- považuje se za hospodářsky nejchudší kontinent, ale sever Afriky společně s JAR jsou nejvyspělejší oblasti, Severní Afrika díky dlouhodobé ekonomické spolupráci s Evropou a turismu, JAR díky ekonomickému systému, který tak zavedla Británie a nerostné bohatství
- malá horizontální členitost pobřeží
- bývalé kolonie – neokolonialismus – jsou samostatné, ale pořád závislé na koloniálních zemích
- pobřeží Středozemního moře, nestabilní, boje (začátek Tunis – Egypt – Libye – Sýrie, tam se stále bojuje a nepokoje neusávají) více rozveďte: Kaddáfí zabit, Mubarak souzen, demokracie nestabilní, může být zneužita islámskými radikály
- státy Maghrebu: Maroko – Rabat, Západní Sahara, Alžírsko – Alžír, Libye – Tripolis, Tunisko – Tunis, Mauritánie – Nawakshut
- Egypt – Káhira, Súdán – Chartum, Mali – Bamako, Niger – Niamey, Čad – N´Djamena
- průmysl: ropa, zemní plyn (hl. Alžírsko, Libye), jinak ne moc pestrá surovinová základna, světová ložiska fosfátů (Atlas)
- severní Afrika dodává suroviny Evropě, ta je zpracovává a část posílá zpět jako spotřební výrobky
- Maroko: na severu dvě malé španělské exklávy (Exkláva je část vlastního území, které se nachází na území, které je zcela obklopené územím cizího státu) Ceuta a Melilla.
- jádrová oblast: pobřeží, delta Nilu, hlavní města, Casablanca
- pobřeží turismus
- teroristické útoky: islámští fundamentalisté (lpí na životu podle koránu, podle zákonu šaría)
- Alžírsko a Libye mají ropu, Maroko fosfáty, těžební a petrochemický průmysl, potravinářský průmysl
- na pobřeží hlavně pěstování subtropických plodin (ovoce, fíky), v pouštních oblastech datle
Přírodní podmínky
- u Středozemního moře subtropický pás, pak směrem k rovníku suché tropy
- výpar převažuje nad srážkami díky pasátům, které vysušují (antipasáty oteplování-od rovníku ve vysoké výšce, pasáty vysušování)
- pasáty působí v oblasti Sahary, tj. jižní části severní Afriky, větry vynoucí od obratníkům k rovníku u země
- Velký Atlas (třetihory), Vysoký Atlas, Malý Atlas,
- Tassili, Tibesti (vznik rozlámáním tabulí – důkaz – všechny vrcholy jsou stejně velké), Hoggar
- Čadská pánev (pánev = oválný půdorys, rovné a ploché dno, mírné úbočí)
- nížiny jen u pobřeží a podél velkých řek (Nil)
- Sahara (tabulová plošina – vodorovné vrstvy sedimentálních hornin, písečné, hlinité, kamenité části), Lybijská, Arabská, Núbijská
- 80% všech pouští na světě – kamenité
- Čadské jezero (vysychá)
- bezodtoké oblasti – v pouštích většinou chybí nebo řeky ústí slepě ve vnitrozemí – př. povodí řeky Okavango
- Nil: Modrý – jezero Tana, Bílý – Viktoriino jezero
- Sahara: pod pískem velké množství podzemní vody – v geologické minulosti byla na rovníku
Obyvatelstvo
- převažuje bílá rasa, islám a sem tam i křesťanství
- Súdánci jsou černoši, vyšší, s delšími končetinami (na rozdíl od černochů kmene Bantů, kteří jsou menší)
- kočovní Nomádi-Beduíni (příslušníci nomádů na pobřeží sahary, arabské kmeny) a místní Berbeři
- rozmístěno nerovnoměrně, hlavně u pobřeží Středozemního moře
- Bedžové u Rudého moře (nomádi nearabského původu)
Historie
- VB: Egypt, sever Afriky: Francie
- Sahara: lidé o ní věděli jako první, ale byla kolonizována jako poslední
- Rok Afriky: 1960 vymanění více států, zisk nezávislosti
Konflikty:
Súdán – občanská válka a hladomor v oblasti Dárfúr, jih – křesťané, sever – muslimové, v červenci 2011 se Jižní Súdán odtrhl
Západní Sahara – Polisário (osvobozenecké hnutí), chce se vymanit ze správy, říkají si Saharská africká demokratická republika, ale největší mocnosti ji neuznali, Maroko si také nárokuje území
Náboženství Monoteistická náboženství - vyznávají jednoho boha Polyteistická náboženství - vyznávají více božstev
Ateisté
Rozdílnost náboženského vyznání byla a je často důvodem konfliktů i válek. Přesto, že v 20. st. nastal v důsledku rozvoje průmyslu a nových technologií, odluky církve od politiky označovaný jako sekularizace.
Ekumenismus - úsilí vzájemné spolupráce mezi náboženstvími.
ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - západní tradice
Mezi základní západní náboženství řadíme: judaismus, křesťanství, islám
Křesťanství
- nejpočetnější světové náboženství má 2 mld. stoupenců. Člení se na římskokatolickou, pravoslavnou a protestantskou (evangelickou) církev. Vzniklo v JZ Asii na počátku našeho letopočtu. Jedná se o monoteistické náboženství, které uctívá Ježíše Krista, Syna Božího, spasitele lidstva. Křesťanství je rozšířeno na celém světě nejvíce v Evropě a Severní a Jižní Americe, Austrálii.
Islám
- vznikl V JZ Asii v 7. st. a jeho zakladatelem byl prorok Mohamed. Jedná se o monoteistické náboženství. Islám je náboženstvím jednoty, které nerozlišuje náboženskou a světskou část života. Svatou knihou Islámu je Korán. Islám je státním náboženstvím řady arabských zemí. K Islámu se hlásí kolem 1 mld. věřících,kteří se nazývají muslimové, nejvíce je rozšířen v S Africe, JZ,J a střední Asii a Indonésii. Výrazně proniká s imigrací do Evropy a S. Ameriky. Islám má mnoho větví, z nichž nejpočetnější jsou skupiny Sunnitů a Šiítů.
Svatá města: Mekka, Medina, Jeruzalém
Judaismus - Židovské náboženství
- patří mezi nejstarší náboženství světa, vzniklo asi 2 tis. př. n. l. V současnosti má asi 15 mil. stoupenců. Judaismus je tzv. etnickým, národním náboženstvím Izraelců. Hlavní postavou náboženství byl Mojžíš. Zeď nářků. Svatou knihou Židů je Bible.
ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - východní tradice
Východní náboženství představují spíše filosoficko - náboženské systémy. Jsou silně iracionální, snaží se o dosažení harmonie a duševní svobody a oproštění se od materiálna.
Buddhismus
- vznikl v dnešní Indii v 5 st. př. n. l a jeho zakladatelem je Budha. Je rozšířen ve V, JV Asii.
tibetská forma - lámaismus
Hinduismus
- je nejstarší náboženství. Nejstarší védy, posvátné knihy, pocházejí z druhé poloviny 2. tis. př. n. l. Nejvíce je rozšířeno na indickém subkontinentu a v současnosti má asi 800 mil. stoupenců. Je polyteistickým náboženstvím. Typické je dělení obyvatelstva na kasty. Cílem Hinduisty je vymanit se z koloběhu převtělování (reinkarnací). Jestliže se člověk v životě provinil, odpykává si podle zákona karmy své zlo i v příštím životě. V opačném případě jde "výš".
Konfucionismus - v části V Asie (Čína)
Šintoismus - v Japonsku
animistická (= přírodnní) náboženství - u primitivních národů
Rozdílnost náboženského vyznání byla a je často důvodem konfliktů i válek. Přesto, že v 20. st. nastal v důsledku rozvoje průmyslu a nových technologií, odluky církve od politiky označovaný jako sekularizace.
Ekumenismus - úsilí vzájemné spolupráce mezi náboženstvími.
ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - západní tradice
Mezi základní západní náboženství řadíme: judaismus, křesťanství, islám
Křesťanství
- nejpočetnější světové náboženství má 2 mld. stoupenců. Člení se na římskokatolickou, pravoslavnou a protestantskou (evangelickou) církev. Vzniklo v JZ Asii na počátku našeho letopočtu. Jedná se o monoteistické náboženství, které uctívá Ježíše Krista, Syna Božího, spasitele lidstva. Křesťanství je rozšířeno na celém světě nejvíce v Evropě a Severní a Jižní Americe, Austrálii.
Islám
- vznikl V JZ Asii v 7. st. a jeho zakladatelem byl prorok Mohamed. Jedná se o monoteistické náboženství. Islám je náboženstvím jednoty, které nerozlišuje náboženskou a světskou část života. Svatou knihou Islámu je Korán. Islám je státním náboženstvím řady arabských zemí. K Islámu se hlásí kolem 1 mld. věřících,kteří se nazývají muslimové, nejvíce je rozšířen v S Africe, JZ,J a střední Asii a Indonésii. Výrazně proniká s imigrací do Evropy a S. Ameriky. Islám má mnoho větví, z nichž nejpočetnější jsou skupiny Sunnitů a Šiítů.
Svatá města: Mekka, Medina, Jeruzalém
Judaismus - Židovské náboženství
- patří mezi nejstarší náboženství světa, vzniklo asi 2 tis. př. n. l. V současnosti má asi 15 mil. stoupenců. Judaismus je tzv. etnickým, národním náboženstvím Izraelců. Hlavní postavou náboženství byl Mojžíš. Zeď nářků. Svatou knihou Židů je Bible.
ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - východní tradice
Východní náboženství představují spíše filosoficko - náboženské systémy. Jsou silně iracionální, snaží se o dosažení harmonie a duševní svobody a oproštění se od materiálna.
Buddhismus
- vznikl v dnešní Indii v 5 st. př. n. l a jeho zakladatelem je Budha. Je rozšířen ve V, JV Asii.
tibetská forma - lámaismus
Hinduismus
- je nejstarší náboženství. Nejstarší védy, posvátné knihy, pocházejí z druhé poloviny 2. tis. př. n. l. Nejvíce je rozšířeno na indickém subkontinentu a v současnosti má asi 800 mil. stoupenců. Je polyteistickým náboženstvím. Typické je dělení obyvatelstva na kasty. Cílem Hinduisty je vymanit se z koloběhu převtělování (reinkarnací). Jestliže se člověk v životě provinil, odpykává si podle zákona karmy své zlo i v příštím životě. V opačném případě jde "výš".
Konfucionismus - v části V Asie (Čína)
Šintoismus - v Japonsku
animistická (= přírodnní) náboženství - u primitivních národů
MECHANICKÝ POHYB OBYVATELSTVA - MIGRACE OBYVATELSTVA
Migrace obyvatelstva - je územní pohyb nebo-li stěhování obyvatel. Migrace ovlivňuje rozmístění obyvatel na Zemi. Lidé se stěhují především z ekonomických důvodů, proto se neustále zvyšuje podíl městského obyvatelstva - urbanizace.
Emigrace (=vystěhování) za hranice státu, bývá z různých důvodů např: politických, náboženských, vojenských.
Opakem emigrace je imigrace (=přistěhování) - většinou chudších obyvatel do vyspělých zemí.
Celkový pohyb počtu obyvatel za dané období: měna obyvatelstva = imigrace – emigrace + natalita - mortalita
LIDSKÉ RASY
veškeré lidstvo naší planety patří k jedinému živočišnému druhu - Homo Sapiens
Dlouhodobým vývojem, vlivem odlišného podnebí, stravy, způsobu života se lidstvo rozdělilo do skupin tzv. základních antropologických typů - ras (plemen).
Lidská rasa - je velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými, antropologickými znaky - barva pleti, barva a tvar vlasů a očí, tvar lebky,nosů, rtů …-, kterými se jednotlivé rasy od sebe navzájem odlišují.
1. europoidní (bílá, evropsko-asijská)
- tvoří asi 50% světové populace. V důsledků evropské expanze europoidní rasa osídlila všechny části světa.Nejvíce jsou příslušníci bílé rasy zastoupeni v Evropě, Severní Americe, JZ Asii, Austrálii, arabské Africe …
2. mongoloidní (žlutá, asijsko-americká)
- zastupuje asi 40% lidstva. Nejvíce je zastoupena v Asii ale také např: v Severní Americe, na Madagaskaru …
3. ekvatoriální (černá, negroidní, africko-australská)
- tvoří asi 10% světové populace. Domovem černé rasy je střední a jižní Afrika, dále se s ní setkáváme v Austrálii a Oceánii - Nové Guinei
Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré.Výsledkem těchto migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodných ras - míšenců.
mulat - kříženec europoidní a ekvatoriální rasy - bělocha a černocha
mestik - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - indiána a bělocha (vyčleńuje se kreol - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy – Španěla, Francouze a Indiána)
zambo - kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy - indiána a černocha
Emigrace (=vystěhování) za hranice státu, bývá z různých důvodů např: politických, náboženských, vojenských.
Opakem emigrace je imigrace (=přistěhování) - většinou chudších obyvatel do vyspělých zemí.
Celkový pohyb počtu obyvatel za dané období: měna obyvatelstva = imigrace – emigrace + natalita - mortalita
LIDSKÉ RASY
veškeré lidstvo naší planety patří k jedinému živočišnému druhu - Homo Sapiens
Dlouhodobým vývojem, vlivem odlišného podnebí, stravy, způsobu života se lidstvo rozdělilo do skupin tzv. základních antropologických typů - ras (plemen).
Lidská rasa - je velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými, antropologickými znaky - barva pleti, barva a tvar vlasů a očí, tvar lebky,nosů, rtů …-, kterými se jednotlivé rasy od sebe navzájem odlišují.
1. europoidní (bílá, evropsko-asijská)
- tvoří asi 50% světové populace. V důsledků evropské expanze europoidní rasa osídlila všechny části světa.Nejvíce jsou příslušníci bílé rasy zastoupeni v Evropě, Severní Americe, JZ Asii, Austrálii, arabské Africe …
2. mongoloidní (žlutá, asijsko-americká)
- zastupuje asi 40% lidstva. Nejvíce je zastoupena v Asii ale také např: v Severní Americe, na Madagaskaru …
3. ekvatoriální (černá, negroidní, africko-australská)
- tvoří asi 10% světové populace. Domovem černé rasy je střední a jižní Afrika, dále se s ní setkáváme v Austrálii a Oceánii - Nové Guinei
Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré.Výsledkem těchto migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodných ras - míšenců.
mulat - kříženec europoidní a ekvatoriální rasy - bělocha a černocha
mestik - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - indiána a bělocha (vyčleńuje se kreol - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy – Španěla, Francouze a Indiána)
zambo - kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy - indiána a černocha
Demografický pohyb obyvatelstva se skládá: přirozený a mechanický PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA
PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA
Je základním reprodukčním procesem lidstva, který se skládá z porodnosti (=natality) a úmrtnosti (=mortality). Počet na 1000 obyvatel nebo v promilích.
Přirozený přírůstek: počet živě narozených (porodnost, natalita) > počet zemřelých (úmrtnost, mortalita)
Přirozený úbytek: počet živě narozených (porodnost) < počet zemřelých (úmrtnost)
Naděje dožití (střední délka života) - je očekávaná délka života při narození (ČR M 72 let, Ž 78 let)
přirozený přírůstek – srovnání vyspělých a rozvojových (jaké to má klady a zápory – př. stárnutí populace ve vyspělých státech)
vyspělé státy. malý přirozený přírůstek, někde přir. úbytek, znamená malý podíl mladých a celkové stárnutí populace, nutnost provést důchodovou reformu (př. v ĆR), regresivní věková pyramida
rozvojové státy: vysoký přirozený přírůstek - velký podíl mladých v populaci (progresivní věková pyramida)
věkové složení – věkové pyramidy u vyspělých a rozvojových států
Je základním reprodukčním procesem lidstva, který se skládá z porodnosti (=natality) a úmrtnosti (=mortality). Počet na 1000 obyvatel nebo v promilích.
