PÁKISTÁN - asi 150 mil. obyvatel, hlavním městem je Islámabád, republika

- asi 150 mil. obyvatel, hlavním městem je Islámabád, republika
- jaderné zbraně
- islámský stát, střety politiky a obyvatel
- rozvojová země, problémy s Indií, s Talibanem (u hranic s Afghánistánem)
- problémy s USA ( podezříván ze spolupráce s Al- Kajdou)
- Na území byl dopaden Usáma Bin Ládin, který byl vůdcem teroristického hnutí Al-Kaida, hlavní představitelé patří zejména k sunnitské větvi islámu

Nepál
- lidé žijí v jurtách, vyvraždění královské rodiny v Káthmandú
- republika
- 90% obyvatelstva zemědělství – žijí v údolí, turismus (horolezecké výpravy) – vysokohorská turistika

Bangladéš
- největší hustota zalidnění na světě (kolem 1000 obyvatel na km2)
- záplavy díky monzunům, Bengálsko kdysi část Indie
- časté tajfuny (hurikány) – tím, že je to nízko položené území, jsou často při tajfunech zaplavováni

Bhútán
- království, 100 % energie zisk z vodních elektráren, slabá ekonomika, zemědělství

Srí lanka
- většinový Sinhálci (budhisté)
- hinduističtí Tamilové bojovali za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena

INDIE - hlavní město New Díllí, Republika, federace, indické státy, indická rupije, G20

- hlavní město  New Díllí, Republika, federace, indické státy, indická rupije, G20
- dnes druhá nejvíce zalidněná země světa (1,2 mld. obyvatel)
- kdysi patřila Anglii, ale v 19. století samostatnost, národním znakem je slon
- úřední jazyky: hindština, angličtina, nazývá se největší světovou demokracií
- Mahátma Gándhí: jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu, dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947
Přírodní podmínky
- na severu Himaláje a Karákoram, které vznikly alpinsko-himalájským vrásněním v třetihorách
- řeky Ganga a Brahaputra, které tvoří nejúrodnější oblasti pro obyvatelstvo
- největší okamžité srážky v Čerapundží pod Himalájí
Obyvatelstvo
- hlavním náboženstvím je hinduismus jednotící prvek různorodého etnického složení, kastovní systém je nezákonný, ale často přetrvává, víra v reinkarnaci, zákony karmy, kráva jako posvátné zvíře (minimální využití k zemědělské produkci, jen pro mléko), ale je tam i početná muslimská komunita (kolem 150 mil. – na severu Indie)
- úředními jazyky jsou hindština a angličtina (indoevropská skupina jazyků)
- soustředěno hlavně na pobřeží a v Indoganžské nížině a kolem řeky Brahmaputra
- velký přirozený přírůstek

Hospodářství
- převážně zemědělství, pěstuje se rýže, cukrová třtina, čaj, banány, bavlník (Dekánská plošina), chov skotu
- 1/3 užitkovost z největšího stáda skotu na světě (kráva je posvátná)
- průmysl – zásoby železa, černého uhlí (severovýchod), barevných kovů, mahagon
- těžké strojírenství hlavně na severovýchodě (Kalkata, Bihair), hutnictví
- jaderné zbraně, textilní průmysl navazuje na pěstování bavlny– Dekánská plošina, počítačová technika - hardware, fabrika Škodovky
- levná pracovní síla => továrny zahraničních firem
- velké množství obyvatel= potencionální kupci =>hodně firem se zde zaměřuje právě kvůli tomu
- Mittal: vykupuje zkrachovalé ocelárny (bývalá NH Ostrava, nyní ArcelorMittal)
- rostoucí síla ekonomiky – Tata majitel TATA, automobilka – Jaguár
- potravinářství (čajovník- na úpatí hor - čím menší lístky, tím kvalitnější čaj)
- Tropické ovoce (ananas, juta: pytle, cukrová třtina)
- Bombaj=Mumbai (,,brána Indie,,)
Oblasti
- Západní Bengálsko
o hlavní město – Kalkata
o indický stát ve východní Indii- nejprůmyslovější
- Uttarpradéš
o nejlidnatější Indický stát
o Tádž Mahal je monumentální islámský pomník v městě Ágře

JIŽNÍ ASIE Indie, Pákistán, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Bangladéš

Indie, Pákistán, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Bangladéš
Ekonomicky slabé státy – Nepál, Bhútán (monarchie), Bangladéš (republika, kdysi Východní Pákistán, největší hustota zalidnění), Srí Lanka.

Přírodní podmínky
- tři výrazné geomorfologické celky: Dekánská plošina (obklopena Západním a Východním Ghátem), Indoganžská nížina (náplavová) a Himálaje, Hindúkuš, Karákoram.
- Většina oblasti tropické monzunové (střídavě vlhké) klima (2. roční období, Čerápundží přes 11 000 mm/rok), v období letních monzunů časté záplavy → nejhorší následky v deltě řek Ganga a Brahmaputra (zalívá desítky % území Bangladéše)
- v létě větry z moře (TV) na pevninu (TN) – mokro, deště, v zimě z pevniny (TV) na moře (TN), sucho
- v oblasti Dek. plošiny klima sušší → savany, v SZ Indii a Pákistánu tropické suché → poušť Thár
- v horách je vyvinuta vertikální vegetační stupňovitost

Kolonialismus:
Britská Indie – nejbohatší britská kolonie (zahrnovala i území Bangladéše a Pákistánu). K ovládnutí tohoto velkého území Britové používali národnostní a náboženské rozdíly mezi obyvateli i rozpory mezi místními vládci. V 1. polovině 20 století Mahátma Ghándí – podpora nenásilného boje za samostatnost (taktika politické nespolupráce). Rok 1947 – se Britská Indie rozdělila na Indie + Východní a Západní Pákistán (od roku 1971 Pákistán a Bangladéš)
Indický stát Goa – původně portugalská kolonie, křesťanství

