřice, rýže (východočínská nížina); luštěniny, okopaniny, pícniny, ovoce, zelenina
2) průmyslové a technické – olejniny (sója, slunečnice), textilní, cukrové, technické
3) pochutiny - čaj (Indie), káva (Brazílie), kakao (Pobřeží slonoviny)
4) koření  5) léčivé rostliny  6) narkotika  7) květiny (Nizozemsko, Keňa)

II. Živočišná výroba = chov hospodářských zvířat
- suroviny pro potravinářský (mléko, maso, vejce), textilní (vlna, peří), kožedělný průmysl
1) extenzivní typy živočišné výroby - v rozvojových zemích (kočovné pastevectví)
- kočovný chov - suché oblasti Afriky, střed a JZ Asie
- polokočovný chov - střed Asie, Z Čína - pastýři doprovázejí stáda a vytváří zásobu krmiv na zimu
- moderní extenzivní chov - prérie a horské pastviny USA (skot), savany Austrálie (ovce)  
- dobytek se např. dokrmuje na farmách (v zimě)
2) intenzivní typy živočišné výroby - ve vyspělých státech (stájový chov)
- vývojový chov alpského typu - v létě dobytek na loukách, v zimě je dobytek ustájen
- intenzivní stájový chov - střední a JV Evropa - objemná krmiva do osevních postupů
- moderní stájový chov - Z a S Evropa, USA
- vysoká produktivita, dbá se o zdraví zvířat a o vysokou kvalitu produktů
           - chov skotu (Brazílie, Argentina, USA), prasat (Čína), ovcí (Austrálie), drůbeže (USA, Čína)
III. Lesnictví
- význam lesů - hospodářský → dřevo (jako palivo, dřevozpracující a papírenský průmysl)
- klimatický činitel - zadržují srážkovou vodu, zvyšují vlhkost vzduchu, zmírňují teplotní rozdíly
- zpevňují půdu, zabraňují sesuvu hornin, brání vysoušení půdy, půdní erozi
- životní prostředí pro živočichy a rostliny
- rozložení velmi nerovnoměrné
- PROBLÉM: ubývání lesů (→ těžba dřeva) a jejich vypalování (→ nové zemědělské půdy)
- zmenšování tvorby volného atmosférického kyslíku a posílení skleníkového efektu
- exportéři dřeva: Kanada, Rusko, Finsko, Brazílie
IV. Rybolov = chov a lov ryb
- lov ostatních vodních živočichů (ústřice, raci, krabi, humři, mořští savci)
- význam - potrava, zpracování na moučku, rybí tuk, farmacie
→ ohrožení druhů (velryby) → lov jen pro vědecké účely - protest Japonska a Norska
- největší světová loviště jsou v Tichém oceánu: Japonsko, Rusko, Čína, Peru, Chile
         - v Atlantském oceánu: USA, Kanada, 3panělsko, Norsko, Island

NOVÝ ZÉLAND, OCEÁNIE

OCEÁNIE
- spoustu ostrovů, ležící v Tichém oceánu
- dělení na Melanésii (název podle převažujícího černého obyvatelstva), Mikronésii (název podle mnoha malých ostrovů) a Polynésii (název podle mnoha ostrovů)
- Většina sopečného původu (Hawai) nebo korálového původu
- Stoupa hladina oceánů – hrozí zaplaveni některých ostrovů (př. Kiribati v budoucnu plánuje přestěhovat obyvatelstvo na zakoupenou část souostroví Fidži)

Melanésie
Fidži, Indonésie (Západní Papua, popř. i souostroví Moluky a Malé Sundy), Nová Kaledonie (nová kaledonie), Papua-Nová Guinea (ostrov vznikl odtržením od pevniny – pevninský původ), Šalamounovy ostrovy, Vanuatu

Mikronésie
- malé ostrovy v západní části Pacifiku
- k největším ostrovům – Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy (převážně korálové útesy a ostrovy), Palau, Guam, Severní Mariany

Polynésie
- Havajské ostrovy, Cookovy ostrovy, Velikonoční ostrov, Francouzská Polynésie (v minulosti sloužila jako pokusná střelnice pro atomové zbraně v 60. až 90. letech 20. Století), Americká Samoa, Pitcairnovy ostrovy, Tokelau, Tonga, Tuvalu, Velikonoční ostrov, Wallis a Futuna, Havajské ostrovy, Nový Zéland
- ostrovy sopečného původu


NOVÝ ZÉLAND
- území se rozkládá na dvou velkých ostrovech – Jižní ostrov a Severní ostrov a na menších ostrovech
- Severní ostrov je známý sopečnými útvary a termálními prameny, je hustěji osídlen
- Jižní ostrov tvoří převážně nedotčená příroda a zalesněné pohoří Jižní Alpy
- západní pobřeží – fjordy
- konstituční monarchie, člen Commonwealthu, hlavní město Wellington
- obyvatelstvo bílé evropského původu a původní Maorové (negroidní rasa)
- chov ovcí, skotu a obilnářství
- vyspělý stát, příjem z turismu, filmový průmysl, potravinářský průmysl – ovoce, kiwi, chov ovcí – mléko, maso, symbol pták kiwi, sport – rugby, liberální politika