Přirozený přírůstek: počet živě narozených (porodnost, natalita) > počet zemřelých (úmrtnost, mortalita)
Přirozený úbytek: počet živě narozených (porodnost) < počet zemřelých (úmrtnost)
Naděje dožití (střední délka života) - je očekávaná délka života při narození (ČR M 72 let, Ž 78 let)
přirozený přírůstek – srovnání vyspělých a rozvojových (jaké to má klady a zápory – př. stárnutí populace ve vyspělých státech)
vyspělé státy. malý přirozený přírůstek, někde přir. úbytek, znamená malý podíl mladých a celkové stárnutí populace, nutnost provést důchodovou reformu (př. v ĆR), regresivní věková pyramida
rozvojové státy: vysoký přirozený přírůstek - velký podíl mladých v populaci (progresivní věková pyramida)
věkové složení – věkové pyramidy u vyspělých a rozvojových států
Počet obyvatel - přes 7 mld. V současnosti je rychlý růst počtu obyvatel především v méně rozvinutých zemích považován za jeden z globálních problémů lidstva.
V současnosti je rychlý růst počtu obyvatel především v méně rozvinutých zemích považován za jeden z globálních problémů lidstva.
Podle demografických prognóz (=odhadů), jak se bude v budoucnu vyvíjet růst světové populace, se očekává ustálení lidské populace asi na 12 mld. obyvatel.
Počet obyvatel vyspělých států je zhruba stabilní nebo dokonce mírně klesá (Rusko). Je zde většinou přirozený úbytek obyvatelstva, který je vyvažován imigrací. Počet obyvatel rozvojových států roste výrazně, až o 3 % ročně. Celkově roste počet obyvatel asi o 1,2 % ročně.
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
je výsledkem dlouhého historického vývoje a je značně nerovnoměrné
Podílejí se na něm:
faktory fyzicko-geografické: klimatické poměry, zdroje vody, kvalita půdy …
faktory socioekonomické: politická stabilita, ložiska nerostných surovin ….
Nejvíce obyvatel žije na územích s nadmořskou výškou do 200 m n. m. (kolem 60%světové populace) a ve vzdálenosti do 200 km od moře (kolem 55% světové populace). Více jak polovina obyvatel naší planety je soustředěna pouze na 5% pevniny.
Většina obyvatelstva je soustředěna v rozvojových zemích.
Ekumena - území trvale osídlené člověkem
Subekumena - přechodně osídlené území
Anekumena - trvale neosídlené území
Průměrná hustota zalidnění souše je 40 obyvatel/km
Hustota = počet obyv./plocha [os/km2]
ČR 130 os/km2 , Nizozemí 380 os/km2 , Bangladéš 900 os/km2 , Mongolsko 1,5 os/km2
Čína 1,3 mld., Indie 1,1 mld., USA 310 mil., Indonésie 220 mil., Brazílie 180 mil.
Podle demografických prognóz (=odhadů), jak se bude v budoucnu vyvíjet růst světové populace, se očekává ustálení lidské populace asi na 12 mld. obyvatel.
Počet obyvatel vyspělých států je zhruba stabilní nebo dokonce mírně klesá (Rusko). Je zde většinou přirozený úbytek obyvatelstva, který je vyvažován imigrací. Počet obyvatel rozvojových států roste výrazně, až o 3 % ročně. Celkově roste počet obyvatel asi o 1,2 % ročně.
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
je výsledkem dlouhého historického vývoje a je značně nerovnoměrné
Podílejí se na něm:
faktory fyzicko-geografické: klimatické poměry, zdroje vody, kvalita půdy …
faktory socioekonomické: politická stabilita, ložiska nerostných surovin ….
Nejvíce obyvatel žije na územích s nadmořskou výškou do 200 m n. m. (kolem 60%světové populace) a ve vzdálenosti do 200 km od moře (kolem 55% světové populace). Více jak polovina obyvatel naší planety je soustředěna pouze na 5% pevniny.
Většina obyvatelstva je soustředěna v rozvojových zemích.
Ekumena - území trvale osídlené člověkem
Subekumena - přechodně osídlené území
Anekumena - trvale neosídlené území
Průměrná hustota zalidnění souše je 40 obyvatel/km
Hustota = počet obyv./plocha [os/km2]
ČR 130 os/km2 , Nizozemí 380 os/km2 , Bangladéš 900 os/km2 , Mongolsko 1,5 os/km2
Čína 1,3 mld., Indie 1,1 mld., USA 310 mil., Indonésie 220 mil., Brazílie 180 mil.
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA Studiem obyvatelstva se zabývá mnoho vědních oborů.
V rámci geografie jsou nejdůležitější geografie obyvatelstva - studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých přírodních, historických a sociálních podmínkách a demografie - která studuje proces reprodukce lidských populací.
Předchůdci člověka pocházeli z Afriky. Člověk jako živočišný druh (rod Homo) se postupně šířil do klimaticky příhodných oblastí, při vzrůstu hustoty zalidnění i do oblastí s horšími klimatickými podmínkami. Vývoj počtu obyvatel na Zemi byl do počátku 19. století pomalý - (1 mld. obyvatel byla dosažena kolem roku 1830 a 2 mld. téměř po 100 letech). Rychlost růstu světové populace se zvětšila s tzv. průmyslovou revolucí, které odstartovala i tzv. demografickou revoluci.
Demografická revoluce – období výrazného zvyšování počtu lidí (vysoká porodnost, ale malá úmrtnost, ve vyspělých státech v 19. a první polovině 20. st., v rozvojovém světě zhruba od 2. pol. 20. st.).
příčina: zavádění hygieny, rozvoj průmyslu, větší výnosy v zemědělství, lepší lékařská péče
následek: menší úmrtnost (hlavně novorozenců a dětí) – větší počet lidí
Změna v reprodukčním chování obyvatelstva na základě hospodářského a sociálního rozvoje společnosti.
Demografická revoluce má několik fází:
první fáze - charakterizuje malý přirozený přírůstek, protože je vysoká úmrtnost
druhá fáze - se projevuje poklesem úmrtnosti, vysokou porodností, přirozený přírůstek je vysoký. Nastává zlepšení a zvyšování kvality zdravotních podmínek, výživy.
třetí fáze - se projevuje snižováním porodnosti a úmrtnosti a ustálením těchto charakteristik. Prodlužuje se střední délka života. Jako hlavní důvod těchto změn se uvádí změna struktury ekonomického zaměření společnosti. Přechod od zaměstnanosti v zemědělství k zaměstnanosti v průmyslu, obchodu a službách. Nastupující urbanizace. Větší osvěta v oblasti sexuálního chováni společnosti a pokračující zkvalitňování úrovně lékařské péče.
Konec demografické revoluce provází stárnutí populace. Pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel, což má za následek prodlužování věku odchodu do důchodu.
Rozložení věkových skupin
- preproduktivní skupina 0-14 let
- produktivní skupina 15-64 let
- postproduktivní nad 65 let
Produktivní skupina se člení na pracující - ekonomicky aktivní obyvatelstvo. U této skupiny obyvatelstva se rozlišuje struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Ekonomicky pasivním obyvatelstvem jsou např: studenti.
Předchůdci člověka pocházeli z Afriky. Člověk jako živočišný druh (rod Homo) se postupně šířil do klimaticky příhodných oblastí, při vzrůstu hustoty zalidnění i do oblastí s horšími klimatickými podmínkami. Vývoj počtu obyvatel na Zemi byl do počátku 19. století pomalý - (1 mld. obyvatel byla dosažena kolem roku 1830 a 2 mld. téměř po 100 letech). Rychlost růstu světové populace se zvětšila s tzv. průmyslovou revolucí, které odstartovala i tzv. demografickou revoluci.
Demografická revoluce – období výrazného zvyšování počtu lidí (vysoká porodnost, ale malá úmrtnost, ve vyspělých státech v 19. a první polovině 20. st., v rozvojovém světě zhruba od 2. pol. 20. st.).
příčina: zavádění hygieny, rozvoj průmyslu, větší výnosy v zemědělství, lepší lékařská péče
následek: menší úmrtnost (hlavně novorozenců a dětí) – větší počet lidí
Změna v reprodukčním chování obyvatelstva na základě hospodářského a sociálního rozvoje společnosti.
Demografická revoluce má několik fází:
první fáze - charakterizuje malý přirozený přírůstek, protože je vysoká úmrtnost
druhá fáze - se projevuje poklesem úmrtnosti, vysokou porodností, přirozený přírůstek je vysoký. Nastává zlepšení a zvyšování kvality zdravotních podmínek, výživy.
třetí fáze - se projevuje snižováním porodnosti a úmrtnosti a ustálením těchto charakteristik. Prodlužuje se střední délka života. Jako hlavní důvod těchto změn se uvádí změna struktury ekonomického zaměření společnosti. Přechod od zaměstnanosti v zemědělství k zaměstnanosti v průmyslu, obchodu a službách. Nastupující urbanizace. Větší osvěta v oblasti sexuálního chováni společnosti a pokračující zkvalitňování úrovně lékařské péče.
Konec demografické revoluce provází stárnutí populace. Pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel, což má za následek prodlužování věku odchodu do důchodu.
Rozložení věkových skupin
- preproduktivní skupina 0-14 let
- produktivní skupina 15-64 let
- postproduktivní nad 65 let
Produktivní skupina se člení na pracující - ekonomicky aktivní obyvatelstvo. U této skupiny obyvatelstva se rozlišuje struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Ekonomicky pasivním obyvatelstvem jsou např: studenti.
JAPONSKO - Ostrovy: Hokkaidó, Honšú (největší ostrov), Šikoku a Kjúšú
- Města: Jokohama, Ósaka, Nagoja, Sapporo, Kóbe, Kjóto, Fukuoka, Hirošima (jádrové oblasti)
- ostrovní stát, na styku dvou litosférických desek – sopečná činnost a zemětřesení – v kruhu ohně
- povrch je převážně hornatý sopečného původu, nicméně základ ostrovů je kontinentální – je to ohnutý okraj eurasijské lit. desky
- Japonská národní hora Fudžisan je sopka
- tajfuny – TN, hurikány s místním pojmenováním
- konstituční monarchie (císařství), císař Akihito, 377 800 km2, 120 mil. obyv., měna: japonský juan,
- označení Země vycházejícího slunce
- v roce 2011 problém s jadernou elektrárnou Fukišima – výbuch, (proč? následky různě ve světě? např. Německo pár měsíců po katastrofě avizovalo postupné uzavření všech jad.elektráren)
Přírodní podmínky
- většina území leží v subtropickém pásu
- hodně ovlivňován proudy ze západu studeným Oja šio a z východu teplým Kuro šio
- sever: mírné, ovlivněno monzuny méně
- jih: subtropy vlhké, monzunové
- Seismicky aktivní oblast (na styku pacifické a euroasijské lit. desky)
- Japonské ostrovy vznikly ohnutím pevninské desky pod tlakem oceánské desky → pevninského původu, prostoupeny sopkami. V místě podsouvání (subdukce) oceánské desky vznikly i oceánské příkopy (Japonský příkop) (umět vysvětlit pohyb lit. desek obecně)
Obyvatelstvo
- extrémní hustota obyvatel, hlavně ve městech přelidněno
- náboženství šintoismus (představitel náboženství na zemi je panovník), buddhismus
- spory se Severní Koreou
Hospodářství
V 19. století byl stát zaostalý. V 2. pol. 19. st. se otevřel světu kulturně i hospodářsky (provedeny reformy Meidži), zejména proto, aby nepodlehl světové kolonizaci. Během 1. pol. 20. st. vznik hosp. mocnosti zaměřené na těžký průmysl a strojírenství. Do 2. svět. války šlo Japonsko s velkými ambicemi po boku Německa. Svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki (v roce 1945) urychlilo japonskou kapitulaci. Po 2. svět. válce dostalo hospodářskou pomoc od USA, což usnadnilo opětovný rozvoj. Obrovský a dlouhotrvající růst HDP v 60. a 70. letech učinil z Japonska druhou největší ekonomiku světa. Nyní se děje konkurence asijských tygrů (první generace – Singapur, Jížní Korea, i druhé generace – Thajsko, Malajsie, i třetí generace – Čína, Indie) → ještě větší orientace na hi-tech (biotechnologie, mikroelektronika, materiálové inženýrství). Japonské firmy mají vysokou efektivitu práce a hodně vynálezů.
- Průmyslový pás se táhne od Tokya po sever ostrova Kjúšú – městské konurbace (spojené aglomerace) se propojují a vytvářejí megalopolis Tokajdó (jádrová oblast jap. osídlení a hospodářství)
- Základní jednotky japonského hospodářství jsou ZAIBECU – velké výrobně obchodní společnosti, které umožňují efektivní koncentraci a distribuci peněz a výzkum.
- závislost na dovozu nerostných surovin všech druhů
- Zemědělství je vysoce intenzivní a na malé ploše koncentrované (66% lesy, převažuje horská krajina)
- Zemědělství: jih Honšú – jádrová oblast, Tokio
- Hornatá, minimum zemědělské půdy, ale nejefektivnější zemědělství – rýže, čajovník
- Rybolov – lov kytovců
- rozvoj díky dobré ekonomické strategii – zaměření se na jedno odvětví, export a na import velká cla, takže jejich výrobky byly levnější plus navíc vývoz strojírenských produktů, vývoz převažuje nad dovozem
- specializace na určité obory – špička na světě, obrovské zahraniční trhy a velké příjmy
- dovoz potravin díky tomu, že má velký počet obyvatel (produkce je výborná, ale nestačí)
- jedna firma obvykle mívá více specializací – např. Mitsubichi, Yamaha
- elektrotechnický průmysl (Toshiba, Sony, Panasonic, Hitashi, Fuji, JVC…), pak dopravní strojírenství (Šinkanzen, Toyota, Mazda, Nissan, Suzuki, Honda, vlaky, lodě, motorky)
- přesné strojírenství – hodinky (Seico, Casio), součástky na kola (Schimano), fotoaparáty (Olympus, Canon, Minolta, Nikon)
- malá surovinová základna – musí vozit většinu ner. surovin (z Austrálie, Číny, JV a J Asie), velké loďstvo i velká výroba lodí
- stavba závodů mimo území Japonska – i u nás TPCA, Schimano, Panasonic
- jedny z největších přístavů světa
- negativum: velké dluhy
- ostrovní stát, na styku dvou litosférických desek – sopečná činnost a zemětřesení – v kruhu ohně
- povrch je převážně hornatý sopečného původu, nicméně základ ostrovů je kontinentální – je to ohnutý okraj eurasijské lit. desky
- Japonská národní hora Fudžisan je sopka
- tajfuny – TN, hurikány s místním pojmenováním
- konstituční monarchie (císařství), císař Akihito, 377 800 km2, 120 mil. obyv., měna: japonský juan,
- označení Země vycházejícího slunce
- v roce 2011 problém s jadernou elektrárnou Fukišima – výbuch, (proč? následky různě ve světě? např. Německo pár měsíců po katastrofě avizovalo postupné uzavření všech jad.elektráren)
Přírodní podmínky
- většina území leží v subtropickém pásu
- hodně ovlivňován proudy ze západu studeným Oja šio a z východu teplým Kuro šio
- sever: mírné, ovlivněno monzuny méně
- jih: subtropy vlhké, monzunové
- Seismicky aktivní oblast (na styku pacifické a euroasijské lit. desky)
- Japonské ostrovy vznikly ohnutím pevninské desky pod tlakem oceánské desky → pevninského původu, prostoupeny sopkami. V místě podsouvání (subdukce) oceánské desky vznikly i oceánské příkopy (Japonský příkop) (umět vysvětlit pohyb lit. desek obecně)
Obyvatelstvo
- extrémní hustota obyvatel, hlavně ve městech přelidněno
- náboženství šintoismus (představitel náboženství na zemi je panovník), buddhismus
- spory se Severní Koreou
Hospodářství
V 19. století byl stát zaostalý. V 2. pol. 19. st. se otevřel světu kulturně i hospodářsky (provedeny reformy Meidži), zejména proto, aby nepodlehl světové kolonizaci. Během 1. pol. 20. st. vznik hosp. mocnosti zaměřené na těžký průmysl a strojírenství. Do 2. svět. války šlo Japonsko s velkými ambicemi po boku Německa. Svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki (v roce 1945) urychlilo japonskou kapitulaci. Po 2. svět. válce dostalo hospodářskou pomoc od USA, což usnadnilo opětovný rozvoj. Obrovský a dlouhotrvající růst HDP v 60. a 70. letech učinil z Japonska druhou největší ekonomiku světa. Nyní se děje konkurence asijských tygrů (první generace – Singapur, Jížní Korea, i druhé generace – Thajsko, Malajsie, i třetí generace – Čína, Indie) → ještě větší orientace na hi-tech (biotechnologie, mikroelektronika, materiálové inženýrství). Japonské firmy mají vysokou efektivitu práce a hodně vynálezů.