Politické konflikty:
- hranice mezi Indií (hinduismus) a Pákistánem (islám) rozdělují území Kašmír mezi oba státy, většinové náboženství je islám, sporné území. I díky tomu jsou oba státy v permanentním politickém napětí. Oba státy vlastní jaderné zbraně.
- hinduističtí Tamilové bojují za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena
Obyvatelstvo:
- Pákistán, Bangladéš, Maledivy – islám, Nepál, Bhútán, Srí Lanka – hinduismus
- vysoká hustota osídlení – Bangladéš asi 380 os/km2 x řídce osídlené vysoké hory
- vysoká porodnost (= natalita), i přes vysokou úmrtnost (= mortalita) a nízkou průměrnou délku života je vysoký přirozený přírůstek (2 % = přibude 20 dětí na 1000 obyvatel za rok)
- zvyšování efektivity zemědělské výroby nestačí pokrýt potřeby jídla pro zvětšující se populaci
- většina obyvatel žije na venkově, ale kvůli velké chudobě se stahují do měst → lidé bez příjmů se usazují ve slumech
Hospodářství:
- většina obyvatel pracuje v primitivním zemědělství, nízká industrializace, zvyšuje se jen místně – zejména v Indii (růst HDP okolo 9 %), kde jsou ale velké ekonomické extrémy, obecně nízká životní úroveň
- zisky z turismu malé, větší jsou v Nepálu a na Maledivách, poměrně malé v Indii a Pákistánu a mizivé na Srí Lance, Bhútánu a Bangladéši

Zemědělství nejvyspělejších zemí:

Je charakteristické vysokou produktivitou práce vysokým stupněm mechanizace, automatizace, specializací a využíváním produktů chemické výroby.
V hustě zalidněných oblastech se setkáváme s příměstským zemědělstvím. Je typické hospodařením na malém prostoru a produkcí potravin rychle podléhajících zkáze - zeleniny, ovoce nebo intenzivní živočišnou výrobou ve velkochovech průmyslového typu.
Moderní velkokapacitní výrobny s sebou přinášejí ekonomicky výhodnou produkci, ale díky biologicky a chemicky upravovaným krmným směsím i zdravotní rizika pro konzumenty. Někteří spotřebitelé se proto orientují na alternativní, ekologické zemědělské produkty.
I když je zemědělská produkce ve vyspělých zemích řízena tržními mechanismy, setkáváme se s dotacemi do zemědělské výroby a nadprodukci potravin.
Světové zemědělství vyprodukuje asi o 10% více potravin než je potřeba k nasycení celé planety. Přesto chudá část světa i přes značnou potravinovou pomoc vyspělých zemí trpí.
 Mořský rybolov
- má větší význam než sladkovodní rybolov
- důležité složka hospodářství pro přímořské státy
- poslední desetiletí stagnuje - mnoho tradičních lovišť je vyloveno, mnoho druhů chráněno př. velryby - lov mezinárodní smlouvou povolen jen pro výzkumné účely, porušují to např. Norsko nebo Japonsko (využívají pasáže ve smlouvě, že se může lovit pro výzkumné účely, ale maso velryb končí v prodeji)
- nejvíce ryb tam, kde je ve vodě nejvíce živin, tam je nejvíce řas a drobných živočichů jako potrava ryb (pobřežní oblasti, kde jsou ústí řek nebo studené mořské proudy vyzvedávají živiny ze dna moře)
- lov ryb: sardinka, sleď, tuňák, makrela, platýz, treska
- lov korýšů: humr, langusta, kreveta

Lesní hospodářství
- lesy zabírají asi 1/3 souše
- ve vyspělých státech jsou plochy lesů stabilní, v rozvojových zemích se kácí velké plochy (pro zem. půdu, silnice, města,…).
- dřevo: obnovitelný zdroj pro výrobu papíru, energie, nábytku, spotřebního zboží, na stavby
- v TDL se získává vzácné dřevo (mahagon, eben), TDL se špatně opětovně zalesňuje (půda je odnášena vodní erozí a plocha zarůstá trávou a křovinami)
- mimoprodukční funkce lesa: zdroj kyslíku, očisťuje a zvlhčuje vzduch, pro rekreaci, sběr plodin, lov zvěře

Vodní hospodářství
- zajišťuje výrobu a dodání pitné vody pro obyvatelstvo a užitkové vody pro průmysl a zemědělství
- v suchých oblastech je problém mála zdrojů vody, v rozvojových zemích je problém hlavně čistota pitné vody (není upravována na pitnou → choroby, př. cholera)
- voda je v současnosti považována za strategickou surovinu, ovládání zdrojů vody vyvolává i ozbrojené konflikty
- cena vody v Ostravě: 67 Kč/m3 pro rok 2012 (vodné – úprava vody na pitnou a doprava ke spotřebiteli, stočné – odvod vody kanalizací pryč)

Zemědělství málo vyspělých zemí:

Nejnižším stupněm je tzv. samozásobitelství.
Zemědělská výroba je v důsledku nízké produktivity práce, nedostatku vody, absence jakékoliv mechanizace na velmi nízké úrovni a málo výkonná.

Zaměstnává většinu práceschopného obyvatelstva.
V rozvojových zemích, především Afriky, je všechna zemědělská produkce určena k přímé spotřebě obyvatelstva, ale díky vysokému přirozenému přírůstku přesto nestačí pokrýt ani základní nároky na výživu.

Dalším faktorem ovlivňujícím zemědělství rozvojových zemí je jejich koloniální minulost, která učinila tyto země závislé na pěstování a vývozu i jediné plodiny tzv. monokulturní zemědělství. (Proč je to pro ekonomiku nevýhodné?)

Základní potraviny pak země musí dovážet.

Plantážnické zemědělství je rozšířeno zejména v tropech Ameriky a Afriky a exportují se především pochutiny a tropické ovoce. Výnosy z plantážního zemědělství směřují do vyspělých zemí, jejichž společnosti plantáže vlastní. Tento typ zemědělské výroby proto neřeší problémy výživy rozvojových zemí.

Pokročilejším typem je závlahové zemědělství monzunových oblastí Asie, které umožňuje pravidelné sklizně rýže. Ve spolupráci s vyspělými zeměmi světa se v 60. a 70. letech 20. století v některých zemích např.: v Asii Indie, Pákistán, Indonésie uskutečnily tzv. Zelené revoluce, které použitím moderních metod - vyšlechtěním nových, výnosnějších odrůd plodin, chemizací rostlinné výroby, umělým zavlažováním - zvýšily zemědělskou produkci a zajistily daným zemím potravinovou soběstačnost.

