JÍŽNÍ AFRIKA - obecně charakteristika klimatu jižní Afriky (včetně vlivu pasátů a oc. proudů, vznik pouště Namib), vegetace, rasy, ekonomiky

- Republika Jižní Afrika: vyspělý průmyslový stát – tvoří 1/3 průmyslové výroby celé Afriky
- Zimbabwe, Zambie, Namibie, Angola, Lesotho, Svazijsko, Botswana, Mosambik, Malawi
Jihoafrická republika
- hlavní město Kapské město
- těžební průmysl – diamanty, zlato, uhlí, barevné kovy
- už v subtropech (jen jižní cíp JAR) - proto příznivější podmínky pro zemědělství – subtropické ovoce
zbytek v trop. stříd. vlhkém, oblast pouště Namib v tr. suchém - faktory na vznik pouště?
- Cape Town – přístav, jeden z největších na světě, výhodná poloha
- Enkláva Lesotho, malý stát sousedící s JAR - Svazijsko
- Konflikty: 1948 politika apartheid – zákony rozděleny pro bílé, míšence, a černé
- Frederic de Clear – zasloužil se o zrušení aparteitu, první svobodné volby i černoši, ANC (Africký národní kongres v čele s Mandelou – první černý prezident)

Konflikty:
Rwanda :  v roce 1994 genocida na kmenu Tutsi a umírněných Hutu (800 000 obětí v jednom roce), provedl vládnoucí kmen Hutu
Kongo: vleklá občanská válka v Demokratické republice Kongo (souvisí s občanskou válkou ve Rwandě)
Zimbabwe: v minulosti jižní Rodezie, prezident Mugabe (diktátor), vyhánění bělošských farmářů z jejich farem, vyvlastnění majetku a Mugabe je dal původnímu obyvatelstvu → zhroucení ekonomiky, největší inflace
Somálsko: anarchie, pirátství v příbřežních vodách (oblast tzv. afrického rohu), Somailand (nejblíže k uznání samostatného státu, nyní je tam vláda, která ovládá pouze hlavní město
Pobřeží slonoviny : 2002: dvě poloviny sever (rebelové), jih (vláda)
2010: prezidentské volby, byl zvolen nový prezident, starý prezident nechtěl ustoupit, napadl volby – málem občanská válka, ale teď už vládne ten nový
Dětští vojáci : asi 300 000 dětí, hlavně severní Uganda, Súdán, armáda božího odporu (založil Joseph Kony, území Acholiland)
Angola: hodně min v krajině po dlouholeté občanské válce

STŘEDNÍ AFRIKA, VÝCHODNÍ AFRIKA

STŘEDNÍ AFRIKA
- Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Kongo
- kmenové války, vývoz?
- charakteristika klimatu, vegetace, rasy, ekonomiky, ...

VÝCHODNÍ AFRIKA
- státy za východoafrickou propadlinou
- Etiopie – Addis Abeba, Eritrea – Asmera, Somálsko – Mogadišo, Džibutsko – Gibuti, Keňa – Nairobi, Uganda – Kampala, Tanzanie – Dar es salaam (patří zde Pemba – Hřebíček, Zanzibar – narodil se zde Freddie Mercury a Mafia – koření), Burundi, Rwanda
- žádná surovinová základna – nejchudší region
- humanitární pomoc už odmítá pomáhat, kvůli útokům a únosům – Etiopie, Somálsko, zůstávají pouze lékaři bez hranic
- Keňa, Uganda – národní parky (Masai) – turistika (safari)
- Problémy: AIDS, HIV, Malárie
- převažuje černá rasa, v kmenovém uspořádání, primitivní úroveň života
- nízká akcesibilita ke zdrojům pitné vody
- drobné pěstování obilí, ale jenom pro vlastní obživu

ZÁPADNÍ AFRIKA - Benin, Burkina Faso, Kamerun – Yaoundé (78 úředních jazyků), Pobřeží slonoviny.....