- Průmyslový pás se táhne od Tokya po sever ostrova Kjúšú – městské konurbace (spojené aglomerace) se propojují a vytvářejí megalopolis Tokajdó (jádrová oblast jap. osídlení a hospodářství)
- Základní jednotky japonského hospodářství jsou ZAIBECU – velké výrobně obchodní společnosti, které umožňují efektivní koncentraci a distribuci peněz a výzkum.
- závislost na dovozu nerostných surovin všech druhů
- Zemědělství je vysoce intenzivní a na malé ploše koncentrované (66% lesy, převažuje horská krajina)
- Zemědělství: jih Honšú – jádrová oblast, Tokio
- Hornatá, minimum zemědělské půdy, ale nejefektivnější zemědělství – rýže, čajovník
- Rybolov – lov kytovců
- rozvoj díky dobré ekonomické strategii – zaměření se na jedno odvětví, export a na import velká cla, takže jejich výrobky byly levnější plus navíc vývoz strojírenských produktů, vývoz převažuje nad dovozem
- specializace na určité obory – špička na světě, obrovské zahraniční trhy a velké příjmy
- dovoz potravin díky tomu, že má velký počet obyvatel (produkce je výborná, ale nestačí)
- jedna firma obvykle mívá více specializací – např. Mitsubichi, Yamaha
- elektrotechnický průmysl (Toshiba, Sony, Panasonic, Hitashi, Fuji, JVC…), pak dopravní strojírenství (Šinkanzen, Toyota, Mazda, Nissan, Suzuki, Honda, vlaky, lodě, motorky)
- přesné strojírenství – hodinky (Seico, Casio), součástky na kola (Schimano), fotoaparáty (Olympus, Canon, Minolta, Nikon)
- malá surovinová základna – musí vozit většinu ner. surovin (z Austrálie, Číny, JV a J Asie), velké loďstvo i velká výroba lodí
- stavba závodů mimo území Japonska – i u nás TPCA, Schimano, Panasonic
- jedny z největších přístavů světa
- negativum: velké dluhy
SLUŽBY - zajišťují obsluhu obyvatelstva
- ve vyspělých státech v nich pracuje přes polovinu práceschopného obyvatelstva, zaměstnanci z více a více efektivního zemědělství a průmyslu přecházejí právě do služeb
- typické je stupňovitost služeb (závisí na velikosti sídla)
- př. malá obec mé jen školku a malý obchod s potravinami
o malé město má školku, ZŠ, několik typů obchodů
o velké město všechny typy škol, specializované obchody, hypermarkety apod.
- př. stupňů: MŠ → ZŠ → SŠ → VŠ
- nejrychleji se rozvíjející sektor hospodářství
- služby jsou zajištěny soukromníky (restaurace, obchody, zábavní podniky), obcemi (odvoz odpadků, knihovny, městská policie), státem (vysoké školy, nemocnice)
- typické je stupňovitost služeb (závisí na velikosti sídla)
- př. malá obec mé jen školku a malý obchod s potravinami
o malé město má školku, ZŠ, několik typů obchodů
o velké město všechny typy škol, specializované obchody, hypermarkety apod.
- př. stupňů: MŠ → ZŠ → SŠ → VŠ
- nejrychleji se rozvíjející sektor hospodářství
- služby jsou zajištěny soukromníky (restaurace, obchody, zábavní podniky), obcemi (odvoz odpadků, knihovny, městská policie), státem (vysoké školy, nemocnice)
3. Letecká doprava 4. Potrubní 5. Spoje
3. Letecká doprava
- nejrychlejší způsob dopravy, roste její význam
- modernizují a zvětšují se stávající letiště
- pro světové hospodářství mají význam zejména mezinárodní letiště (v ČR: Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Leitště leoše Janáčka Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary)
- ve vnitrostátní dopravě má velký podíl v případě velkých států (USA, Rusko, …), případně tam, kde je osídlení roztroušeno a není jiné spojení nebo rychlé spojení (př. Indonésie, …)
4. Potrubní
- Vede kapaliny: ropovody, plynovody, vodovody, parovody (vedou horkou páru na vytápění), kanalizace
5. Spoje
- Pošta, televize, rozhlas, telefon, internet
(umět popsat úroveň dopravy v ČR, nejdůležitější, hl. silniční-dálniční a žel. tahy, letiště)
- nejrychlejší způsob dopravy, roste její význam
- modernizují a zvětšují se stávající letiště
- pro světové hospodářství mají význam zejména mezinárodní letiště (v ČR: Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Leitště leoše Janáčka Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary)
- ve vnitrostátní dopravě má velký podíl v případě velkých států (USA, Rusko, …), případně tam, kde je osídlení roztroušeno a není jiné spojení nebo rychlé spojení (př. Indonésie, …)
4. Potrubní
- Vede kapaliny: ropovody, plynovody, vodovody, parovody (vedou horkou páru na vytápění), kanalizace
5. Spoje
- Pošta, televize, rozhlas, telefon, internet
(umět popsat úroveň dopravy v ČR, nejdůležitější, hl. silniční-dálniční a žel. tahy, letiště)
2. Vodní doprava
Říční doprava
- v západní Evropě bohatá síť splavných řek a říčních kanálů, jinde využívání zejména přirozených řek
- v rozvojových zemích často jediná spojnice pro odlehlá místa, chybí dopravní infrastruktura (př. Amazonie, povodí Mekongu, Konga)
- její význam všude slábne
- slouží zejména pro přepravu nákladů, případně turistů
Námořní doprava
- mezi kontinenty nebo podél pobřeží (trajektová)
- pro přepravu nákladů slouží tankery, pro přepravu zamrzlými oceány slouží ledoborce
- Europort, Rotterdam- největší přístav Evropy, pro námořní i říční dopravu
- (problém „levné vlajky“ co je to?)
- v západní Evropě bohatá síť splavných řek a říčních kanálů, jinde využívání zejména přirozených řek
- v rozvojových zemích často jediná spojnice pro odlehlá místa, chybí dopravní infrastruktura (př. Amazonie, povodí Mekongu, Konga)
- její význam všude slábne
- slouží zejména pro přepravu nákladů, případně turistů
Námořní doprava
- mezi kontinenty nebo podél pobřeží (trajektová)
- pro přepravu nákladů slouží tankery, pro přepravu zamrzlými oceány slouží ledoborce
- Europort, Rotterdam- největší přístav Evropy, pro námořní i říční dopravu
- (problém „levné vlajky“ co je to?)
DOPRAVA A SPOJE - význam: pro přepravu osob, nákladů a informací
- doprava slouží pro všestranný rozvoj, který zpětně ovlivňuje ji samotnou (klade požadavky na rychlost a přesnost dopravy)
- její význam roste s globalizací, ekonomickým rozvojem, cestovním ruchem
- osobní doprava patří do teriéru, nákladní do sekundéru
- Výkon přepravy se udává v osobokilometrech (oskm), což je součin počtu přepravovaných osob a vzdáleností, na které jsou přepravovány za časovou jednotku, nebo v tunokilometrech (tkm) – součin hmotnosti nákladu a vzdálenosti, na kterou je přepravován za časovou jednotku.
- Objemy dopravy závisí na poptávce po dopravě (z velké části determinované ekonomickou aktivitou a cenami dopravy) a na nabídce dopravy (dopravní infrastruktuře). Objem dopravy se měří pomocí ukazatelů vozo-kilometrů (vozokm), osobo-kilometrů (oskm) a tuno-kilometrů (tkm). Ty odráží počty ujetých kilometrů, které mohou být dále vztaženy k průměrné obsazenosti vozidel (osobní doprava) či hmotnosti přepraveného nákladu (nákladní doprava).
1. Pozemní doprava
Železniční doprava
- většina železničních tratí postavena v 19. století ve vyspělých zemích, ve 20 st. v rozvojových zemích
- v současnosti její význam slábne, nové tratě se většinou nestaví, modernizují se stávající pro vyšší rychlost a bezpečnost
- kolonizační velmoci zavedly železnici do svých předešlých kolonií (př. Brit. – Indie)
- hlavní mezinárodní tratě se nazývají železniční koridory
- levný a ekologický druh dopravy, poměrně pomalý s výjimkou rychlovlaků (TGV – Francie)
Silniční doprava
- rychle se rozvíjí
- roste množství nákladů přepravovaných po silnici
- roste tranzitní doprava
- zvyšuje počet lidí vlastnící automobil
- často je rychlejší a pohodlnější než vlaková doprava
- nevýhoda:
- nové silnice mění tvářnost krajiny (sekají krajinu na kusy)
- hluk
- vypouštění škodlivin (zejména oxidy dusíku)
- poměrně nebezpečná
- hlavní důraz se klade na výstavbu dálnic
- její význam roste s globalizací, ekonomickým rozvojem, cestovním ruchem
- osobní doprava patří do teriéru, nákladní do sekundéru
- Výkon přepravy se udává v osobokilometrech (oskm), což je součin počtu přepravovaných osob a vzdáleností, na které jsou přepravovány za časovou jednotku, nebo v tunokilometrech (tkm) – součin hmotnosti nákladu a vzdálenosti, na kterou je přepravován za časovou jednotku.
- Objemy dopravy závisí na poptávce po dopravě (z velké části determinované ekonomickou aktivitou a cenami dopravy) a na nabídce dopravy (dopravní infrastruktuře). Objem dopravy se měří pomocí ukazatelů vozo-kilometrů (vozokm), osobo-kilometrů (oskm) a tuno-kilometrů (tkm). Ty odráží počty ujetých kilometrů, které mohou být dále vztaženy k průměrné obsazenosti vozidel (osobní doprava) či hmotnosti přepraveného nákladu (nákladní doprava).