Všechna zvířata a plodiny byly vyšlechtěny (křížením a záměrným výběrem) z přírodních druhů.

Poslední desetiletí se některé druhy geneticky upravují (= modifikují), aby měly lepší vlastnosti a větší výnosy.
Ve vyspělých státech je zemědělství intenzivní (vysoká produkce na jednotku plochy), v rozvojových je extenzivní (malá produkce na jednotku plochy).
Ve vyspělých státech je zemědělská výroba dotována státem, aby zemědělské výrobky byly konkurenceschopné a levnější.
(ČR intenzivní: 4 tuny pšenice na hektar půdy, 8 000 l mléka dojnice za rok)
Plocha zemědělské půdy na 1 obyvatele Země se snižuje. Nová se získává třeba vypalováním lesů a savan. Nicméně Země je schopna uživit ještě pár dalších miliard lidí, v případě, že by byla využita veškerá možná půda vhodná pro zem. Obdělávání.


Dělení zemědělské produkce:
a) Rostlinná výroba - produkuje zemědělské plodiny
- Rostlinná výroba zaujímá 2/3 produkce zemědělství a je jejím základním odvětvím.
- V rozvojových zemích slouží rostlinná produkce k zabezpečení obyvatelstva - výrobě potravin. Vyspělé země část produktů rostlinné výroby využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
- obiloviny:
o pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, proso, čirok
o rozsáhlé oblasti s velkou plochou pro obiloviny = obilnice světa (střed USA a Kanady, Argentina, pás od Maďarska po Kazachstán, východní Čína, sever Indie, jv. Austrálie)
- technické plodiny:
o slouží jako potravina nebo surovina pro chemický průmysl
o brambory (výroba škrobu), cukrová řepa, cukrová třtina, bavlník, tabák
o pozn.: brambory a řepu řadíme také mezi okopaniny
- textilní plodiny:
o len, bavlník (tropický pás - teplo, sucho), technické konopí, juta
- olejniny:
o sója, olivovník, řepka olejka, slunečnice, podzemnice olejná, palma olejná, palma kokosová, mák
- pochutinářské plodiny:
o čajovník, kávovník (Brazílie, Kolumbie, vlhké tropy), kakaovník
o ovoce a zelenina
- narkotika
o tabák - Čína, USA, Kuba, Indie, Brazílie
o konopí - Čína, Rumunsko, Indie
o mák - výroba opia - Afghánistán, Čína, pol. Zadní Indie
o koka - Peru, Brazílie, Kolumbie, Jáva, Indie, Indonésie
- koření
o pepř - Indie, Cejlon
o paprika - Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, státy balkánského poloostrova
o hořčice - Nizozemí, Francie
o vanilka - tropické oblasti střední Ameriky, Afrika, Madagaskar
o skořice - monzunové oblasti Asie

b) Živočišná výroba - chová zemědělská zvířata, závislá na rostlinné
- chov skotu
o Indie (pozn.: muslimové nejí vepřové, Indové nezabíjí krávy – posvátné, volně se potulující krávy v Indii jsou ty, které jsou staré a už nedávají mléko a tak jsou bez užitku)
- největší producenti hovězího
o USA, Brazílie
- chov prasat
o Čína, USA, Evropa
- chov ovcí
o na vlnu a maso, chov i v horských oblastech – Austrálie, Novy Zéland, Čína
- tažná zvěř
o kůň, osli, velbloudi, lama – Kordilery, sobi – Severní Evropa, jaci - horské oblasti Asie
- chov drůbeže celosvětově - na peří, vejce, masa – slepice, kachny, kuřata
- ostatní
o včelí vosk, včelí med
o bourec morušový – přírodní hedvábí
o kožešinová zvěř – liška, norek
- jen v určitých oblastech
o velbloud - v pouštích a polopouštích
o jak - vysoké hory východní Asie
o lama - jižní Amerika
o slon - jv. Asie
o sob – Arktida

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství představuje prvotní, nejstarší projev hospodářské činnosti člověka.

Zemědělství představuje prvotní, nejstarší projev hospodářské činnosti člověka.
Jeho počátky sahají do období neolitu, kdy nastal přechod od sběru plodů a lovu zvěře k primitivnímu obdělávání půdy a chovu dobytka.
Tento mezník ve vývoji lidské společnosti je označován jako neolitická revoluce.
Zemědělství je i dnes v mnoha zemích světa stále nejdůležitějším odvětvím ekonomiky.
V současné době se z celkové rozlohy souše pro zemědělské účely využívá asi 35 % pevniny, z toho orná půda tvoří pouze desetinu a zbytek připadá na pastviny a louky.
Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje. (Proč?)
Rychlý početní růst obyvatelstva způsobuje úbytek zemědělské i orné půdy. (Proč?)
Zemědělství zahrnuje rostlinnou a živočišnou výrobu, lov, sběratelství, rybolov, lesní a vodní hospodářství.
Úkolem zemědělství je nejen produkce potravin, krmiv a chov hospodářských zvířat pro přímou spotřebu, ale i surovin pro potravinářský průmysl a řadu odvětví průmyslu lehkého.

Lokalizační faktory zemědělství
1. přírodní
- klimatické podmínky př. sluneční záření, množství a rozložení srážek, jsou limitujícím činitelem zemědělské výroby, rozšíření pěstovaných plodin podléhá zákonitostem horizontální pásmovitosti a vertikální stupňovitosti odpovídající klimatickým pásům Země a jejím výškovým stupňům
- kvalita půd, hlavního výrobního prostředku zemědělství, je dána půdními typy a půdními druhy
- reliéf př. expozice svahu, srážkový stín, svažitost terénu
2. sociálně-ekonomické
- faktory v zemědělství ovlivňuje dosažený stupeň společnosti
- vlastnictví a způsoby hospodaření
- trh, spotřeba, odbytiště produktů rostlinné i živočišné výroby, příměstské zemědělství
- doprava v místním i mezinárodním měřítku spojila produkční a spotřebitelské oblasti a umožnila geografický i ekonomický růst zemědělské výroby
- pracovní síly, jejich kvalifikace, způsob organizace práce, modernizace zemědělské výroby