- Benin, Burkina Faso, Kamerun – Yaoundé (78 úředních jazyků),

Pobřeží slonoviny – Yamoussoukro, Gambie, Ghana – Accra, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie – Monrovia (největší námořní flotila na světě, má tzv. levná vlajka – Britové, Francouzi, USA atd. plují pod její vlajkou kvůli malé platbě za lodě, můžou používat i staré lodě), Mali, Senegal – Dakar (rallye přesunuta do jižní Ameriky z bezpečnostních důvodů), Sierra Leone, Togo

- Guinejský záliv: ropa, železná ruda, barevné kovy, drahé kovy

- obrovská surovinová základna – vývoz

- Ghana, Nigérie – největší produkce kakaa, arašídy

- Nigérie: největší město Lagos, jádrová oblast

- dominantou je těžba surovin a pěstování tropických plodin

- západ – fosfáty, ropa, diamanty, kakao, káva, státy západní Afriky nejsou tak chudé jako státy střední Afriky

AFRIKA - 25 B je otázka: Střední a jižní Afrika – zeměpisná charakteristika

- považuje se za hospodářsky nejchudší kontinent, ale sever Afriky společně s JAR jsou nejvyspělejší oblasti
- malá horizontální členitost pobřeží
- bývalé kolonie – neokolonialismus – jsou samostatné, ale pořád závislé na koloniálních zemích
- rozdělení – nízká a vysoká Afrika (od Etiopie do Angoly)
Přírodní podmínky:
- Kanárské (Špan.), Madeira (Port.), Bioko, Madagaskar, Komory, Seychely, Kapverdské ostrovy (ostrovy zeleného mysu), Azorské, Madeira, Pemba, Zanzibar, Mafia, Sokotra
- vznik rozlámáním tabulí – důkaz – všechny vrcholy jsou stejně velké), Etiopská vysočina pohoří Kilimandžáro (nejvyšší hora – sopka UHURU 5895 m n.m.)
- Dračí hory (prvohory), Východoafrická vysočina, Plošina Luanda-Katanga, Hoggar
- Konžská pánev
- nížiny jen u pobřeží a podél velkých řek
- velká jezera ve Východoafrické příkopové propadlině (zde dochází k divergentnímu pohybu litosférických desek, propadlina se zaplňuje vodou z řek, v budoucnosti hrozí odtrhnutí)
- největší africké jezero Viktoriino jezero=Ukerewe (v tektonické propadlině, navíc část okraje pánve je zahrazena bývalým lávovým proudem), Tanganika (2. nejhlubší jezero na světě), Malawi, Turkana, Čadské jezero (vysychá)
- bezodtoké oblasti – v pouštích většinou chybí nebo řeky ústí slepě ve vnitrozemí – př. povodí řeky Okavango
- v savanách mají více vody v období dešťů (př. Zambezi s Viktoriinými vodopády)
- v tropických deštných lesích jsou vodnaté celý rok (př. Kongo, Niger, Volta)
- rovníková oblast – hustá říční síť
- Kongo: moc se nevyužívá pro říční dopravu z důvodu častých výškových stupňů
- Orange, Senegal
- Sahara: pod pískem velké množství podzemní vody – v biologické minulosti byla na rovníku
- úmoří: Atlantský oceán (největší) – rovníková oblast, Indický – Limpopo, Zambezi
- kolem rovníku tropické vlhké – TDL
- v klimatu tropickém střídavě vlhké jsou savany (kolem TDL)
- severně a jižně od savan jsou pouště (suché tropické klima)
- oblast západního pobřeží jižní Afriky je ovlivněna Benguelským studeným oceánským proudem – suché klima již u pobřeží (poušť Namib)
- oblast Guinejského zálivu je ovlivněna teplým Guinejským proudem – velký výpar – velké srážky
- oblast jihovýchodu je ovlivněna teplým proudem střelkového mysu
- důležitý klimatogeografický činitel je nadmořská výška a návětrný efekt hor (př. ve východní Africe vysoká nadmořská výška způsobuje ustoupení tropického vlhkého klimatu a existenci střídavě vlhkého – savany
- pobřeží Středozemního moře má subtropické klima (mírné vlhké zimy, suchá horká léta)
- zvířata savany: šelmy (lev, gepard, hyeny), žirafa, zebra, antilopa, nilský krokodýl
- stromy savany: baobab
- galeriové lesy: lesy podél řek v savanách
obyvatelstvo:
- střední Afrika oblast Sahelu – nejchudší státy světa, rozvojové země třetího světa, žijí zde kmen Tuaregů (Berbeři)
- Banthuové rovník a jih (národ)
- Zulové jih (kmen)
- Křováci jih - Lesotho, Botswana… (kmen)
- Nama-Hotentóti jihozápad(národ) (díky mlaskavému jazyku jazyku)
- jižní Afrika dominanta je JAR (jediná vyspělá, tvoří až 1/3 produkce celé Afriky)