1. Pozemní doprava
Železniční doprava
- většina železničních tratí postavena v 19. století ve vyspělých zemích, ve 20 st. v rozvojových zemích
- v současnosti její význam slábne, nové tratě se většinou nestaví, modernizují se stávající pro vyšší rychlost a bezpečnost
- kolonizační velmoci zavedly železnici do svých předešlých kolonií (př. Brit. – Indie)
- hlavní mezinárodní tratě se nazývají železniční koridory
- levný a ekologický druh dopravy, poměrně pomalý s výjimkou rychlovlaků (TGV – Francie)
Silniční doprava
- rychle se rozvíjí
- roste množství nákladů přepravovaných po silnici
- roste tranzitní doprava
- zvyšuje počet lidí vlastnící automobil
- často je rychlejší a pohodlnější než vlaková doprava
- nevýhoda:
- nové silnice mění tvářnost krajiny (sekají krajinu na kusy)
- hluk
- vypouštění škodlivin (zejména oxidy dusíku)
- poměrně nebezpečná
- hlavní důraz se klade na výstavbu dálnic
PÁKISTÁN - asi 150 mil. obyvatel, hlavním městem je Islámabád, republika
- asi 150 mil. obyvatel, hlavním městem je Islámabád, republika
- jaderné zbraně
- islámský stát, střety politiky a obyvatel
- rozvojová země, problémy s Indií, s Talibanem (u hranic s Afghánistánem)
- problémy s USA ( podezříván ze spolupráce s Al- Kajdou)
- Na území byl dopaden Usáma Bin Ládin, který byl vůdcem teroristického hnutí Al-Kaida, hlavní představitelé patří zejména k sunnitské větvi islámu
Nepál
- lidé žijí v jurtách, vyvraždění královské rodiny v Káthmandú
- republika
- 90% obyvatelstva zemědělství – žijí v údolí, turismus (horolezecké výpravy) – vysokohorská turistika
Bangladéš
- největší hustota zalidnění na světě (kolem 1000 obyvatel na km2)
- záplavy díky monzunům, Bengálsko kdysi část Indie
- časté tajfuny (hurikány) – tím, že je to nízko položené území, jsou často při tajfunech zaplavováni
Bhútán
- království, 100 % energie zisk z vodních elektráren, slabá ekonomika, zemědělství
Srí lanka
- většinový Sinhálci (budhisté)
- hinduističtí Tamilové bojovali za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena
- jaderné zbraně
- islámský stát, střety politiky a obyvatel
- rozvojová země, problémy s Indií, s Talibanem (u hranic s Afghánistánem)
- problémy s USA ( podezříván ze spolupráce s Al- Kajdou)
- Na území byl dopaden Usáma Bin Ládin, který byl vůdcem teroristického hnutí Al-Kaida, hlavní představitelé patří zejména k sunnitské větvi islámu
Nepál
- lidé žijí v jurtách, vyvraždění královské rodiny v Káthmandú
- republika
- 90% obyvatelstva zemědělství – žijí v údolí, turismus (horolezecké výpravy) – vysokohorská turistika
Bangladéš
- největší hustota zalidnění na světě (kolem 1000 obyvatel na km2)
- záplavy díky monzunům, Bengálsko kdysi část Indie
- časté tajfuny (hurikány) – tím, že je to nízko položené území, jsou často při tajfunech zaplavováni
Bhútán
- království, 100 % energie zisk z vodních elektráren, slabá ekonomika, zemědělství
Srí lanka
- většinový Sinhálci (budhisté)
- hinduističtí Tamilové bojovali za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena
INDIE - hlavní město New Díllí, Republika, federace, indické státy, indická rupije, G20
- hlavní město New Díllí, Republika, federace, indické státy, indická rupije, G20
- dnes druhá nejvíce zalidněná země světa (1,2 mld. obyvatel)
- kdysi patřila Anglii, ale v 19. století samostatnost, národním znakem je slon
- úřední jazyky: hindština, angličtina, nazývá se největší světovou demokracií
- Mahátma Gándhí: jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu, dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947
Přírodní podmínky
- na severu Himaláje a Karákoram, které vznikly alpinsko-himalájským vrásněním v třetihorách
- řeky Ganga a Brahaputra, které tvoří nejúrodnější oblasti pro obyvatelstvo
- největší okamžité srážky v Čerapundží pod Himalájí
Obyvatelstvo
- hlavním náboženstvím je hinduismus jednotící prvek různorodého etnického složení, kastovní systém je nezákonný, ale často přetrvává, víra v reinkarnaci, zákony karmy, kráva jako posvátné zvíře (minimální využití k zemědělské produkci, jen pro mléko), ale je tam i početná muslimská komunita (kolem 150 mil. – na severu Indie)
- úředními jazyky jsou hindština a angličtina (indoevropská skupina jazyků)
- soustředěno hlavně na pobřeží a v Indoganžské nížině a kolem řeky Brahmaputra
- velký přirozený přírůstek
Hospodářství
- převážně zemědělství, pěstuje se rýže, cukrová třtina, čaj, banány, bavlník (Dekánská plošina), chov skotu
- 1/3 užitkovost z největšího stáda skotu na světě (kráva je posvátná)
- průmysl – zásoby železa, černého uhlí (severovýchod), barevných kovů, mahagon
- těžké strojírenství hlavně na severovýchodě (Kalkata, Bihair), hutnictví
- jaderné zbraně, textilní průmysl navazuje na pěstování bavlny– Dekánská plošina, počítačová technika - hardware, fabrika Škodovky
- levná pracovní síla => továrny zahraničních firem
- velké množství obyvatel= potencionální kupci =>hodně firem se zde zaměřuje právě kvůli tomu
- Mittal: vykupuje zkrachovalé ocelárny (bývalá NH Ostrava, nyní ArcelorMittal)
- rostoucí síla ekonomiky – Tata majitel TATA, automobilka – Jaguár
- potravinářství (čajovník- na úpatí hor - čím menší lístky, tím kvalitnější čaj)
- Tropické ovoce (ananas, juta: pytle, cukrová třtina)
- Bombaj=Mumbai (,,brána Indie,,)
Oblasti
- Západní Bengálsko
o hlavní město – Kalkata
o indický stát ve východní Indii- nejprůmyslovější
- Uttarpradéš
o nejlidnatější Indický stát
o Tádž Mahal je monumentální islámský pomník v městě Ágře
- dnes druhá nejvíce zalidněná země světa (1,2 mld. obyvatel)
- kdysi patřila Anglii, ale v 19. století samostatnost, národním znakem je slon
- úřední jazyky: hindština, angličtina, nazývá se největší světovou demokracií
- Mahátma Gándhí: jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu, dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947
Přírodní podmínky
- na severu Himaláje a Karákoram, které vznikly alpinsko-himalájským vrásněním v třetihorách
- řeky Ganga a Brahaputra, které tvoří nejúrodnější oblasti pro obyvatelstvo
- největší okamžité srážky v Čerapundží pod Himalájí
Obyvatelstvo
- hlavním náboženstvím je hinduismus jednotící prvek různorodého etnického složení, kastovní systém je nezákonný, ale často přetrvává, víra v reinkarnaci, zákony karmy, kráva jako posvátné zvíře (minimální využití k zemědělské produkci, jen pro mléko), ale je tam i početná muslimská komunita (kolem 150 mil. – na severu Indie)
- úředními jazyky jsou hindština a angličtina (indoevropská skupina jazyků)
- soustředěno hlavně na pobřeží a v Indoganžské nížině a kolem řeky Brahmaputra
- velký přirozený přírůstek
Hospodářství
- převážně zemědělství, pěstuje se rýže, cukrová třtina, čaj, banány, bavlník (Dekánská plošina), chov skotu
- 1/3 užitkovost z největšího stáda skotu na světě (kráva je posvátná)
- průmysl – zásoby železa, černého uhlí (severovýchod), barevných kovů, mahagon
- těžké strojírenství hlavně na severovýchodě (Kalkata, Bihair), hutnictví
- jaderné zbraně, textilní průmysl navazuje na pěstování bavlny– Dekánská plošina, počítačová technika - hardware, fabrika Škodovky
- levná pracovní síla => továrny zahraničních firem
- velké množství obyvatel= potencionální kupci =>hodně firem se zde zaměřuje právě kvůli tomu
- Mittal: vykupuje zkrachovalé ocelárny (bývalá NH Ostrava, nyní ArcelorMittal)
- rostoucí síla ekonomiky – Tata majitel TATA, automobilka – Jaguár
- potravinářství (čajovník- na úpatí hor - čím menší lístky, tím kvalitnější čaj)
- Tropické ovoce (ananas, juta: pytle, cukrová třtina)
- Bombaj=Mumbai (,,brána Indie,,)
Oblasti
- Západní Bengálsko
o hlavní město – Kalkata
o indický stát ve východní Indii- nejprůmyslovější
- Uttarpradéš
o nejlidnatější Indický stát
o Tádž Mahal je monumentální islámský pomník v městě Ágře
JIŽNÍ ASIE Indie, Pákistán, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Bangladéš
Indie, Pákistán, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Bangladéš
Ekonomicky slabé státy – Nepál, Bhútán (monarchie), Bangladéš (republika, kdysi Východní Pákistán, největší hustota zalidnění), Srí Lanka.
Přírodní podmínky
- tři výrazné geomorfologické celky: Dekánská plošina (obklopena Západním a Východním Ghátem), Indoganžská nížina (náplavová) a Himálaje, Hindúkuš, Karákoram.
- Většina oblasti tropické monzunové (střídavě vlhké) klima (2. roční období, Čerápundží přes 11 000 mm/rok), v období letních monzunů časté záplavy → nejhorší následky v deltě řek Ganga a Brahmaputra (zalívá desítky % území Bangladéše)
- v létě větry z moře (TV) na pevninu (TN) – mokro, deště, v zimě z pevniny (TV) na moře (TN), sucho
- v oblasti Dek. plošiny klima sušší → savany, v SZ Indii a Pákistánu tropické suché → poušť Thár
- v horách je vyvinuta vertikální vegetační stupňovitost
Kolonialismus:
Britská Indie – nejbohatší britská kolonie (zahrnovala i území Bangladéše a Pákistánu). K ovládnutí tohoto velkého území Britové používali národnostní a náboženské rozdíly mezi obyvateli i rozpory mezi místními vládci. V 1. polovině 20 století Mahátma Ghándí – podpora nenásilného boje za samostatnost (taktika politické nespolupráce). Rok 1947 – se Britská Indie rozdělila na Indie + Východní a Západní Pákistán (od roku 1971 Pákistán a Bangladéš)
Indický stát Goa – původně portugalská kolonie, křesťanství
Politické konflikty:
- hranice mezi Indií (hinduismus) a Pákistánem (islám) rozdělují území Kašmír mezi oba státy, většinové náboženství je islám, sporné území. I díky tomu jsou oba státy v permanentním politickém napětí. Oba státy vlastní jaderné zbraně.
- hinduističtí Tamilové bojují za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena
Obyvatelstvo:
- Pákistán, Bangladéš, Maledivy – islám, Nepál, Bhútán, Srí Lanka – hinduismus
- vysoká hustota osídlení – Bangladéš asi 380 os/km2 x řídce osídlené vysoké hory
- vysoká porodnost (= natalita), i přes vysokou úmrtnost (= mortalita) a nízkou průměrnou délku života je vysoký přirozený přírůstek (2 % = přibude 20 dětí na 1000 obyvatel za rok)
- zvyšování efektivity zemědělské výroby nestačí pokrýt potřeby jídla pro zvětšující se populaci
- většina obyvatel žije na venkově, ale kvůli velké chudobě se stahují do měst → lidé bez příjmů se usazují ve slumech
Hospodářství:
- většina obyvatel pracuje v primitivním zemědělství, nízká industrializace, zvyšuje se jen místně – zejména v Indii (růst HDP okolo 9 %), kde jsou ale velké ekonomické extrémy, obecně nízká životní úroveň
- zisky z turismu malé, větší jsou v Nepálu a na Maledivách, poměrně malé v Indii a Pákistánu a mizivé na Srí Lance, Bhútánu a Bangladéši
Ekonomicky slabé státy – Nepál, Bhútán (monarchie), Bangladéš (republika, kdysi Východní Pákistán, největší hustota zalidnění), Srí Lanka.
Přírodní podmínky
- tři výrazné geomorfologické celky: Dekánská plošina (obklopena Západním a Východním Ghátem), Indoganžská nížina (náplavová) a Himálaje, Hindúkuš, Karákoram.
- Většina oblasti tropické monzunové (střídavě vlhké) klima (2. roční období, Čerápundží přes 11 000 mm/rok), v období letních monzunů časté záplavy → nejhorší následky v deltě řek Ganga a Brahmaputra (zalívá desítky % území Bangladéše)
- v létě větry z moře (TV) na pevninu (TN) – mokro, deště, v zimě z pevniny (TV) na moře (TN), sucho
- v oblasti Dek. plošiny klima sušší → savany, v SZ Indii a Pákistánu tropické suché → poušť Thár
- v horách je vyvinuta vertikální vegetační stupňovitost
Kolonialismus:
Britská Indie – nejbohatší britská kolonie (zahrnovala i území Bangladéše a Pákistánu). K ovládnutí tohoto velkého území Britové používali národnostní a náboženské rozdíly mezi obyvateli i rozpory mezi místními vládci. V 1. polovině 20 století Mahátma Ghándí – podpora nenásilného boje za samostatnost (taktika politické nespolupráce). Rok 1947 – se Britská Indie rozdělila na Indie + Východní a Západní Pákistán (od roku 1971 Pákistán a Bangladéš)
Indický stát Goa – původně portugalská kolonie, křesťanství
Politické konflikty:
- hranice mezi Indií (hinduismus) a Pákistánem (islám) rozdělují území Kašmír mezi oba státy, většinové náboženství je islám, sporné území. I díky tomu jsou oba státy v permanentním politickém napětí. Oba státy vlastní jaderné zbraně.
- hinduističtí Tamilové bojují za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena
Obyvatelstvo:
- Pákistán, Bangladéš, Maledivy – islám, Nepál, Bhútán, Srí Lanka – hinduismus
- vysoká hustota osídlení – Bangladéš asi 380 os/km2 x řídce osídlené vysoké hory
- vysoká porodnost (= natalita), i přes vysokou úmrtnost (= mortalita) a nízkou průměrnou délku života je vysoký přirozený přírůstek (2 % = přibude 20 dětí na 1000 obyvatel za rok)
- zvyšování efektivity zemědělské výroby nestačí pokrýt potřeby jídla pro zvětšující se populaci
- většina obyvatel žije na venkově, ale kvůli velké chudobě se stahují do měst → lidé bez příjmů se usazují ve slumech
Hospodářství:
- většina obyvatel pracuje v primitivním zemědělství, nízká industrializace, zvyšuje se jen místně – zejména v Indii (růst HDP okolo 9 %), kde jsou ale velké ekonomické extrémy, obecně nízká životní úroveň
- zisky z turismu malé, větší jsou v Nepálu a na Maledivách, poměrně malé v Indii a Pákistánu a mizivé na Srí Lance, Bhútánu a Bangladéši
Zemědělství nejvyspělejších zemí:
Je charakteristické vysokou produktivitou práce vysokým stupněm mechanizace, automatizace, specializací a využíváním produktů chemické výroby.
V hustě zalidněných oblastech se setkáváme s příměstským zemědělstvím. Je typické hospodařením na malém prostoru a produkcí potravin rychle podléhajících zkáze - zeleniny, ovoce nebo intenzivní živočišnou výrobou ve velkochovech průmyslového typu.
Moderní velkokapacitní výrobny s sebou přinášejí ekonomicky výhodnou produkci, ale díky biologicky a chemicky upravovaným krmným směsím i zdravotní rizika pro konzumenty. Někteří spotřebitelé se proto orientují na alternativní, ekologické zemědělské produkty.
I když je zemědělská produkce ve vyspělých zemích řízena tržními mechanismy, setkáváme se s dotacemi do zemědělské výroby a nadprodukci potravin.
Světové zemědělství vyprodukuje asi o 10% více potravin než je potřeba k nasycení celé planety. Přesto chudá část světa i přes značnou potravinovou pomoc vyspělých zemí trpí.
Mořský rybolov
- má větší význam než sladkovodní rybolov
- důležité složka hospodářství pro přímořské státy
- poslední desetiletí stagnuje - mnoho tradičních lovišť je vyloveno, mnoho druhů chráněno př. velryby - lov mezinárodní smlouvou povolen jen pro výzkumné účely, porušují to např. Norsko nebo Japonsko (využívají pasáže ve smlouvě, že se může lovit pro výzkumné účely, ale maso velryb končí v prodeji)
- nejvíce ryb tam, kde je ve vodě nejvíce živin, tam je nejvíce řas a drobných živočichů jako potrava ryb (pobřežní oblasti, kde jsou ústí řek nebo studené mořské proudy vyzvedávají živiny ze dna moře)
- lov ryb: sardinka, sleď, tuňák, makrela, platýz, treska
- lov korýšů: humr, langusta, kreveta
Lesní hospodářství
- lesy zabírají asi 1/3 souše
- ve vyspělých státech jsou plochy lesů stabilní, v rozvojových zemích se kácí velké plochy (pro zem. půdu, silnice, města,…).
- dřevo: obnovitelný zdroj pro výrobu papíru, energie, nábytku, spotřebního zboží, na stavby
- v TDL se získává vzácné dřevo (mahagon, eben), TDL se špatně opětovně zalesňuje (půda je odnášena vodní erozí a plocha zarůstá trávou a křovinami)
- mimoprodukční funkce lesa: zdroj kyslíku, očisťuje a zvlhčuje vzduch, pro rekreaci, sběr plodin, lov zvěře
Vodní hospodářství
- zajišťuje výrobu a dodání pitné vody pro obyvatelstvo a užitkové vody pro průmysl a zemědělství
- v suchých oblastech je problém mála zdrojů vody, v rozvojových zemích je problém hlavně čistota pitné vody (není upravována na pitnou → choroby, př. cholera)
- voda je v současnosti považována za strategickou surovinu, ovládání zdrojů vody vyvolává i ozbrojené konflikty
- cena vody v Ostravě: 67 Kč/m3 pro rok 2012 (vodné – úprava vody na pitnou a doprava ke spotřebiteli, stočné – odvod vody kanalizací pryč)
V hustě zalidněných oblastech se setkáváme s příměstským zemědělstvím. Je typické hospodařením na malém prostoru a produkcí potravin rychle podléhajících zkáze - zeleniny, ovoce nebo intenzivní živočišnou výrobou ve velkochovech průmyslového typu.
Moderní velkokapacitní výrobny s sebou přinášejí ekonomicky výhodnou produkci, ale díky biologicky a chemicky upravovaným krmným směsím i zdravotní rizika pro konzumenty. Někteří spotřebitelé se proto orientují na alternativní, ekologické zemědělské produkty.
I když je zemědělská produkce ve vyspělých zemích řízena tržními mechanismy, setkáváme se s dotacemi do zemědělské výroby a nadprodukci potravin.
Světové zemědělství vyprodukuje asi o 10% více potravin než je potřeba k nasycení celé planety. Přesto chudá část světa i přes značnou potravinovou pomoc vyspělých zemí trpí.