AUSTRÁLIE

- všechny leží v převážně v tropech, okrajové části i v subtropech
- Austrálie a Oceánie tvoří jeden kontinent, k nim ještě připadá Nový Zéland
- je to nejmenší světadíl, zahrnuje něco kolem 30 milionů obyvatel
- Oceánie je největší ostrovní oblast na světě, zabírá západní a střední část Tichého oceánu, největším ostrovem je Nová Guinea
AUSTRALIE, AUSTRASKÉ SPOLEČENSTVÍ (SVAZ)
- Hlavní město: Canberra, liberální demokratický systém, federální konstituční monarchií, parlamentní vláda (královna Austrálie je Alžběta II., role reprezentativní, zástupce je generální guvernér)
- svazové státy: + hl. města - Nový Jižní Wales- Sydney, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie - Hobart, Victoria a Západní Austrálie - Perth, dvěma velkými pevninskými teritorii jsou Severní teritorium a Teritorium hlavního města a Jervisova zátoka
- pojmenovaná podle Terra Austrálie – jižní země
- je obklopena ze západu Indickým oceánem a u východního pobřeží Tichým oceánem
- horizontální členitost je poměrně malá, pouze na jihu Tasmánie a severovýchod lemuje Velká útesová bariéra
Historie
- Jako objevitel se uvádí James Cook v 18. st., ale již sto let před Cookem tam byli Holanďané
- Bývalá britská kolonie britská kolonie, ostrov sloužil jako vězení (trestanecká kolonie), vězni, kteří si odpykali trest, většinou zůstávají na ostrově – zalidnění
Podnebí
- Austrálie leží na jižní polokouli, převážně v tropickém pásu – suché tropy, jenom jih v subtropickém pásu
- teploty jsou vyrovnané, nejteplejší místo leží na severozápadním pobřeží
- rozložení srážek je nerovnoměrné – severní část pevniny je vlhčí, ještě ovlivňována letním monzunem (na severní polokouli je to zimní monzun z pevniny na moře, nabere vodu a i ten zimní je vlhký)
- východ a jihovýchod je zvlhčován působením pasátu (od obratníku k rovníku, z TV do TN, zvlhčuje)
- zbytek území dost suché
- vlhkost ovlivňují i mořské proudy – teplý Východoaustralský proud zvlhčuje, Jižní rovníkový teplý proud taky a na západním pobřeží Austrálie působí studený Západoaustralský proud, který povrch vysušuje
- většinu území tvoří bezodtoké oblasti, které nejsou spojeny s žádným oceánem, množství vody je závislé jenom na srážkách, řeky s občasným tokem – creek
- slané bezodtoké Eyerovo jezero, nedostatek vody se řeší čerpáním vody z artézských pánví, ty zabírají asi třetinu australského povrchu - Velká artézská pánev (umět nakreslit a popsat charakter artézské pánve)
- spousta endemitů – medvídek koala, klokani
- savany, australská bush, Jihovýchod nejpříznivější podmínky
- nejvyšší hora Mt.Kosciuszko (2228 M. N. M.) – Australské Alpy
- Uluru – posvátná hora ve vnitrozemí, červená barva -  ztvrdly vrstvy zvětralé půdy a proměnily se v obrovskou červenou pískovcovou masu

Obyvatelstvo
- Austrálie má asi 20 milionů obyvatel
- přes 90 % všech obyvatel tvoří běloši evropského původu (britský, irský)
- minoritní skupinou je černošské obyvatelstvo, původní Austrálci neboli Aboriginové, kteří žijí v odlehlých oblastech Západoaustralské tabule (ale i ve městech jako nižší sociální vrstva)
- rozložení obyvatelstva je nerovnoměrné, většina žije na jihovýchodě území (proč)
- drtivá většina obyvatel žije ve městech
Hospodářství
- v oblasti Tichého oceánu je nejvyspělejší zemí
- těžba nerostných surovin – ropa, zemní plyn, bauxit, hnědé a černé uhlí, barevné kovy, drahé kameny
- průmysl založený na přírodních zdrojích, je soustředěn do největších měst, textilní, potravinářský, těžební a metalurgický průmysl
- patří k nejvyspělejším státům světa, ale vývoz jako rozvojové země – hlavně zemědělské plodiny (obilí, pšenice, kukuřice – jih - světový vývozce, plodiny mírného pasu)
- zemědělství má velký význam, chov ovcí a skotu (největší stádo:-), pěstování pšenice, velký export vlny a skopového masa, víno