MONGOLSKO, KOREJSKÝ POLOOSTROV

MONGOLSKO
- slabý stát
- Už i tady tržní ekonomika, polovina obyvatel žije v hlavním městě a druhá polovina má kočovný život (chov dobytka, koní)

KOREJSKÝ POLOOSTROV
Dříve politicky jednotné území  - osvobození z japonské okupace v roce 1945 rozdělilo toto území na dva státy
Korejská válka v letech 1950 až 1953 - hranice mezi oběma státy upravena
Nyní hranice na úrovni 38. rovnoběžky  - demilitarizované pásmo (Demilitarizované pásmo je pásmo bez vojenské přítomnost, tj. pásmo, kde se nenachází vojáci, zbraně, armádní stanoviště apod.) s nejpřísněji střeženou hranicí na světě
Příměří vyhlášeno 27. července 1953, dodnes nebylo nahrazeno mírovou smlouvou
Jih je podporován USA, sever je podporován Čínou
Konflikty:
2010 potopeni jihokorejské lodi, torpédem od Severní Korea
2010: Severní Korea odstřelovala ostrov od jihokorejské republiky, ta vyhlásila militarizaci jednotek, nakonec vše vyšumělo
Severní Korea – KLDR – Korejská lidově demokratická republika
- Hlavní město Pchjongjang
- totalitní režim – komunismus (tvrdého typu, stalinistického typu)
- Kim Čong Il – vůdce zemřel, nyní ho nahradil jeho syn Kim Čong Un (syn zakladatele komunistického státu Kim Ir Sena)
- socialismus, politická a ekonomická nespolupráce v mezinárodním společenství → špatný stav hospodářství, závislost na mezinárodní humanitární pomoci i potravinářské
- chudý stát, 3.nejvetsi armáda světa
- jsou kritizovány za svůj jaderny program
Jižní Korea – Korejská republika
- Hlavní město Soul
- demokratický režim
- kapitalismus (ekonomický asijský tygr první generace → nyní ekonomicky vyspělý stát)
- (pozn.: původně jeden stát se rozpadl během občanské války na Korejském poloostrově v 50. letech 20. Století)
- těžký průmysl – strojírenství, zásoby černého uhlí
- dopravní automobily: huyndai, kia, daewo, Ssang-Yong
- elektrotechnika : Samsung, LG
- čeboly – obrovské koncerny strojírenství (Samsung, Hyundai, LG), mikroprocesory do počítačů

Problémové oblasti Číny snaha o nastolení demokracie, ale pořád velký vliv komunismu a porušování lidských práv

snaha o nastolení demokracie, ale pořád velký vliv komunismu a porušování lidských práv
Tibet
- Dalajláma tibetský duchovní vůdce – náboženství Lámaismus
- hl. m. Lhasa
- do r. 1949 byl Tibet království v r. 1950 ho Čína vojensky obsadila a připojila k Čínské lidové republice
- Tibet chce nezávislost
- Čína začala likvidovat duchovní, chrámy, obyvatelé Tibetu jsou obyvatelstvo druhé generace
- Do tibetu se stěhují Číňané, kteří zde mají lepší podmínky, můžou zde mít dětí, kolik chtějí
- Tibeťané jsou v menšině ve svém státu
Tchaiwan
- hlavní město Taipei
- patřil Číně, ale po komunistické revoltě se stal samostatným státem
- Čína ho považuje za své území (The Republic of China = Tchaiwan)
- asijský tygr první generace
- Taiwan, ale nikdy nevyhlásil nezávislost, bojí se Číny
- Taiwan je většinou států neuznán jako samostatný stát
- Ekonomicky vyspělá oblast, elektronické součástky, mikroprocesory
Hong Kong
- kdysi pronajatá britská kolonie, která spadala pod Čínu do roku 1997
- Čína podepsala smlouvu, že nebude ohrožovat tržní ekonomiku Hong Kongu
- Asijský tygr první generace
Macao
- mafie Triády, původní portugalská kolonie
- pod Čínu přešli v r. 1999
Ujgursko
Problémová oblast,  islám - muslimové

ČÍNA - Čínská lidová republika, „říše středu“, hl. m. Peking

- Čínská lidová republika, „říše středu“, hl. m. Peking
- nejlidnatější stát světa – 1,4 mld. obyvatel, hustota 137 obyv./km, jazyk: mandarínská čínština, měna: čínský juan
- nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva, ve Velké čínské nížině žije přes 94 % všech obyvatel Číny
- až 70 % obyvatelstva žije na venkově
- zvláštní ekonomické zóny – Šanghaj, Hong Kong, Kanton, Macao – jedny z nejrychleji se rozvíjejících měst
- 55 národností a menšin, 48% samotných Číňanů
- regulace porodnosti: zákon o počtu dětí v rodině, platí to pouze pro samotné Číňany, ale už je více liberální, platí to pouze pro velká města, na venkove můžou mít více dětí (kvůli starání se o rodinu)
- Čínská města: Šanghaj, Harbin, Wuhan, Hongkong, Makao, Lhasa
Historie
- Čínská občanská válka:
o půlka 20. století – komunisti vs. nacionalisti → komunistická vláda (Mao Ce-tung) poražená demokratická strana se stáhla na Taiwan, který zůstal demokratický → zavedení socialismu, pozemková reforma, znárodnění průmyslové výroby
- 1958 – 1960: kampaň Velký skok vpřed
o Vše bylo zaměřeno na ekonomiku → neměl kdo dělat zemědělství → hladomor
- 1966: kampaň Velká proletářská kulturní revoluce
o Snaha o vynucení kapitalismu → velké kulturní škody
- 1989: protesty proti vládě na namestí Nebeského klidu v Pekingu, prostesty byly potlačeny armádou
Přírodní podmínky
Velká rozloha nabízí pestré typy reliéfu. Nejvíce osídleny jsou pobřežní oblasti, nížiny a údolí velkých řek (Chuang che, J´ang-c´-tiang).  Nejméně klimaticky nepříznivé oblasti: oblast Tibetské náhorní plošiny (tibetské autonomní oblast), oblast pouště Taklamakan (Urgujská AO = Xinjiang) a Gobi (AO Vnitřní Mongolsko).
Tibet byl Čínou anektován v 50 letech, Dalajláma je nyní v indickém exilu. Dalajláma je hlavní představitel lámaismu - tibetská forma budhismu
Klima: SV: mírný pás ovlivněn monzuny → monzunové (střídavě vlhké) lesy mírného pásu
JV: subtropický pás vlhký → monzunové subtropické lesy, Velká čínská nížina
SZ: suché kontinentální klima → polopouště, pouště, suché stepi, poušť Gobi, Taklamakan
JZ: vysokohorské klima (chladné, chudé na srážky) → vysokohorská vegetace, vyvinuty vegetační stupně, Tibetská náhorní plošina
Ekonomika
2. největší ekonomika světa, největší věřitel USA (= jim půjčila nejvíce peněz), nejrychlejší rostoucí zemí světa
Shanghaj – výkladní skříň Číny a vnitrozemí chudé (velké rozdíly)