Mořský rybolov
- má větší význam než sladkovodní rybolov
- důležité složka hospodářství pro přímořské státy
- poslední desetiletí stagnuje - mnoho tradičních lovišť je vyloveno, mnoho druhů chráněno př. velryby - lov mezinárodní smlouvou povolen jen pro výzkumné účely, porušují to např. Norsko nebo Japonsko (využívají pasáže ve smlouvě, že se může lovit pro výzkumné účely, ale maso velryb končí v prodeji)
- nejvíce ryb tam, kde je ve vodě nejvíce živin, tam je nejvíce řas a drobných živočichů jako potrava ryb (pobřežní oblasti, kde jsou ústí řek nebo studené mořské proudy vyzvedávají živiny ze dna moře)
- lov ryb: sardinka, sleď, tuňák, makrela, platýz, treska
- lov korýšů: humr, langusta, kreveta
Lesní hospodářství
- lesy zabírají asi 1/3 souše
- ve vyspělých státech jsou plochy lesů stabilní, v rozvojových zemích se kácí velké plochy (pro zem. půdu, silnice, města,…).
- dřevo: obnovitelný zdroj pro výrobu papíru, energie, nábytku, spotřebního zboží, na stavby
- v TDL se získává vzácné dřevo (mahagon, eben), TDL se špatně opětovně zalesňuje (půda je odnášena vodní erozí a plocha zarůstá trávou a křovinami)
- mimoprodukční funkce lesa: zdroj kyslíku, očisťuje a zvlhčuje vzduch, pro rekreaci, sběr plodin, lov zvěře
Vodní hospodářství
- zajišťuje výrobu a dodání pitné vody pro obyvatelstvo a užitkové vody pro průmysl a zemědělství
- v suchých oblastech je problém mála zdrojů vody, v rozvojových zemích je problém hlavně čistota pitné vody (není upravována na pitnou → choroby, př. cholera)
- voda je v současnosti považována za strategickou surovinu, ovládání zdrojů vody vyvolává i ozbrojené konflikty
- cena vody v Ostravě: 67 Kč/m3 pro rok 2012 (vodné – úprava vody na pitnou a doprava ke spotřebiteli, stočné – odvod vody kanalizací pryč)
Zemědělství málo vyspělých zemí:
Nejnižším stupněm je tzv. samozásobitelství.
Zemědělská výroba je v důsledku nízké produktivity práce, nedostatku vody, absence jakékoliv mechanizace na velmi nízké úrovni a málo výkonná.
Zaměstnává většinu práceschopného obyvatelstva.
V rozvojových zemích, především Afriky, je všechna zemědělská produkce určena k přímé spotřebě obyvatelstva, ale díky vysokému přirozenému přírůstku přesto nestačí pokrýt ani základní nároky na výživu.
Dalším faktorem ovlivňujícím zemědělství rozvojových zemí je jejich koloniální minulost, která učinila tyto země závislé na pěstování a vývozu i jediné plodiny tzv. monokulturní zemědělství. (Proč je to pro ekonomiku nevýhodné?)
Základní potraviny pak země musí dovážet.
Plantážnické zemědělství je rozšířeno zejména v tropech Ameriky a Afriky a exportují se především pochutiny a tropické ovoce. Výnosy z plantážního zemědělství směřují do vyspělých zemí, jejichž společnosti plantáže vlastní. Tento typ zemědělské výroby proto neřeší problémy výživy rozvojových zemí.
Pokročilejším typem je závlahové zemědělství monzunových oblastí Asie, které umožňuje pravidelné sklizně rýže. Ve spolupráci s vyspělými zeměmi světa se v 60. a 70. letech 20. století v některých zemích např.: v Asii Indie, Pákistán, Indonésie uskutečnily tzv. Zelené revoluce, které použitím moderních metod - vyšlechtěním nových, výnosnějších odrůd plodin, chemizací rostlinné výroby, umělým zavlažováním - zvýšily zemědělskou produkci a zajistily daným zemím potravinovou soběstačnost.
Zemědělská výroba je v důsledku nízké produktivity práce, nedostatku vody, absence jakékoliv mechanizace na velmi nízké úrovni a málo výkonná.
Zaměstnává většinu práceschopného obyvatelstva.
V rozvojových zemích, především Afriky, je všechna zemědělská produkce určena k přímé spotřebě obyvatelstva, ale díky vysokému přirozenému přírůstku přesto nestačí pokrýt ani základní nároky na výživu.
Dalším faktorem ovlivňujícím zemědělství rozvojových zemí je jejich koloniální minulost, která učinila tyto země závislé na pěstování a vývozu i jediné plodiny tzv. monokulturní zemědělství. (Proč je to pro ekonomiku nevýhodné?)
Základní potraviny pak země musí dovážet.
Plantážnické zemědělství je rozšířeno zejména v tropech Ameriky a Afriky a exportují se především pochutiny a tropické ovoce. Výnosy z plantážního zemědělství směřují do vyspělých zemí, jejichž společnosti plantáže vlastní. Tento typ zemědělské výroby proto neřeší problémy výživy rozvojových zemí.
Pokročilejším typem je závlahové zemědělství monzunových oblastí Asie, které umožňuje pravidelné sklizně rýže. Ve spolupráci s vyspělými zeměmi světa se v 60. a 70. letech 20. století v některých zemích např.: v Asii Indie, Pákistán, Indonésie uskutečnily tzv. Zelené revoluce, které použitím moderních metod - vyšlechtěním nových, výnosnějších odrůd plodin, chemizací rostlinné výroby, umělým zavlažováním - zvýšily zemědělskou produkci a zajistily daným zemím potravinovou soběstačnost.
Všechna zvířata a plodiny byly vyšlechtěny (křížením a záměrným výběrem) z přírodních druhů.
Poslední desetiletí se některé druhy geneticky upravují (= modifikují), aby měly lepší vlastnosti a větší výnosy.
Ve vyspělých státech je zemědělství intenzivní (vysoká produkce na jednotku plochy), v rozvojových je extenzivní (malá produkce na jednotku plochy).
Ve vyspělých státech je zemědělská výroba dotována státem, aby zemědělské výrobky byly konkurenceschopné a levnější.
(ČR intenzivní: 4 tuny pšenice na hektar půdy, 8 000 l mléka dojnice za rok)
Plocha zemědělské půdy na 1 obyvatele Země se snižuje. Nová se získává třeba vypalováním lesů a savan. Nicméně Země je schopna uživit ještě pár dalších miliard lidí, v případě, že by byla využita veškerá možná půda vhodná pro zem. Obdělávání.
Dělení zemědělské produkce:
a) Rostlinná výroba - produkuje zemědělské plodiny
- Rostlinná výroba zaujímá 2/3 produkce zemědělství a je jejím základním odvětvím.
- V rozvojových zemích slouží rostlinná produkce k zabezpečení obyvatelstva - výrobě potravin. Vyspělé země část produktů rostlinné výroby využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
- obiloviny:
o pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, proso, čirok
o rozsáhlé oblasti s velkou plochou pro obiloviny = obilnice světa (střed USA a Kanady, Argentina, pás od Maďarska po Kazachstán, východní Čína, sever Indie, jv. Austrálie)
- technické plodiny:
o slouží jako potravina nebo surovina pro chemický průmysl
o brambory (výroba škrobu), cukrová řepa, cukrová třtina, bavlník, tabák
o pozn.: brambory a řepu řadíme také mezi okopaniny
- textilní plodiny:
o len, bavlník (tropický pás - teplo, sucho), technické konopí, juta
- olejniny:
o sója, olivovník, řepka olejka, slunečnice, podzemnice olejná, palma olejná, palma kokosová, mák
- pochutinářské plodiny:
o čajovník, kávovník (Brazílie, Kolumbie, vlhké tropy), kakaovník
o ovoce a zelenina
- narkotika
o tabák - Čína, USA, Kuba, Indie, Brazílie
o konopí - Čína, Rumunsko, Indie
o mák - výroba opia - Afghánistán, Čína, pol. Zadní Indie
o koka - Peru, Brazílie, Kolumbie, Jáva, Indie, Indonésie
- koření
o pepř - Indie, Cejlon
o paprika - Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, státy balkánského poloostrova
o hořčice - Nizozemí, Francie
o vanilka - tropické oblasti střední Ameriky, Afrika, Madagaskar
o skořice - monzunové oblasti Asie
b) Živočišná výroba - chová zemědělská zvířata, závislá na rostlinné
- chov skotu
o Indie (pozn.: muslimové nejí vepřové, Indové nezabíjí krávy – posvátné, volně se potulující krávy v Indii jsou ty, které jsou staré a už nedávají mléko a tak jsou bez užitku)
- největší producenti hovězího
o USA, Brazílie
- chov prasat
o Čína, USA, Evropa
- chov ovcí
o na vlnu a maso, chov i v horských oblastech – Austrálie, Novy Zéland, Čína
- tažná zvěř
o kůň, osli, velbloudi, lama – Kordilery, sobi – Severní Evropa, jaci - horské oblasti Asie
- chov drůbeže celosvětově - na peří, vejce, masa – slepice, kachny, kuřata
- ostatní
o včelí vosk, včelí med
o bourec morušový – přírodní hedvábí
o kožešinová zvěř – liška, norek
- jen v určitých oblastech
o velbloud - v pouštích a polopouštích
o jak - vysoké hory východní Asie
o lama - jižní Amerika
o slon - jv. Asie
o sob – Arktida
Ve vyspělých státech je zemědělství intenzivní (vysoká produkce na jednotku plochy), v rozvojových je extenzivní (malá produkce na jednotku plochy).
Ve vyspělých státech je zemědělská výroba dotována státem, aby zemědělské výrobky byly konkurenceschopné a levnější.
(ČR intenzivní: 4 tuny pšenice na hektar půdy, 8 000 l mléka dojnice za rok)
Plocha zemědělské půdy na 1 obyvatele Země se snižuje. Nová se získává třeba vypalováním lesů a savan. Nicméně Země je schopna uživit ještě pár dalších miliard lidí, v případě, že by byla využita veškerá možná půda vhodná pro zem. Obdělávání.
Dělení zemědělské produkce:
a) Rostlinná výroba - produkuje zemědělské plodiny
- Rostlinná výroba zaujímá 2/3 produkce zemědělství a je jejím základním odvětvím.
- V rozvojových zemích slouží rostlinná produkce k zabezpečení obyvatelstva - výrobě potravin. Vyspělé země část produktů rostlinné výroby využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata.
- obiloviny:
o pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, rýže, proso, čirok
o rozsáhlé oblasti s velkou plochou pro obiloviny = obilnice světa (střed USA a Kanady, Argentina, pás od Maďarska po Kazachstán, východní Čína, sever Indie, jv. Austrálie)
- technické plodiny:
o slouží jako potravina nebo surovina pro chemický průmysl
o brambory (výroba škrobu), cukrová řepa, cukrová třtina, bavlník, tabák
o pozn.: brambory a řepu řadíme také mezi okopaniny
- textilní plodiny:
o len, bavlník (tropický pás - teplo, sucho), technické konopí, juta
- olejniny:
o sója, olivovník, řepka olejka, slunečnice, podzemnice olejná, palma olejná, palma kokosová, mák
- pochutinářské plodiny:
o čajovník, kávovník (Brazílie, Kolumbie, vlhké tropy), kakaovník
o ovoce a zelenina
- narkotika
o tabák - Čína, USA, Kuba, Indie, Brazílie
o konopí - Čína, Rumunsko, Indie
o mák - výroba opia - Afghánistán, Čína, pol. Zadní Indie
o koka - Peru, Brazílie, Kolumbie, Jáva, Indie, Indonésie
- koření
o pepř - Indie, Cejlon
o paprika - Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, státy balkánského poloostrova
o hořčice - Nizozemí, Francie
o vanilka - tropické oblasti střední Ameriky, Afrika, Madagaskar
o skořice - monzunové oblasti Asie
b) Živočišná výroba - chová zemědělská zvířata, závislá na rostlinné
- chov skotu
o Indie (pozn.: muslimové nejí vepřové, Indové nezabíjí krávy – posvátné, volně se potulující krávy v Indii jsou ty, které jsou staré a už nedávají mléko a tak jsou bez užitku)
- největší producenti hovězího
o USA, Brazílie
- chov prasat
o Čína, USA, Evropa
- chov ovcí
o na vlnu a maso, chov i v horských oblastech – Austrálie, Novy Zéland, Čína
- tažná zvěř
o kůň, osli, velbloudi, lama – Kordilery, sobi – Severní Evropa, jaci - horské oblasti Asie
- chov drůbeže celosvětově - na peří, vejce, masa – slepice, kachny, kuřata
- ostatní
o včelí vosk, včelí med
o bourec morušový – přírodní hedvábí
o kožešinová zvěř – liška, norek
- jen v určitých oblastech
o velbloud - v pouštích a polopouštích
o jak - vysoké hory východní Asie
o lama - jižní Amerika
o slon - jv. Asie
o sob – Arktida
GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství představuje prvotní, nejstarší projev hospodářské činnosti člověka.
Zemědělství představuje prvotní, nejstarší projev hospodářské činnosti člověka.
Jeho počátky sahají do období neolitu, kdy nastal přechod od sběru plodů a lovu zvěře k primitivnímu obdělávání půdy a chovu dobytka.
Tento mezník ve vývoji lidské společnosti je označován jako neolitická revoluce.
Zemědělství je i dnes v mnoha zemích světa stále nejdůležitějším odvětvím ekonomiky.
V současné době se z celkové rozlohy souše pro zemědělské účely využívá asi 35 % pevniny, z toho orná půda tvoří pouze desetinu a zbytek připadá na pastviny a louky.
Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje. (Proč?)
Rychlý početní růst obyvatelstva způsobuje úbytek zemědělské i orné půdy. (Proč?)
Zemědělství zahrnuje rostlinnou a živočišnou výrobu, lov, sběratelství, rybolov, lesní a vodní hospodářství.
Úkolem zemědělství je nejen produkce potravin, krmiv a chov hospodářských zvířat pro přímou spotřebu, ale i surovin pro potravinářský průmysl a řadu odvětví průmyslu lehkého.
Lokalizační faktory zemědělství
1. přírodní
- klimatické podmínky př. sluneční záření, množství a rozložení srážek, jsou limitujícím činitelem zemědělské výroby, rozšíření pěstovaných plodin podléhá zákonitostem horizontální pásmovitosti a vertikální stupňovitosti odpovídající klimatickým pásům Země a jejím výškovým stupňům
- kvalita půd, hlavního výrobního prostředku zemědělství, je dána půdními typy a půdními druhy
- reliéf př. expozice svahu, srážkový stín, svažitost terénu
2. sociálně-ekonomické
- faktory v zemědělství ovlivňuje dosažený stupeň společnosti
- vlastnictví a způsoby hospodaření
- trh, spotřeba, odbytiště produktů rostlinné i živočišné výroby, příměstské zemědělství
- doprava v místním i mezinárodním měřítku spojila produkční a spotřebitelské oblasti a umožnila geografický i ekonomický růst zemědělské výroby
- pracovní síly, jejich kvalifikace, způsob organizace práce, modernizace zemědělské výroby
Jeho počátky sahají do období neolitu, kdy nastal přechod od sběru plodů a lovu zvěře k primitivnímu obdělávání půdy a chovu dobytka.
Tento mezník ve vývoji lidské společnosti je označován jako neolitická revoluce.
Zemědělství je i dnes v mnoha zemích světa stále nejdůležitějším odvětvím ekonomiky.
V současné době se z celkové rozlohy souše pro zemědělské účely využívá asi 35 % pevniny, z toho orná půda tvoří pouze desetinu a zbytek připadá na pastviny a louky.