ÚZEMNÍ STRUKTURA MĚST - je uspořádání městských částí, členění města

S růstem obyvatel ve městech dochází k územnímu plánování a členění městských sídel na funkční zóny.
Městské jádro, často historické centrum tvoří obchodně-službové zóny. Je označováno jako "city"nebo „downtown“. Dále rozlišujeme obytné zóny, průmyslové zóny, dopravně-skladovou zóny, rekreační zóny.

FUNKCE MĚST
Město plní v současné době řadu funkcí, mluvíme proto o polyfunkčních městech.
Především je však místem, kde se ve vztahu k zázemí koncentrují služby. Rozsah nabízených služeb podmiňuje důležitost a velikost města.Zvláštní postavení zaujímají hlavní města států, které bývají zároveň i největšími centry země. Nadále existují města, která si v procesu svého vývoje zachovala své původní zaměření a částečně je můžeme považovat za monofunkční města. Města plní tyto funkce:
- středisko správy státu - Washington, Brasilia, Sucre
- průmyslové centra - Essen, Dortmund
- sportovně-rekreační, zábavné, lázeňské, výstavní centra - Zermatt, Davos, Las Vegas
- univerzitní centra - Oxford, Uppsala
- náboženské centra, poutní místa - Mekka, Váránásí

JÁDROVÉ OBLASTI A PERIFÉRIE

Jádrové oblasti - jsou populačními, kulturními a hospodářskými centry dané oblasti, země, kontinentu, světa
světa – s největším nakupením obyvatel a největší hospodářskou aktivitou (viz situace na Korejském poloostrově – válka by zasáhla jádrovou oblast)
Často vznikly vývojem s konurbací a megalopolis. V případě, že mluvíme o jádrových oblastech státu, většinou vznikají v okolí hlavních měst, v místech těžby nerostných surovin, koncentrace průmyslové výroby ...
jádrová oblast MS kraje – Ostravsko
Opakem jádrových oblastí jsou periferní oblasti - území s nepříznivými životními podmínkami a malou koncentrací obyvatelstva.
Většina Afriky, Antarktida, SV Asie.

Urbanizace
Je proces růstu měst, dochází k migraci obyvatelstva do měst. Koncentraci výroby, služeb a funkcí města. Přijímá se městský způsob života. Urbanizace souvisí s demografickou revolucí a hospodářským rozvojem území.
Pro urbanizaci v 21. století je charakteristická stagnace ve vyspělých zemích a obrovský populační růst měst v rozvojových zemích. Dochází k růstu chudinských slumů, pro které jsou typické velmi špatné životní podmínky, obrovská chudoba a vysoká kriminalita.
Ve vyspělých státech je typické stěhování z center měst na předměstí (čistější životní prostředí, klid, dojíždění za prací) - tzv. suburbanizace (suburb=ang. předměstí).

SÍDLA - Počátky zakládání prvních sídel spadají do období neolitické revoluce asi před 10 000 lety.