Výrazné rozdíly v životní úrovni – velká města, zejména na pobřeží, relativně vyspělá, moderní odvětví hospodářství, obrovské investice. Vnitrozemí a venkov chudé, zaostalé, živící se převážně extenzivním zemědělstvím.
Hlavní ekonomická aktivita se odehrává v tzv. zvláštních ekonomických zónách a otevřených přístavech. Zahraniční investoři jsou ekonomicky zvýhodněni a čerpají z levné a spolehlivé čínské pracovní síly. V čínském hospodářství je uplatňován systém centrálního řízení (komunistickou vládou) s prvky soukromého sektoru (podobně jako ve Vietnamu). To vede k růstu HDP kolem 9 % v posledních letech. V přepočtu HDP na obyvatele, který je nízký, však řadíme Čínu stále mezi rozvojové státy (resp. nově industrializované).
Hospodářství
Těží z vlastní obrovské surovinové základny: černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, měď a další rudy barevných kovů.
Tím, že rapidně roste čínské hospodářství, tak se nedá očekávat změna politického režimu v Číně (tj. přechod k demokracii), protože komunistická strana tohle vydává jako svůj úspěch a Číňané ji vesměs podporují
Nedemokratické principy
potlačování lidských práv a národnostních menšin, přesídlování obyvatelstva, pronásledování politických odpůrců, podporování Severní Koreje, ničení kultury v Tibetu a Ujgursku, trest smrti, restriktivní populační politika (omezování počtu potomků  rodinách politikou jednoho dítěte vede k upřednostňování synů za potomky a k stárnutí populace). Při politických jednáních se spíše myslí na ekonomické zájmy než na lidská práva, která tak ze strany mezinárodního společenství nejsou příliš prosazována.
národní náboženství
konfucianismus – vychovává k pracovitosti, poslušnosti vůči autoritám, státu a rodině (pozn.: Číňané jsou velice úspěšní podnikatelé v zahraničních komunitách díky tvrdé práci a ochotě komunikovat a spolupracovat).
Průmysl
- tradiční průmysl (porcelán), textilní průmysl (pěstování bavlny, výroba hedvábí)
- potravinářský průmysl – rýže, čaj, sója, vepřové konzervy – největší stádo:-) vepřů na světě
- dopravní strojírenství – automobilový průmysl, ale i tak průměr jedno auto na 500 lidí
- velmi levná pracovní síla, elektrotechnický průmysl, kosmický průmysl (3. na světě)
- plagiáty, kopírování a napodobování, nekvalitní věci
- bankovnictví, patří k asijským tygrům – levná pracovní síla, tržní ekonomika, obrovský trh
- Největší vodní elektrárna na světě – Tři soutěsky na řece Jang c tiang
Zemědělství
- extrémní rozdíly mezi pobřežím a vnitrozemím – pouštní oblasti a hory kontra pobřežní nížiny
- chov vepřů, drůbeže, bource morušového (Sečuanská pánev)
- obrovská země, velká pestrost plodin jak mírného, tak subtropického

Průmysl stavebních hmot, keramický a sklářský

- lokalizace: převážení těchto objemných surovin je nákladné → výroba soustředěna v místě těžby (viz. těžba nerudných surovin)
- materiál pro stavebnictví
- zpracovává přírodní suroviny – kámen, štěrk, písek, vápenec, mramor, cihlářské hlíny
- vyrábí cihly, cement, panely, střešní krytiny
- nejdůležitější je výroba cementu, ale jeho produkce klesá na úkor výroby plastů a hliníku

Spotřební průmysl
- vyrábí produkty běžné denní spotřeby
- lokalizace: ovlivněno faktorem spotřeby (okolí velkých měst) a faktorem pracovních sil, v zemích méně rozvinutých s levnou pracovní silou
 textilní, konfekční (= oděvní) – jedno z tradičních odvětví, zaměstnává hlavně ženy, zpracovává bavlnu, vlnu, len, hedvábí, umělá vlákna a tkaniny
 obuvnický – v zemích s levnou pracovní silou a tradicí, asijské země – Čína
 papírenský – začal se zhotovovat v Číně, dnešní výroba doprovází souvislý pás lesů na severní polokouli (tajga): USA – Kanada – Švédsko – Finsko – Rusko – Japonsko, souvisí s ním polygrafický
 výroba skla, porcelánu a keramiky – tradiční odvětví suroviny (kaolín, keramické hlíny), sklářství má tradici v Itálii, v Čechách a státech Západní Evropy, výroba porcelánu pochází z Číny a v Evropě se s jeho výrobou začalo v Německu a později v Čechách
- v posledních desetiletích se koncentrace výroby spotř. průmyslu výrazně přesouvá z ek. vyspělých zemí do nově industrializovaných (zvláště ve východní Asii-levnější výroba)

Průmysl potravinářský
- využívá produktů zemědělství, rybolovu a lesního hospodářství
- lokalizace: většinou v místě produkce (př. cukrovary, vinné závody, konzervárny) nebo v místě spotřeby (pekárny)
- zajišťuje obživu obyvatelstva
- mnoho odvětví: mlékárny, tukový průmysl, víno, rybný, mastný průmysl…