Půda patří mezi neobnovitelné přírodní zdroje. (Proč?)
Rychlý početní růst obyvatelstva způsobuje úbytek zemědělské i orné půdy. (Proč?)
Zemědělství zahrnuje rostlinnou a živočišnou výrobu, lov, sběratelství, rybolov, lesní a vodní hospodářství.
Úkolem zemědělství je nejen produkce potravin, krmiv a chov hospodářských zvířat pro přímou spotřebu, ale i surovin pro potravinářský průmysl a řadu odvětví průmyslu lehkého.
Lokalizační faktory zemědělství
1. přírodní
- klimatické podmínky př. sluneční záření, množství a rozložení srážek, jsou limitujícím činitelem zemědělské výroby, rozšíření pěstovaných plodin podléhá zákonitostem horizontální pásmovitosti a vertikální stupňovitosti odpovídající klimatickým pásům Země a jejím výškovým stupňům
- kvalita půd, hlavního výrobního prostředku zemědělství, je dána půdními typy a půdními druhy
- reliéf př. expozice svahu, srážkový stín, svažitost terénu
2. sociálně-ekonomické
- faktory v zemědělství ovlivňuje dosažený stupeň společnosti
- vlastnictví a způsoby hospodaření
- trh, spotřeba, odbytiště produktů rostlinné i živočišné výroby, příměstské zemědělství
- doprava v místním i mezinárodním měřítku spojila produkční a spotřebitelské oblasti a umožnila geografický i ekonomický růst zemědělské výroby
- pracovní síly, jejich kvalifikace, způsob organizace práce, modernizace zemědělské výroby
MONGOLSKO, KOREJSKÝ POLOOSTROV
MONGOLSKO
- slabý stát
- Už i tady tržní ekonomika, polovina obyvatel žije v hlavním městě a druhá polovina má kočovný život (chov dobytka, koní)
KOREJSKÝ POLOOSTROV
Dříve politicky jednotné území - osvobození z japonské okupace v roce 1945 rozdělilo toto území na dva státy
Korejská válka v letech 1950 až 1953 - hranice mezi oběma státy upravena
Nyní hranice na úrovni 38. rovnoběžky - demilitarizované pásmo (Demilitarizované pásmo je pásmo bez vojenské přítomnost, tj. pásmo, kde se nenachází vojáci, zbraně, armádní stanoviště apod.) s nejpřísněji střeženou hranicí na světě
Příměří vyhlášeno 27. července 1953, dodnes nebylo nahrazeno mírovou smlouvou
Jih je podporován USA, sever je podporován Čínou
Konflikty:
2010 potopeni jihokorejské lodi, torpédem od Severní Korea
2010: Severní Korea odstřelovala ostrov od jihokorejské republiky, ta vyhlásila militarizaci jednotek, nakonec vše vyšumělo
Severní Korea – KLDR – Korejská lidově demokratická republika
- Hlavní město Pchjongjang
- totalitní režim – komunismus (tvrdého typu, stalinistického typu)
- Kim Čong Il – vůdce zemřel, nyní ho nahradil jeho syn Kim Čong Un (syn zakladatele komunistického státu Kim Ir Sena)
- socialismus, politická a ekonomická nespolupráce v mezinárodním společenství → špatný stav hospodářství, závislost na mezinárodní humanitární pomoci i potravinářské
- chudý stát, 3.nejvetsi armáda světa
- jsou kritizovány za svůj jaderny program
Jižní Korea – Korejská republika
- Hlavní město Soul
- demokratický režim
- kapitalismus (ekonomický asijský tygr první generace → nyní ekonomicky vyspělý stát)
- (pozn.: původně jeden stát se rozpadl během občanské války na Korejském poloostrově v 50. letech 20. Století)
- těžký průmysl – strojírenství, zásoby černého uhlí
- dopravní automobily: huyndai, kia, daewo, Ssang-Yong
- elektrotechnika : Samsung, LG
- čeboly – obrovské koncerny strojírenství (Samsung, Hyundai, LG), mikroprocesory do počítačů
- slabý stát
- Už i tady tržní ekonomika, polovina obyvatel žije v hlavním městě a druhá polovina má kočovný život (chov dobytka, koní)
KOREJSKÝ POLOOSTROV
Dříve politicky jednotné území - osvobození z japonské okupace v roce 1945 rozdělilo toto území na dva státy
Korejská válka v letech 1950 až 1953 - hranice mezi oběma státy upravena
Nyní hranice na úrovni 38. rovnoběžky - demilitarizované pásmo (Demilitarizované pásmo je pásmo bez vojenské přítomnost, tj. pásmo, kde se nenachází vojáci, zbraně, armádní stanoviště apod.) s nejpřísněji střeženou hranicí na světě
Příměří vyhlášeno 27. července 1953, dodnes nebylo nahrazeno mírovou smlouvou
Jih je podporován USA, sever je podporován Čínou
Konflikty:
2010 potopeni jihokorejské lodi, torpédem od Severní Korea
2010: Severní Korea odstřelovala ostrov od jihokorejské republiky, ta vyhlásila militarizaci jednotek, nakonec vše vyšumělo
Severní Korea – KLDR – Korejská lidově demokratická republika
- Hlavní město Pchjongjang
- totalitní režim – komunismus (tvrdého typu, stalinistického typu)
- Kim Čong Il – vůdce zemřel, nyní ho nahradil jeho syn Kim Čong Un (syn zakladatele komunistického státu Kim Ir Sena)
- socialismus, politická a ekonomická nespolupráce v mezinárodním společenství → špatný stav hospodářství, závislost na mezinárodní humanitární pomoci i potravinářské
- chudý stát, 3.nejvetsi armáda světa
- jsou kritizovány za svůj jaderny program
Jižní Korea – Korejská republika
- Hlavní město Soul
- demokratický režim
- kapitalismus (ekonomický asijský tygr první generace → nyní ekonomicky vyspělý stát)
- (pozn.: původně jeden stát se rozpadl během občanské války na Korejském poloostrově v 50. letech 20. Století)
- těžký průmysl – strojírenství, zásoby černého uhlí
- dopravní automobily: huyndai, kia, daewo, Ssang-Yong
- elektrotechnika : Samsung, LG
- čeboly – obrovské koncerny strojírenství (Samsung, Hyundai, LG), mikroprocesory do počítačů
Problémové oblasti Číny snaha o nastolení demokracie, ale pořád velký vliv komunismu a porušování lidských práv
snaha o nastolení demokracie, ale pořád velký vliv komunismu a porušování lidských práv
Tibet
- Dalajláma tibetský duchovní vůdce – náboženství Lámaismus
- hl. m. Lhasa
- do r. 1949 byl Tibet království v r. 1950 ho Čína vojensky obsadila a připojila k Čínské lidové republice
- Tibet chce nezávislost
- Čína začala likvidovat duchovní, chrámy, obyvatelé Tibetu jsou obyvatelstvo druhé generace
- Do tibetu se stěhují Číňané, kteří zde mají lepší podmínky, můžou zde mít dětí, kolik chtějí
- Tibeťané jsou v menšině ve svém státu
Tchaiwan
- hlavní město Taipei
- patřil Číně, ale po komunistické revoltě se stal samostatným státem
- Čína ho považuje za své území (The Republic of China = Tchaiwan)
- asijský tygr první generace
- Taiwan, ale nikdy nevyhlásil nezávislost, bojí se Číny
- Taiwan je většinou států neuznán jako samostatný stát
- Ekonomicky vyspělá oblast, elektronické součástky, mikroprocesory
Hong Kong
- kdysi pronajatá britská kolonie, která spadala pod Čínu do roku 1997
- Čína podepsala smlouvu, že nebude ohrožovat tržní ekonomiku Hong Kongu
- Asijský tygr první generace
Macao
- mafie Triády, původní portugalská kolonie
- pod Čínu přešli v r. 1999
Ujgursko
Problémová oblast, islám - muslimové
Tibet
- Dalajláma tibetský duchovní vůdce – náboženství Lámaismus
- hl. m. Lhasa
- do r. 1949 byl Tibet království v r. 1950 ho Čína vojensky obsadila a připojila k Čínské lidové republice
- Tibet chce nezávislost
- Čína začala likvidovat duchovní, chrámy, obyvatelé Tibetu jsou obyvatelstvo druhé generace
- Do tibetu se stěhují Číňané, kteří zde mají lepší podmínky, můžou zde mít dětí, kolik chtějí
- Tibeťané jsou v menšině ve svém státu
Tchaiwan
- hlavní město Taipei
- patřil Číně, ale po komunistické revoltě se stal samostatným státem
- Čína ho považuje za své území (The Republic of China = Tchaiwan)
- asijský tygr první generace
- Taiwan, ale nikdy nevyhlásil nezávislost, bojí se Číny
- Taiwan je většinou států neuznán jako samostatný stát
- Ekonomicky vyspělá oblast, elektronické součástky, mikroprocesory
Hong Kong
- kdysi pronajatá britská kolonie, která spadala pod Čínu do roku 1997
- Čína podepsala smlouvu, že nebude ohrožovat tržní ekonomiku Hong Kongu
- Asijský tygr první generace
Macao
- mafie Triády, původní portugalská kolonie
- pod Čínu přešli v r. 1999
Ujgursko
Problémová oblast, islám - muslimové
ČÍNA - Čínská lidová republika, „říše středu“, hl. m. Peking
- Čínská lidová republika, „říše středu“, hl. m. Peking
- nejlidnatější stát světa – 1,4 mld. obyvatel, hustota 137 obyv./km, jazyk: mandarínská čínština, měna: čínský juan
- nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva, ve Velké čínské nížině žije přes 94 % všech obyvatel Číny
- až 70 % obyvatelstva žije na venkově
- zvláštní ekonomické zóny – Šanghaj, Hong Kong, Kanton, Macao – jedny z nejrychleji se rozvíjejících měst
- 55 národností a menšin, 48% samotných Číňanů
- regulace porodnosti: zákon o počtu dětí v rodině, platí to pouze pro samotné Číňany, ale už je více liberální, platí to pouze pro velká města, na venkove můžou mít více dětí (kvůli starání se o rodinu)
- Čínská města: Šanghaj, Harbin, Wuhan, Hongkong, Makao, Lhasa
Historie
- Čínská občanská válka:
o půlka 20. století – komunisti vs. nacionalisti → komunistická vláda (Mao Ce-tung) poražená demokratická strana se stáhla na Taiwan, který zůstal demokratický → zavedení socialismu, pozemková reforma, znárodnění průmyslové výroby
- 1958 – 1960: kampaň Velký skok vpřed
o Vše bylo zaměřeno na ekonomiku → neměl kdo dělat zemědělství → hladomor
- 1966: kampaň Velká proletářská kulturní revoluce
o Snaha o vynucení kapitalismu → velké kulturní škody
- 1989: protesty proti vládě na namestí Nebeského klidu v Pekingu, prostesty byly potlačeny armádou
Přírodní podmínky
Velká rozloha nabízí pestré typy reliéfu. Nejvíce osídleny jsou pobřežní oblasti, nížiny a údolí velkých řek (Chuang che, J´ang-c´-tiang). Nejméně klimaticky nepříznivé oblasti: oblast Tibetské náhorní plošiny (tibetské autonomní oblast), oblast pouště Taklamakan (Urgujská AO = Xinjiang) a Gobi (AO Vnitřní Mongolsko).
Tibet byl Čínou anektován v 50 letech, Dalajláma je nyní v indickém exilu. Dalajláma je hlavní představitel lámaismu - tibetská forma budhismu
Klima: SV: mírný pás ovlivněn monzuny → monzunové (střídavě vlhké) lesy mírného pásu
JV: subtropický pás vlhký → monzunové subtropické lesy, Velká čínská nížina
SZ: suché kontinentální klima → polopouště, pouště, suché stepi, poušť Gobi, Taklamakan
JZ: vysokohorské klima (chladné, chudé na srážky) → vysokohorská vegetace, vyvinuty vegetační stupně, Tibetská náhorní plošina
Ekonomika
2. největší ekonomika světa, největší věřitel USA (= jim půjčila nejvíce peněz), nejrychlejší rostoucí zemí světa
Shanghaj – výkladní skříň Číny a vnitrozemí chudé (velké rozdíly)
Výrazné rozdíly v životní úrovni – velká města, zejména na pobřeží, relativně vyspělá, moderní odvětví hospodářství, obrovské investice. Vnitrozemí a venkov chudé, zaostalé, živící se převážně extenzivním zemědělstvím.
Hlavní ekonomická aktivita se odehrává v tzv. zvláštních ekonomických zónách a otevřených přístavech. Zahraniční investoři jsou ekonomicky zvýhodněni a čerpají z levné a spolehlivé čínské pracovní síly. V čínském hospodářství je uplatňován systém centrálního řízení (komunistickou vládou) s prvky soukromého sektoru (podobně jako ve Vietnamu). To vede k růstu HDP kolem 9 % v posledních letech. V přepočtu HDP na obyvatele, který je nízký, však řadíme Čínu stále mezi rozvojové státy (resp. nově industrializované).
Hospodářství
Těží z vlastní obrovské surovinové základny: černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, měď a další rudy barevných kovů.
Tím, že rapidně roste čínské hospodářství, tak se nedá očekávat změna politického režimu v Číně (tj. přechod k demokracii), protože komunistická strana tohle vydává jako svůj úspěch a Číňané ji vesměs podporují
Nedemokratické principy
potlačování lidských práv a národnostních menšin, přesídlování obyvatelstva, pronásledování politických odpůrců, podporování Severní Koreje, ničení kultury v Tibetu a Ujgursku, trest smrti, restriktivní populační politika (omezování počtu potomků rodinách politikou jednoho dítěte vede k upřednostňování synů za potomky a k stárnutí populace). Při politických jednáních se spíše myslí na ekonomické zájmy než na lidská práva, která tak ze strany mezinárodního společenství nejsou příliš prosazována.
národní náboženství
konfucianismus – vychovává k pracovitosti, poslušnosti vůči autoritám, státu a rodině (pozn.: Číňané jsou velice úspěšní podnikatelé v zahraničních komunitách díky tvrdé práci a ochotě komunikovat a spolupracovat).