Počátky zakládání prvních sídel spadají do období neolitické revoluce asi před 10 000 lety.V tomto vývojovém období člověk mění způsob života, přechází od sběru plodů a lovu zvěře k primitivním formám obdělávání půdy.
Sídlo - je jakékoliv, územně oddělené, seskupení budov, které slouží k pobytu lidí.
Existují sídla trvalá a sídla dočasná (přechodná), která jsou většinou spojena s pasteveckým chovem dobytka, nebo jsou to výzkumné a pozorovací stanice např: v polárních oblastech Země.
Sídla se člení podle velikosti, od nejmenších samot-osad-vesnic-měst až po největší velkoměsta. Podle převládající funkce sídla rozlišujeme sídla venkovského typu a sídla městského typu.
Město - je sídelní útvar, který musí splňovat určité podmínky: např. určitý minimální počet obyvatel (ČR nad 5 000), podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách a průmyslu, ráz a hustota zástavby, úroveň služeb, městský způsob života …
Velkoměsto - je město s počtem obyvatel nad 100 000, v ČR: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc
Metropole - je město s počtem obyvatel 1 milion a více
Aglomerace - je seskupení většího počtu sídelních útvarů (měst a příměstských sídel), ve kterém má vedoucí postavení jedno větší město. Aglomerace vznikají neplánovaně, z původně samostatných měst postupným rozšiřováním v jeden celek. V ČR: pražská, ostravská (MS kraj je třetí nejlidnatější v ČR)
Konurbace (souměstí) - je vysoce urbanizované, rozlehlé území tvořené řadou velkých měst nebo aglomerací. Konurbace tvoří velká, administrativně samostatná města, se společnou technickou sítí a další vybaveností, které vznikají nejčastěji v průmyslových oblastech – Porůří (Duisburg, Dusseldorf, Dortmund, ...), Slezsko (Katowice, Rybnik)
Megalopolis - - je rozsáhlé území, které vznikne srůstem většího počtu aglomerací či konurbací a vytvoří hospodářskou oblast světového významu.
Termín magalopolis byl poprvé použit v roce 1957 pro označení severovýchodního pobřeží USA. Bo-Wash - území v šířce asi 100 km mezi New Yorkem a Philadelphií a v délce asi 250 km mezi Bostonem a Washingtonem, na kterém se rozkládalo dosud největší seskupení měst.
Tokajdó

GEOGRAFIE OBYVATELSTVA

Národ - je nejvyšší forma společenství lidí, která obývá společné území, má společný jazyk, historický vývoj, kulturu a vědomí příslušnosti k danému národu. Národ vznikne vývojem z nižších etnických společenství, kterými jsou rod a kmen.
Např. v Africe v černošské populaci nejsou národy vytvořeny. Populace státu se skládá z rodů a kmenů. Navíc hranice bývalých kolonií, které jsou dnešními hranicemi států, nerespektují územní rozmístění kmenů a dělí je někdy do dvou států → občanské války, nepokoje.
Národnost - je příslušnost k národu.
Přesné a obecně platné vymezení národa je obtížné a fakticky neexistuje. Jsou státy, ve kterých se jeho obyvatelé považují za příslušníky jednoho národa bez ohledu na barvu pleti, rodný jazyk (USA).
A naopak, Baskové, přesto, že jsou Španěly, španělskou národnost neuznávají.
Počet národů na Zemi se odhaduje na asi 2500 - 3000. Jednotlivé národy jsou na různých stupních vývoje.
„ Zdravý“ vztah k vlastnímu národu se nazývá vlastenectví. Jeho vyhraněná forma nacionalismus - nadřazování vlastního národa nad ostatní národy.
Národnostní menšina - je větší či menší skupina obyvatel žijící na území jiného státu. Sjednocujícím prvkem národa je jazyk.
národní stát - stát obývaný jedním národem, př. ČR
některé národy svůj stát nemají - např. Palestinci nebo Kurdové

JAZYKY
Podle původu dělíme jazyky do jazykových skupin, a podle příbuznosti a podobnosti do jazykových rodin.
př.: skupiny uralských jazyků, kam patří rodina ugrofinských jazyků např: maďarština, finština, estonština
Indo-evropská jazyková skupina, kde najdeme germánské, románské, slovanské, keltské, baltské, arménské, indické a další jazyky.
Evropa
Indoevropské:
- Románské – francouzština, portugalština, španělština, italština, rumunština, valónština, moldávština
- Germánské – angličtina, němčina, dánština, islandština, norština, švédština, nizozemština, vlámština
- Slovanské
- Západní: polština, čeština, slovenština, lužičtí srbové
- Východní: ukrajinština, běloruština, ruština
- Jižní: chorvatština, bosna a hercegovina, bulharština - azbuka, slovinština, srbština, makedonština, černá hora
- Urgofinské: finština, laponština, estonština. Maďarština
- Keltské: Irové, Bretonci, Welšané
- Albánci
- Řekové
- Baskové
- Rómové
Přes velkou pestrost a početnost národností i jazyků dvě třetiny lidstva hovoří pouze deseti jazyky.
Písmo: V současnosti je nejvíce zastoupena Latinka - Severní Amerika a Jižní Amerika, Evropa, Austrálie, Azbuka - Rusko,Ukrajina, Bulharsko, státy střední Asie … Čínské a Indické písmo, Arabské písmo - Asie, Afrika.