Světového významu dosahují tzv. jádrové oblasti, průmyslové konurbace s tradiční výrobou, výzkumem a kvalifikovanými pracovníky. Jádrové oblasti světové výroby:
I: USA
II: západní Evropa,
III: V a JV Asie (Japonsko, J Čína, nově industrializované země – tzv. asijští ekonomičtí tygři, Rusko)

Zpracovatelský průmysl

Hutní průmysl (= metalurgie)
- zpracování rud na kovy,
- soustředěn v místech těžby rud nebo černého uhlí (případ Ostravska) nebo v místech výroby levné elektrické energie (z bauxitu se elektrolýzou vyrábí hliník) nebo v dopravních uzlech (př. v přístavech, kde se to levně dováží námořní dopravou)
- dělení metalurgie:
A. černá metalurgie, hutnictví železa - zpracovává železnou rudu, vyrábí surové železo, ocel a hutnické výrobky – trubky, kolejnice, dráty, plechy (př.ČR - Arcelor Mittal, Třinecké železárny, Evraz Vítkovice)
B. barevná metalurgie, hutnictví neželezných (barevných) kovů - vyrábí z barevných rud (měď), hliníku a vyrábí jejich slitiny
- Hutě často v přístavech – dovoz a zpracování suroviny
- Hutní závody patří mezi největší průmyslové kombináty
- Výroba hliníku je velmi náročná na energii
- Hlavní oblasti: Severní Amerika, Rusko, Čín, Japonsko, Ukrajina, Evropa
Strojírenský průmysl
- navazuje na hutnictví, zpracovává kovy, slitiny a polotovary
- zaměstnává nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel světa
- odvětví náročné na kvalifikovanou pracovní sílu
- lokalizován do velkých měst s průmyslovou tradicí
- vedle tradičních výrobců (USA, západní Evropa, Japonsko) na objemu nabývá výroba v nově industrializovaných zemích (Čína, Indie, Thajsko, Malajsie)
o těžké strojírenství – výroba důlních zařízení, stavební stroje, těžké dopravní prostředky
o dopravní strojírenství – výroba dopravních prostředků, auta, letadla
o lehké strojírenství (spotřební) – spotřební elektronika, elektrotechnika, jemná mechanika, lehká technika

Pozn.: Silicon Walley v Kalifornii, USA – výrazné seskupení firem počítačového průmyslu (výzkum, vývoj, výroba v lehkém a přesném strojírenství).
Podléhá rychlé inovaci, vznikají nové obory (př. využití nanotechnologií).

Hlavní průmyslové oblasti světa:

Severovýchod USA – hlavně zpracovatelský průmysl
Západ USA – nejmodernější průmyslové obory náročné na výzkum
Západní Evropa -  celá EU – tradiční oblast všech odvětví průmyslu
Japonsko – odvětví náročné na výrobu
Rusko – tradiční těká odvětví – těžba, hutě
Dělení:
1. Těžební: paliva, rudy, nerostné suroviny
2. Energetický
3. Zpracovatelský:
a. těžký průmysl – tam, kde jsou suroviny použity k dalšímu zpracování (zpracovatelský) – těžební, energetický, chemický, hutnictví, strojírenský, stavební hmoty,
b. lehký průmysl – spotřební průmysl k přímému užití vyrobené věci – textilní, oděvní, keramika…

Těžební průmysl
- soustředěn do rozvojových zemí, odkud se suroviny vyváží a zpracovávají se ve vyspělých zemích (zde už jsou vytěženy nebo velké náklady na jejich těžbu) - pro rozvojové země je to nevýhodné, mají malé zisky a závislost na ziscích z vývozu dané suroviny
- úzce propojen s dopravou - mezi kontinenty námořní, mezi státy pozemní, říční a potrubní
- nejvíce pozměňuje tvářnost krajiny (reliéf)

Těžba rud
- rudy černých kovů x rudy barevných kovů
1. rudy černých kovů
o př. železná ruda - na výrobu železa a oceli, těžba: Ukrajina, Rusko, Čína, Brazílie, Austrálie
2. rudy barevných kovů
o bauxit (na výrobu hliníku) Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie
o rudy mědi Amerika, Afrika, Rusko
o zinková, cínová ruda
o vzácné kovy: stříbro (Mexiko), platina, zlato JAR
o kvalita zlata se uvádí v karátech, 24 karátů = 100 % zlato (bez příměsí)
Ostatní suroviny:
Stavební, sklářské, chemické

GEOGRAFIE PRŮMYSLU

- Průmyslová revoluce dala vznik průmyslovým – výrobním – odvětvím, která jsou dnes rozhodující ve světovém hospodářství, nejdříve proběhla v Evropě – průmysl má zde svou tradici
- Podstatou je přeměna surovin na polotovary, které jsou dále používány jinými průmyslovými odvětvími nebo zpracovávání surovin na hotové výrobky pro zákazníka
- na materiální produkci světového hospodářství se podílí 70%
- zaměstnává 1/5 ekonomicky aktivního obyvatelstva
- zpracovává část zemědělské produkce
- vyrábí technické vybavení pro dopravu
- vybavuje obslužnou sféru
- objem průmyslové výroby roste rychleji než zemědělská činnost
- je měřítkem a ukazatelem vyspělosti státu (vyspělé, rozvojové, zaostalé)
- ovlivňuje migraci obyvatelstva – stěhování za prací
- je největší znečišťovatel ovzduší
- v primárním sektoru (těžební průmysl – těžba) i v sekundárním sektoru (přeměna surovin na tovary)
Územní rozmístění průmyslové výroby:
1. přírodní - surovinová základna,velikost území, geologie, klima, faktor vody, reliéf, životní prostředí
2. ekonomicko- technické cena energie, poptávka, nabídka, pracovní síla, doprava, výhody aglomerace, věda a výzkum, kapitál, infrastruktura, formy společenské organizace
3. sociálně-politické – politické (daňové úlevy – průmyslové zóny), historické, strategicko-vojenské

- základem pro všechna odvětví je průmysl těžební
- v nově industrializovaných (= zprůmyslněných) zemích v průmyslu pracuje velký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (př. Čína, Thajsko, Malajsie, Filipíny, ...)
- ve vyspělých zemích zůstávají sídla firem, vědecké, výzkumné a servisní služby, výroba se stěhuje do chudších států (levnější pracovní síla, daňové úlevy, mírnější zákony o ochraně ŽP) mezinárodním firmám to zvětšuje zisky a posiluje konkurenceschopnost s dalšími firmami