Průmysl
- tradiční průmysl (porcelán), textilní průmysl (pěstování bavlny, výroba hedvábí)
- potravinářský průmysl – rýže, čaj, sója, vepřové konzervy – největší stádo:-) vepřů na světě
- dopravní strojírenství – automobilový průmysl, ale i tak průměr jedno auto na 500 lidí
- velmi levná pracovní síla, elektrotechnický průmysl, kosmický průmysl (3. na světě)
- plagiáty, kopírování a napodobování, nekvalitní věci
- bankovnictví, patří k asijským tygrům – levná pracovní síla, tržní ekonomika, obrovský trh
- Největší vodní elektrárna na světě – Tři soutěsky na řece Jang c tiang
Zemědělství
- extrémní rozdíly mezi pobřežím a vnitrozemím – pouštní oblasti a hory kontra pobřežní nížiny
- chov vepřů, drůbeže, bource morušového (Sečuanská pánev)
- obrovská země, velká pestrost plodin jak mírného, tak subtropického
- nejlidnatější stát světa – 1,4 mld. obyvatel, hustota 137 obyv./km, jazyk: mandarínská čínština, měna: čínský juan
- nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva, ve Velké čínské nížině žije přes 94 % všech obyvatel Číny
- až 70 % obyvatelstva žije na venkově
- zvláštní ekonomické zóny – Šanghaj, Hong Kong, Kanton, Macao – jedny z nejrychleji se rozvíjejících měst
- 55 národností a menšin, 48% samotných Číňanů
- regulace porodnosti: zákon o počtu dětí v rodině, platí to pouze pro samotné Číňany, ale už je více liberální, platí to pouze pro velká města, na venkove můžou mít více dětí (kvůli starání se o rodinu)
- Čínská města: Šanghaj, Harbin, Wuhan, Hongkong, Makao, Lhasa
Historie
- Čínská občanská válka:
o půlka 20. století – komunisti vs. nacionalisti → komunistická vláda (Mao Ce-tung) poražená demokratická strana se stáhla na Taiwan, který zůstal demokratický → zavedení socialismu, pozemková reforma, znárodnění průmyslové výroby
- 1958 – 1960: kampaň Velký skok vpřed
o Vše bylo zaměřeno na ekonomiku → neměl kdo dělat zemědělství → hladomor
- 1966: kampaň Velká proletářská kulturní revoluce
o Snaha o vynucení kapitalismu → velké kulturní škody
- 1989: protesty proti vládě na namestí Nebeského klidu v Pekingu, prostesty byly potlačeny armádou
Přírodní podmínky
Velká rozloha nabízí pestré typy reliéfu. Nejvíce osídleny jsou pobřežní oblasti, nížiny a údolí velkých řek (Chuang che, J´ang-c´-tiang). Nejméně klimaticky nepříznivé oblasti: oblast Tibetské náhorní plošiny (tibetské autonomní oblast), oblast pouště Taklamakan (Urgujská AO = Xinjiang) a Gobi (AO Vnitřní Mongolsko).
Tibet byl Čínou anektován v 50 letech, Dalajláma je nyní v indickém exilu. Dalajláma je hlavní představitel lámaismu - tibetská forma budhismu
Klima: SV: mírný pás ovlivněn monzuny → monzunové (střídavě vlhké) lesy mírného pásu
JV: subtropický pás vlhký → monzunové subtropické lesy, Velká čínská nížina
SZ: suché kontinentální klima → polopouště, pouště, suché stepi, poušť Gobi, Taklamakan
JZ: vysokohorské klima (chladné, chudé na srážky) → vysokohorská vegetace, vyvinuty vegetační stupně, Tibetská náhorní plošina
Ekonomika
2. největší ekonomika světa, největší věřitel USA (= jim půjčila nejvíce peněz), nejrychlejší rostoucí zemí světa
Shanghaj – výkladní skříň Číny a vnitrozemí chudé (velké rozdíly)
Výrazné rozdíly v životní úrovni – velká města, zejména na pobřeží, relativně vyspělá, moderní odvětví hospodářství, obrovské investice. Vnitrozemí a venkov chudé, zaostalé, živící se převážně extenzivním zemědělstvím.
Hlavní ekonomická aktivita se odehrává v tzv. zvláštních ekonomických zónách a otevřených přístavech. Zahraniční investoři jsou ekonomicky zvýhodněni a čerpají z levné a spolehlivé čínské pracovní síly. V čínském hospodářství je uplatňován systém centrálního řízení (komunistickou vládou) s prvky soukromého sektoru (podobně jako ve Vietnamu). To vede k růstu HDP kolem 9 % v posledních letech. V přepočtu HDP na obyvatele, který je nízký, však řadíme Čínu stále mezi rozvojové státy (resp. nově industrializované).
Hospodářství
Těží z vlastní obrovské surovinové základny: černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, měď a další rudy barevných kovů.
Tím, že rapidně roste čínské hospodářství, tak se nedá očekávat změna politického režimu v Číně (tj. přechod k demokracii), protože komunistická strana tohle vydává jako svůj úspěch a Číňané ji vesměs podporují
Nedemokratické principy
potlačování lidských práv a národnostních menšin, přesídlování obyvatelstva, pronásledování politických odpůrců, podporování Severní Koreje, ničení kultury v Tibetu a Ujgursku, trest smrti, restriktivní populační politika (omezování počtu potomků rodinách politikou jednoho dítěte vede k upřednostňování synů za potomky a k stárnutí populace). Při politických jednáních se spíše myslí na ekonomické zájmy než na lidská práva, která tak ze strany mezinárodního společenství nejsou příliš prosazována.
národní náboženství
konfucianismus – vychovává k pracovitosti, poslušnosti vůči autoritám, státu a rodině (pozn.: Číňané jsou velice úspěšní podnikatelé v zahraničních komunitách díky tvrdé práci a ochotě komunikovat a spolupracovat).
Průmysl
- tradiční průmysl (porcelán), textilní průmysl (pěstování bavlny, výroba hedvábí)
- potravinářský průmysl – rýže, čaj, sója, vepřové konzervy – největší stádo:-) vepřů na světě
- dopravní strojírenství – automobilový průmysl, ale i tak průměr jedno auto na 500 lidí
- velmi levná pracovní síla, elektrotechnický průmysl, kosmický průmysl (3. na světě)
- plagiáty, kopírování a napodobování, nekvalitní věci
- bankovnictví, patří k asijským tygrům – levná pracovní síla, tržní ekonomika, obrovský trh
- Největší vodní elektrárna na světě – Tři soutěsky na řece Jang c tiang
Zemědělství
- extrémní rozdíly mezi pobřežím a vnitrozemím – pouštní oblasti a hory kontra pobřežní nížiny
- chov vepřů, drůbeže, bource morušového (Sečuanská pánev)
- obrovská země, velká pestrost plodin jak mírného, tak subtropického
Průmysl stavebních hmot, keramický a sklářský
- lokalizace: převážení těchto objemných surovin je nákladné → výroba soustředěna v místě těžby (viz. těžba nerudných surovin)
- materiál pro stavebnictví
- zpracovává přírodní suroviny – kámen, štěrk, písek, vápenec, mramor, cihlářské hlíny
- vyrábí cihly, cement, panely, střešní krytiny
- nejdůležitější je výroba cementu, ale jeho produkce klesá na úkor výroby plastů a hliníku
Spotřební průmysl
- vyrábí produkty běžné denní spotřeby
- lokalizace: ovlivněno faktorem spotřeby (okolí velkých měst) a faktorem pracovních sil, v zemích méně rozvinutých s levnou pracovní silou
textilní, konfekční (= oděvní) – jedno z tradičních odvětví, zaměstnává hlavně ženy, zpracovává bavlnu, vlnu, len, hedvábí, umělá vlákna a tkaniny
obuvnický – v zemích s levnou pracovní silou a tradicí, asijské země – Čína
papírenský – začal se zhotovovat v Číně, dnešní výroba doprovází souvislý pás lesů na severní polokouli (tajga): USA – Kanada – Švédsko – Finsko – Rusko – Japonsko, souvisí s ním polygrafický
výroba skla, porcelánu a keramiky – tradiční odvětví suroviny (kaolín, keramické hlíny), sklářství má tradici v Itálii, v Čechách a státech Západní Evropy, výroba porcelánu pochází z Číny a v Evropě se s jeho výrobou začalo v Německu a později v Čechách
- v posledních desetiletích se koncentrace výroby spotř. průmyslu výrazně přesouvá z ek. vyspělých zemí do nově industrializovaných (zvláště ve východní Asii-levnější výroba)
Průmysl potravinářský
- využívá produktů zemědělství, rybolovu a lesního hospodářství
- lokalizace: většinou v místě produkce (př. cukrovary, vinné závody, konzervárny) nebo v místě spotřeby (pekárny)
- zajišťuje obživu obyvatelstva
- mnoho odvětví: mlékárny, tukový průmysl, víno, rybný, mastný průmysl…
Světového významu dosahují tzv. jádrové oblasti, průmyslové konurbace s tradiční výrobou, výzkumem a kvalifikovanými pracovníky. Jádrové oblasti světové výroby:
I: USA
II: západní Evropa,
III: V a JV Asie (Japonsko, J Čína, nově industrializované země – tzv. asijští ekonomičtí tygři, Rusko)
- materiál pro stavebnictví
- zpracovává přírodní suroviny – kámen, štěrk, písek, vápenec, mramor, cihlářské hlíny
- vyrábí cihly, cement, panely, střešní krytiny
- nejdůležitější je výroba cementu, ale jeho produkce klesá na úkor výroby plastů a hliníku
Spotřební průmysl
- vyrábí produkty běžné denní spotřeby
- lokalizace: ovlivněno faktorem spotřeby (okolí velkých měst) a faktorem pracovních sil, v zemích méně rozvinutých s levnou pracovní silou
textilní, konfekční (= oděvní) – jedno z tradičních odvětví, zaměstnává hlavně ženy, zpracovává bavlnu, vlnu, len, hedvábí, umělá vlákna a tkaniny
obuvnický – v zemích s levnou pracovní silou a tradicí, asijské země – Čína
papírenský – začal se zhotovovat v Číně, dnešní výroba doprovází souvislý pás lesů na severní polokouli (tajga): USA – Kanada – Švédsko – Finsko – Rusko – Japonsko, souvisí s ním polygrafický
výroba skla, porcelánu a keramiky – tradiční odvětví suroviny (kaolín, keramické hlíny), sklářství má tradici v Itálii, v Čechách a státech Západní Evropy, výroba porcelánu pochází z Číny a v Evropě se s jeho výrobou začalo v Německu a později v Čechách
- v posledních desetiletích se koncentrace výroby spotř. průmyslu výrazně přesouvá z ek. vyspělých zemí do nově industrializovaných (zvláště ve východní Asii-levnější výroba)
Průmysl potravinářský
- využívá produktů zemědělství, rybolovu a lesního hospodářství
- lokalizace: většinou v místě produkce (př. cukrovary, vinné závody, konzervárny) nebo v místě spotřeby (pekárny)
- zajišťuje obživu obyvatelstva
- mnoho odvětví: mlékárny, tukový průmysl, víno, rybný, mastný průmysl…
Světového významu dosahují tzv. jádrové oblasti, průmyslové konurbace s tradiční výrobou, výzkumem a kvalifikovanými pracovníky. Jádrové oblasti světové výroby:
I: USA
II: západní Evropa,
III: V a JV Asie (Japonsko, J Čína, nově industrializované země – tzv. asijští ekonomičtí tygři, Rusko)
Zpracovatelský průmysl
Hutní průmysl (= metalurgie)
- zpracování rud na kovy,
- soustředěn v místech těžby rud nebo černého uhlí (případ Ostravska) nebo v místech výroby levné elektrické energie (z bauxitu se elektrolýzou vyrábí hliník) nebo v dopravních uzlech (př. v přístavech, kde se to levně dováží námořní dopravou)
- dělení metalurgie:
A. černá metalurgie, hutnictví železa - zpracovává železnou rudu, vyrábí surové železo, ocel a hutnické výrobky – trubky, kolejnice, dráty, plechy (př.ČR - Arcelor Mittal, Třinecké železárny, Evraz Vítkovice)
B. barevná metalurgie, hutnictví neželezných (barevných) kovů - vyrábí z barevných rud (měď), hliníku a vyrábí jejich slitiny
- Hutě často v přístavech – dovoz a zpracování suroviny
- Hutní závody patří mezi největší průmyslové kombináty
- Výroba hliníku je velmi náročná na energii
- Hlavní oblasti: Severní Amerika, Rusko, Čín, Japonsko, Ukrajina, Evropa
Strojírenský průmysl
- navazuje na hutnictví, zpracovává kovy, slitiny a polotovary
- zaměstnává nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel světa
- odvětví náročné na kvalifikovanou pracovní sílu
- lokalizován do velkých měst s průmyslovou tradicí
- vedle tradičních výrobců (USA, západní Evropa, Japonsko) na objemu nabývá výroba v nově industrializovaných zemích (Čína, Indie, Thajsko, Malajsie)
o těžké strojírenství – výroba důlních zařízení, stavební stroje, těžké dopravní prostředky
o dopravní strojírenství – výroba dopravních prostředků, auta, letadla
o lehké strojírenství (spotřební) – spotřební elektronika, elektrotechnika, jemná mechanika, lehká technika
Pozn.: Silicon Walley v Kalifornii, USA – výrazné seskupení firem počítačového průmyslu (výzkum, vývoj, výroba v lehkém a přesném strojírenství).
Podléhá rychlé inovaci, vznikají nové obory (př. využití nanotechnologií).
- zpracování rud na kovy,
- soustředěn v místech těžby rud nebo černého uhlí (případ Ostravska) nebo v místech výroby levné elektrické energie (z bauxitu se elektrolýzou vyrábí hliník) nebo v dopravních uzlech (př. v přístavech, kde se to levně dováží námořní dopravou)
- dělení metalurgie:
A. černá metalurgie, hutnictví železa - zpracovává železnou rudu, vyrábí surové železo, ocel a hutnické výrobky – trubky, kolejnice, dráty, plechy (př.ČR - Arcelor Mittal, Třinecké železárny, Evraz Vítkovice)
B. barevná metalurgie, hutnictví neželezných (barevných) kovů - vyrábí z barevných rud (měď), hliníku a vyrábí jejich slitiny
- Hutě často v přístavech – dovoz a zpracování suroviny
- Hutní závody patří mezi největší průmyslové kombináty
- Výroba hliníku je velmi náročná na energii
- Hlavní oblasti: Severní Amerika, Rusko, Čín, Japonsko, Ukrajina, Evropa
Strojírenský průmysl
- navazuje na hutnictví, zpracovává kovy, slitiny a polotovary
- zaměstnává nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel světa
- odvětví náročné na kvalifikovanou pracovní sílu
- lokalizován do velkých měst s průmyslovou tradicí
- vedle tradičních výrobců (USA, západní Evropa, Japonsko) na objemu nabývá výroba v nově industrializovaných zemích (Čína, Indie, Thajsko, Malajsie)
o těžké strojírenství – výroba důlních zařízení, stavební stroje, těžké dopravní prostředky
o dopravní strojírenství – výroba dopravních prostředků, auta, letadla
o lehké strojírenství (spotřební) – spotřební elektronika, elektrotechnika, jemná mechanika, lehká technika
Pozn.: Silicon Walley v Kalifornii, USA – výrazné seskupení firem počítačového průmyslu (výzkum, vývoj, výroba v lehkém a přesném strojírenství).
Podléhá rychlé inovaci, vznikají nové obory (př. využití nanotechnologií).