Politický vývoj ve 20. Století

 17. století byla oblast kolonizována Velkou Británií. 1857 bojovali za nezávislost, neúspěšně => vznik oficiální kolonie Britská Indie. Pod vedením Mahátmy Gándhího, který prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu se Britská Indie roku 1947 dočkala nezávislosti a byla rozdělena na dvě nezávislá dominia – Indii a Pákistán. Mezi ně bylo rozděleno Bengálsko, jeho hinduistická část sousedící s Indií se stala součástí Indie a muslimská část se stala Východním Pákistánem (od Pákistánu vzdálená 1500km). Z Východního Pákistánu se později stal stát Bangladéš.
Indie a Pákistán vedou spory o území Kašmír, tento spor je pro svět znepokojující, protože Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně.
V oblasti Jižní Asie ve 20.stol. poměrně často docházelo ke státním převratům, které řídila armáda (hlavně v Pákistánu a Bangladéši).
Srí Lanka – boje mezi většinovými Sikhy (buddhisti) a menšinovými Tamily (hinduisté). Tamilové byli utlačováni => násilný odpor, hnutí Tygři osvobozeného tamilského Ílamu – teroristické. V roce 2009 byli Tamilové poraženi.



Indie
Hl. město: Nové Dillí, parlamentní republika, prezident: Pranáb Mukherdží
Jazyk: hindština, angličtina, měna: indická rupie, 1,2 mld obyvatel, hinduismus 83%, islám 11%, člen hospodářského uskupení BRICS
Druhá nejrychleji se rozvíjející ekonomika na světě. Velká urbanizace, neustále se rozvíjející a zvětšující města, levná pracovní síla. Velká přírodní bohatství – těžba: černé uhlí, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, mangan, chrom, olovo, zinek, uran, zlato, síra, bauxit, azbest. Rozvinuté IT odvětví, technologická odvětví v oblasti Bengalore (jih Indie). Filmový průmysl – Bollywood.
Zemědělství zaměstnává 62% lidí, pěstují - rýže, bavlna, juta, moruše, obiloviny (hlavně pšenice a proso), fazole, mango, ořechy, čajovník (Indie je největším světovým producentem a spotřebitelem čaje), sezamová semínka. Vyrábí bavlnu, hedvábí, těžké stroje, elektrické zboží. Vyváží textil, drahokamy, kůže a koberce.
Firmy: Tata Motors – vyrábí automobily značky Tata, patří jí také automobilky Jaguar a Land Rover.
Nejpoužívanější je železniční doprava.
Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst.
Kulturní zajímavosti – Tádž Mahal

Pákistán
Hl. město Islámábád, federativní parlamentní republika, prezident: Asif Zardárí, Jazyk: urdština, angličtina, měna: pákistánská rupie, 176 mil. obyv.,
Islám 95%, rozvojový stát
Těží: černé uhlí, ropa, zemní plyn, chrom, uran, fosfáty, magnezit, tuha
Pěstují: pšenice, kukuřice, rýže, sorgo, brambory, cukrová třtina, zelenina, ovoce, bavlna
Politické problémy, na severu země operuje Tálibán. Skrýval se zde i Usama Bin Ladin. Nejvyšší soud vydal v lednu zatykač na premiéra pro podezření z korupce.

Bangladéš
Hl. město Dháka, parlamentní republika, 150 mil. obyv., hustota obyv. 1023 – pokud nepočítáme městské státy, tak je největší na světě, obyvatelé Bengálci, 83% muslimové, 16% hinduisté
Chudý rozvojový stát, zemědělská produkce je nedostačující. Pěstují: rýže, kukuřice, čaj, bavlník, juta

Nepál
Hl. město Káthmandú, parlamentní republika, 30 mil. obyv, 86% hinduisté, - dříve býval královstvím


Bhútán
Hl. město Thimphu, konstituční monarchie, 700 tis. obyv, tibetský buddhismus 75%, patří k nejchudším státům na světě

Srí Lanka – leží na ostrově Cejlon
Hl. město  Šrí Džajavardanapura Kotte, republika, 20 mil. obyv., buddhisté 70%, hinduisté 15% muslimové 8%, křesťané 8%

Maledivy
Hl. město Malé, prezidentská republika, 300 tisíc obyv., sunitští muslimové, korálové souostroví
Díky cestovnímu ruchu má dostatek financí.

20b Jižní Asie

Tento region bývá někdy nazýván také Indický subkontinent.
Jižní Asie se skládá ze států: Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Srí Lanka a Maledivy. Někdy bývají do této oblasti zařazovány i státy Barma, Afghánistán, Írán a také území Tibet.
Oblast je na severu ohraničena Himalájemi, na západě Íránskou vysočinou, na východě Arakanským pohořím a na jihu Arabským mořem a Bengálským zálivem.
J Asie leží na dvou litosférických deskách – Indické a Euro-asijské

Rozlišujeme tři geografické oblasi:
• Dekánská plošina – na poloostrově Přední Indie - převažuje zde kontinentální tropické klima, poměrně málo srážek (při monzunových deštích více)
• Himaláje - nevyšší horstvo světa, vzniklo podsouváním Indické litosférické desky pod Euro-asijskou desku
• Indoganžská nížina - Nachází se mezi Himalájí a Dekánskou plošinou, velmi úrodná oblast, řeky Indus, Ganga a Brahmaputra. Mezi Indií a Pákistánem se nachází poušť Thár
V létě monzuny, zimy suché.

Obyvatelstvo
Etnicky rozmanité, náboženství hlavně hinduismus a islám – příčina častých konfliktů.
Většina obyvatel regionu je europoidní rasa, jen část obyvatel Nepálu a Bhútánu je mongoloidní rasa. Počet obyvatel neustále roste, Indie je druhý nejlidnatější stát na světě:  1,2 mld. Bangladéš patří mezi státy s největší hustotou obyvatel na světě: 1023ob/km2 - protože leží v deltě řek Gangy a Brahmaputry (největší delta na Zemi), úrodná oblast, Bangladéš jako jediný stát tohoto regionu je obydlen z velké části jedním národem – 98% Bengálci, jsou muslimové.
Indie: Hindové 28%, Bihárci 10%, Telugové 8% ; hinduismus 83%, islám 11%
Pákistán: Pandžábci 44%, Paštunové 15%, Sindhové 14%  ; islám 95%

Zcela nový prvek v procesu integrace představovala Maastrichtská smlouva, která založila Evropskou unii spočívající na třech pilířích:

1. Evropská společenství
2. společná zahraniční a bezpečnostní politika
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
• Úspěchy Evropského hospodářského společenství vedly ke zvýšení zájmu dalších států o členství. Společenství se tak postupně rozšiřovalo o další země:

1973 - Spojené království, Irsko, Dánsko
1981 - Řecko
1986 - Portugalsko, Španělsko
1995 - Rakousko, Finsko, Švédsko
2004 - Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta

Pozitivní ekonomické výsledky hospodářské spolupráce zejména v rámci EHS byly nesporné. Tato spolupráce již od vzniku Evropského hospodářského společenství pokrývala široké spektrum politik, což lze ilustrovat také na šíři činnosti Společenství vymezené v článku 1 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství:
odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření se stejným účinkem
zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům
zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy
zavedení společné politiky v oblasti zemědělství a dopravy
zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na společném trhu nebude narušována
použití postupů umožňujících koordinovat hospodářskou politiku členských států a vyrovnávat nevyrovnanosti v jejich platebních bilancích
sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu
vytvoření Evropského sociálního fondu s cílem pečovat o zaměstnanost a přispívat k zvyšování životní úrovně pracujících
zřízení Evropské investiční banky, která usnadnila hospodářský růst společenství zpřístupňováním nových zdrojů
přidružení zámořských zemí a území se smyslem zlepšit obchod a podněcovat hospodářský a sociální rozvoj

• Ze Smlouvy o Evropské unii vznikla také jednotná evropská měna Euro, což je druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému.
• Euro je oficiálním platidlem v 17 z 27 států Evropské unie, které začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a nahradilo tak měny, které byly dříve používané ve státech eurozóny.
• Lisabonská smlouva → Podepsána v prosinci roku 2007, ratifikována v listopadu roku 2009 a v platnost vstoupila 1. prosince 2009. Cílem reformovat instituce Evropské unie a její fungování.
• Z dnešního pohledu Evropská unie usnadňuje veškeré fungování mezi jednotlivými státy, což zjednodušuje mezinárodní obchod a také rozšiřuje spektrum možností pro obyčejné lidi.
• V podstatě také funguje jako banka, transferující peníze do potřebných států, čímž vyrovnává extrémní výkyvy v ekonomice. Její hrozbou je však aktuální domino efekt, který vyvolala hluboká krize Řecka a některých dalších států. Kvůli ekonomické krizi Evropská unie slábne, stává se čím dál méně zajímavou a ztrácí svou dominantní pozici z pohledu ostatních států, které ještě nejsou jejími členy. Při pohledu na aktuální situaci nemůžeme předpokládat, že se státy do Evropské unie pohrnou a budou žádat o členství, jako dříve.

EFTA (ESVO) – Evropské sdružení volného obchodu
Organizaci se sídlem v Ženevě založily země, které nebyly v roce 1960 v Evropském hospodářském společenství: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Británie, Švédsko a Švýcarsko.
Cílem organizace byl a je volný pohyb zboží.
V organizaci je dnes Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko
Od 70. let má tato organizace obchodní dohody s EHS a dnes i s EU.

CEFTA - Středoevropský volný trh

Založen 21. 12. 1993 v Krakově.
Zakládajícími členy byly Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Nyní členy i Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko.
Cílem organizace je vytvoření prostoru pro vzájemnou obchodní spolupráci, odstranění celních bariér, vytvoření konkurenčního prostředí při vytváření tržních ekonomik.

20a Evropská integrace

Počet členských států  : 27
Počet oficiálních jazyků : 23
Hlavní město : Brusel
Rozpočet : 142 miliard EUR (2011)

Zakládající země: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.
• Evropská unie je svého druhu ojedinělé společenství 27 evropských zemí, jež spojuje hospodářské a politické partnerství. Zároveň je označována za „nejzelenější“ organizaci na světě, tedy organizaci nejvíce se starající o ekologii.
• Jean Monett v roce 1943 prohlásil: "Mír v Evropě nenastane, dokud její státy budou zakládány na základně národní suverenity … Země Evropy jsou příliš malé, aby mohly svým národům zaručit prosperitu a sociální vývoj. Proto evropské státy musí společně založit federaci …".
• Roku 1948 vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která vyplynula z Programu evropské obnovy. Tento program měl za úkol vyhladit nesmírné ekonomické škody způsobené II. světovou válkou, která způsobila rozvrat hospodářství na celém kontinentu.
• V květnu 1949 pak byla založena Rada Evropy. Jejím hlavním cílem byla podpora uplatňování základních lidských práv, hospodářského a sociálního pokroku.
• Jedním z nejdůležitějších dokumentů moderního mezinárodního práva je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla sepsána právě pod záštitou Rady Evropy roku 1950.
• Evropská unie se postupně rozvíjela od roku 1952 jako Evropské sdružení uhlí a oceli.Hlavní cíle tohoto sdružení byly čistě ekonomické.

1. volný pohyb výrobků a svobodný přístup k výrobním zdrojům
2. stálý monitoring trhu, který umožní vyloučit poruchy trhu, jež by mohly vést k zavádění výrobních kvót
3. respektování pravidel soutěže a cenové transparentnosti
4. podpora modernizace těžby uhlí a ocelářství


• Evropské sdružení uhlí a oceli bylo ideou Jeana Monneta, Robert Schuman tuto ideu podpořil a postavil se za myšlenku jeho vytvoření. Tito dva jsou označování za „zakládající otce“ EU.
• K Evropskému sdružení uhlí a oceli se v roce 1957 přidaly po založení Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). Všechna tato společenství se spojila roku 1967 a byla nazvána Evropské společenství.

• Roku 1987 přinesl zásadní změny Jednotný evropský akt, poté roku 1993 Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva, roku 1999 Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice účinná od roku 2003.