Hlavní průmyslové oblasti světa:
Severovýchod USA – hlavně zpracovatelský průmysl
Západ USA – nejmodernější průmyslové obory náročné na výzkum
Západní Evropa - celá EU – tradiční oblast všech odvětví průmyslu
Japonsko – odvětví náročné na výrobu
Rusko – tradiční těká odvětví – těžba, hutě
Dělení:
1. Těžební: paliva, rudy, nerostné suroviny
2. Energetický
3. Zpracovatelský:
a. těžký průmysl – tam, kde jsou suroviny použity k dalšímu zpracování (zpracovatelský) – těžební, energetický, chemický, hutnictví, strojírenský, stavební hmoty,
b. lehký průmysl – spotřební průmysl k přímému užití vyrobené věci – textilní, oděvní, keramika…
Těžební průmysl
- soustředěn do rozvojových zemí, odkud se suroviny vyváží a zpracovávají se ve vyspělých zemích (zde už jsou vytěženy nebo velké náklady na jejich těžbu) - pro rozvojové země je to nevýhodné, mají malé zisky a závislost na ziscích z vývozu dané suroviny
- úzce propojen s dopravou - mezi kontinenty námořní, mezi státy pozemní, říční a potrubní
- nejvíce pozměňuje tvářnost krajiny (reliéf)
Těžba rud
- rudy černých kovů x rudy barevných kovů
1. rudy černých kovů
o př. železná ruda - na výrobu železa a oceli, těžba: Ukrajina, Rusko, Čína, Brazílie, Austrálie
2. rudy barevných kovů
o bauxit (na výrobu hliníku) Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie
o rudy mědi Amerika, Afrika, Rusko
o zinková, cínová ruda
o vzácné kovy: stříbro (Mexiko), platina, zlato JAR
o kvalita zlata se uvádí v karátech, 24 karátů = 100 % zlato (bez příměsí)
Ostatní suroviny:
Stavební, sklářské, chemické
Západ USA – nejmodernější průmyslové obory náročné na výzkum
Západní Evropa - celá EU – tradiční oblast všech odvětví průmyslu
Japonsko – odvětví náročné na výrobu
Rusko – tradiční těká odvětví – těžba, hutě
Dělení:
1. Těžební: paliva, rudy, nerostné suroviny
2. Energetický
3. Zpracovatelský:
a. těžký průmysl – tam, kde jsou suroviny použity k dalšímu zpracování (zpracovatelský) – těžební, energetický, chemický, hutnictví, strojírenský, stavební hmoty,
b. lehký průmysl – spotřební průmysl k přímému užití vyrobené věci – textilní, oděvní, keramika…
Těžební průmysl
- soustředěn do rozvojových zemí, odkud se suroviny vyváží a zpracovávají se ve vyspělých zemích (zde už jsou vytěženy nebo velké náklady na jejich těžbu) - pro rozvojové země je to nevýhodné, mají malé zisky a závislost na ziscích z vývozu dané suroviny
- úzce propojen s dopravou - mezi kontinenty námořní, mezi státy pozemní, říční a potrubní
- nejvíce pozměňuje tvářnost krajiny (reliéf)
Těžba rud
- rudy černých kovů x rudy barevných kovů
1. rudy černých kovů
o př. železná ruda - na výrobu železa a oceli, těžba: Ukrajina, Rusko, Čína, Brazílie, Austrálie
2. rudy barevných kovů
o bauxit (na výrobu hliníku) Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie
o rudy mědi Amerika, Afrika, Rusko
o zinková, cínová ruda
o vzácné kovy: stříbro (Mexiko), platina, zlato JAR
o kvalita zlata se uvádí v karátech, 24 karátů = 100 % zlato (bez příměsí)
Ostatní suroviny:
Stavební, sklářské, chemické
GEOGRAFIE PRŮMYSLU
- Průmyslová revoluce dala vznik průmyslovým – výrobním – odvětvím, která jsou dnes rozhodující ve světovém hospodářství, nejdříve proběhla v Evropě – průmysl má zde svou tradici
- Podstatou je přeměna surovin na polotovary, které jsou dále používány jinými průmyslovými odvětvími nebo zpracovávání surovin na hotové výrobky pro zákazníka
- na materiální produkci světového hospodářství se podílí 70%
- zaměstnává 1/5 ekonomicky aktivního obyvatelstva
- zpracovává část zemědělské produkce
- vyrábí technické vybavení pro dopravu
- vybavuje obslužnou sféru
- objem průmyslové výroby roste rychleji než zemědělská činnost
- je měřítkem a ukazatelem vyspělosti státu (vyspělé, rozvojové, zaostalé)
- ovlivňuje migraci obyvatelstva – stěhování za prací
- je největší znečišťovatel ovzduší
- v primárním sektoru (těžební průmysl – těžba) i v sekundárním sektoru (přeměna surovin na tovary)
Územní rozmístění průmyslové výroby:
1. přírodní - surovinová základna,velikost území, geologie, klima, faktor vody, reliéf, životní prostředí
2. ekonomicko- technické cena energie, poptávka, nabídka, pracovní síla, doprava, výhody aglomerace, věda a výzkum, kapitál, infrastruktura, formy společenské organizace
3. sociálně-politické – politické (daňové úlevy – průmyslové zóny), historické, strategicko-vojenské
- základem pro všechna odvětví je průmysl těžební
- v nově industrializovaných (= zprůmyslněných) zemích v průmyslu pracuje velký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (př. Čína, Thajsko, Malajsie, Filipíny, ...)
- ve vyspělých zemích zůstávají sídla firem, vědecké, výzkumné a servisní služby, výroba se stěhuje do chudších států (levnější pracovní síla, daňové úlevy, mírnější zákony o ochraně ŽP) mezinárodním firmám to zvětšuje zisky a posiluje konkurenceschopnost s dalšími firmami
- Podstatou je přeměna surovin na polotovary, které jsou dále používány jinými průmyslovými odvětvími nebo zpracovávání surovin na hotové výrobky pro zákazníka
- na materiální produkci světového hospodářství se podílí 70%
- zaměstnává 1/5 ekonomicky aktivního obyvatelstva
- zpracovává část zemědělské produkce
- vyrábí technické vybavení pro dopravu
- vybavuje obslužnou sféru
- objem průmyslové výroby roste rychleji než zemědělská činnost
- je měřítkem a ukazatelem vyspělosti státu (vyspělé, rozvojové, zaostalé)
- ovlivňuje migraci obyvatelstva – stěhování za prací
- je největší znečišťovatel ovzduší
- v primárním sektoru (těžební průmysl – těžba) i v sekundárním sektoru (přeměna surovin na tovary)
Územní rozmístění průmyslové výroby:
1. přírodní - surovinová základna,velikost území, geologie, klima, faktor vody, reliéf, životní prostředí
2. ekonomicko- technické cena energie, poptávka, nabídka, pracovní síla, doprava, výhody aglomerace, věda a výzkum, kapitál, infrastruktura, formy společenské organizace
3. sociálně-politické – politické (daňové úlevy – průmyslové zóny), historické, strategicko-vojenské
- základem pro všechna odvětví je průmysl těžební
- v nově industrializovaných (= zprůmyslněných) zemích v průmyslu pracuje velký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (př. Čína, Thajsko, Malajsie, Filipíny, ...)
- ve vyspělých zemích zůstávají sídla firem, vědecké, výzkumné a servisní služby, výroba se stěhuje do chudších států (levnější pracovní síla, daňové úlevy, mírnější zákony o ochraně ŽP) mezinárodním firmám to zvětšuje zisky a posiluje konkurenceschopnost s dalšími firmami
Politický vývoj ve 20. Století
17. století byla oblast kolonizována Velkou Británií. 1857 bojovali za nezávislost, neúspěšně => vznik oficiální kolonie Britská Indie. Pod vedením Mahátmy Gándhího, který prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu se Britská Indie roku 1947 dočkala nezávislosti a byla rozdělena na dvě nezávislá dominia – Indii a Pákistán. Mezi ně bylo rozděleno Bengálsko, jeho hinduistická část sousedící s Indií se stala součástí Indie a muslimská část se stala Východním Pákistánem (od Pákistánu vzdálená 1500km). Z Východního Pákistánu se později stal stát Bangladéš.
Indie a Pákistán vedou spory o území Kašmír, tento spor je pro svět znepokojující, protože Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně.
V oblasti Jižní Asie ve 20.stol. poměrně často docházelo ke státním převratům, které řídila armáda (hlavně v Pákistánu a Bangladéši).
Srí Lanka – boje mezi většinovými Sikhy (buddhisti) a menšinovými Tamily (hinduisté). Tamilové byli utlačováni => násilný odpor, hnutí Tygři osvobozeného tamilského Ílamu – teroristické. V roce 2009 byli Tamilové poraženi.
Indie
Hl. město: Nové Dillí, parlamentní republika, prezident: Pranáb Mukherdží
Jazyk: hindština, angličtina, měna: indická rupie, 1,2 mld obyvatel, hinduismus 83%, islám 11%, člen hospodářského uskupení BRICS
Druhá nejrychleji se rozvíjející ekonomika na světě. Velká urbanizace, neustále se rozvíjející a zvětšující města, levná pracovní síla. Velká přírodní bohatství – těžba: černé uhlí, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, mangan, chrom, olovo, zinek, uran, zlato, síra, bauxit, azbest. Rozvinuté IT odvětví, technologická odvětví v oblasti Bengalore (jih Indie). Filmový průmysl – Bollywood.
Zemědělství zaměstnává 62% lidí, pěstují - rýže, bavlna, juta, moruše, obiloviny (hlavně pšenice a proso), fazole, mango, ořechy, čajovník (Indie je největším světovým producentem a spotřebitelem čaje), sezamová semínka. Vyrábí bavlnu, hedvábí, těžké stroje, elektrické zboží. Vyváží textil, drahokamy, kůže a koberce.
Firmy: Tata Motors – vyrábí automobily značky Tata, patří jí také automobilky Jaguar a Land Rover.
Nejpoužívanější je železniční doprava.
Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst.
Kulturní zajímavosti – Tádž Mahal
Pákistán
Hl. město Islámábád, federativní parlamentní republika, prezident: Asif Zardárí, Jazyk: urdština, angličtina, měna: pákistánská rupie, 176 mil. obyv.,
Islám 95%, rozvojový stát
Těží: černé uhlí, ropa, zemní plyn, chrom, uran, fosfáty, magnezit, tuha
Pěstují: pšenice, kukuřice, rýže, sorgo, brambory, cukrová třtina, zelenina, ovoce, bavlna
Politické problémy, na severu země operuje Tálibán. Skrýval se zde i Usama Bin Ladin. Nejvyšší soud vydal v lednu zatykač na premiéra pro podezření z korupce.
Bangladéš
Hl. město Dháka, parlamentní republika, 150 mil. obyv., hustota obyv. 1023 – pokud nepočítáme městské státy, tak je největší na světě, obyvatelé Bengálci, 83% muslimové, 16% hinduisté
Chudý rozvojový stát, zemědělská produkce je nedostačující. Pěstují: rýže, kukuřice, čaj, bavlník, juta
Nepál
Hl. město Káthmandú, parlamentní republika, 30 mil. obyv, 86% hinduisté, - dříve býval královstvím
Bhútán
Hl. město Thimphu, konstituční monarchie, 700 tis. obyv, tibetský buddhismus 75%, patří k nejchudším státům na světě
Srí Lanka – leží na ostrově Cejlon
Hl. město Šrí Džajavardanapura Kotte, republika, 20 mil. obyv., buddhisté 70%, hinduisté 15% muslimové 8%, křesťané 8%
Maledivy
Hl. město Malé, prezidentská republika, 300 tisíc obyv., sunitští muslimové, korálové souostroví
Díky cestovnímu ruchu má dostatek financí.
Indie a Pákistán vedou spory o území Kašmír, tento spor je pro svět znepokojující, protože Indie i Pákistán vlastní jaderné zbraně.
V oblasti Jižní Asie ve 20.stol. poměrně často docházelo ke státním převratům, které řídila armáda (hlavně v Pákistánu a Bangladéši).
Srí Lanka – boje mezi většinovými Sikhy (buddhisti) a menšinovými Tamily (hinduisté). Tamilové byli utlačováni => násilný odpor, hnutí Tygři osvobozeného tamilského Ílamu – teroristické. V roce 2009 byli Tamilové poraženi.
Indie
Hl. město: Nové Dillí, parlamentní republika, prezident: Pranáb Mukherdží
Jazyk: hindština, angličtina, měna: indická rupie, 1,2 mld obyvatel, hinduismus 83%, islám 11%, člen hospodářského uskupení BRICS
Druhá nejrychleji se rozvíjející ekonomika na světě. Velká urbanizace, neustále se rozvíjející a zvětšující města, levná pracovní síla. Velká přírodní bohatství – těžba: černé uhlí, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, mangan, chrom, olovo, zinek, uran, zlato, síra, bauxit, azbest. Rozvinuté IT odvětví, technologická odvětví v oblasti Bengalore (jih Indie). Filmový průmysl – Bollywood.
Zemědělství zaměstnává 62% lidí, pěstují - rýže, bavlna, juta, moruše, obiloviny (hlavně pšenice a proso), fazole, mango, ořechy, čajovník (Indie je největším světovým producentem a spotřebitelem čaje), sezamová semínka. Vyrábí bavlnu, hedvábí, těžké stroje, elektrické zboží. Vyváží textil, drahokamy, kůže a koberce.
Firmy: Tata Motors – vyrábí automobily značky Tata, patří jí také automobilky Jaguar a Land Rover.
Nejpoužívanější je železniční doprava.
Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst.
Kulturní zajímavosti – Tádž Mahal
Pákistán
Hl. město Islámábád, federativní parlamentní republika, prezident: Asif Zardárí, Jazyk: urdština, angličtina, měna: pákistánská rupie, 176 mil. obyv.,
Islám 95%, rozvojový stát
Těží: černé uhlí, ropa, zemní plyn, chrom, uran, fosfáty, magnezit, tuha
Pěstují: pšenice, kukuřice, rýže, sorgo, brambory, cukrová třtina, zelenina, ovoce, bavlna
Politické problémy, na severu země operuje Tálibán. Skrýval se zde i Usama Bin Ladin. Nejvyšší soud vydal v lednu zatykač na premiéra pro podezření z korupce.
Bangladéš
Hl. město Dháka, parlamentní republika, 150 mil. obyv., hustota obyv. 1023 – pokud nepočítáme městské státy, tak je největší na světě, obyvatelé Bengálci, 83% muslimové, 16% hinduisté
Chudý rozvojový stát, zemědělská produkce je nedostačující. Pěstují: rýže, kukuřice, čaj, bavlník, juta
Nepál
Hl. město Káthmandú, parlamentní republika, 30 mil. obyv, 86% hinduisté, - dříve býval královstvím
Bhútán
Hl. město Thimphu, konstituční monarchie, 700 tis. obyv, tibetský buddhismus 75%, patří k nejchudším státům na světě
Srí Lanka – leží na ostrově Cejlon
Hl. město Šrí Džajavardanapura Kotte, republika, 20 mil. obyv., buddhisté 70%, hinduisté 15% muslimové 8%, křesťané 8%
Maledivy
Hl. město Malé, prezidentská republika, 300 tisíc obyv., sunitští muslimové, korálové souostroví
Díky cestovnímu ruchu má dostatek financí.
20b Jižní Asie
Tento region bývá někdy nazýván také Indický subkontinent.
Jižní Asie se skládá ze států: Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Srí Lanka a Maledivy. Někdy bývají do této oblasti zařazovány i státy Barma, Afghánistán, Írán a také území Tibet.
Oblast je na severu ohraničena Himalájemi, na západě Íránskou vysočinou, na východě Arakanským pohořím a na jihu Arabským mořem a Bengálským zálivem.
J Asie leží na dvou litosférických deskách – Indické a Euro-asijské
Rozlišujeme tři geografické oblasi:
• Dekánská plošina – na poloostrově Přední Indie - převažuje zde kontinentální tropické klima, poměrně málo srážek (při monzunových deštích více)
• Himaláje - nevyšší horstvo světa, vzniklo podsouváním Indické litosférické desky pod Euro-asijskou desku
• Indoganžská nížina - Nachází se mezi Himalájí a Dekánskou plošinou, velmi úrodná oblast, řeky Indus, Ganga a Brahmaputra. Mezi Indií a Pákistánem se nachází poušť Thár
V létě monzuny, zimy suché.
Obyvatelstvo
Etnicky rozmanité, náboženství hlavně hinduismus a islám – příčina častých konfliktů.
Většina obyvatel regionu je europoidní rasa, jen část obyvatel Nepálu a Bhútánu je mongoloidní rasa. Počet obyvatel neustále roste, Indie je druhý nejlidnatější stát na světě: 1,2 mld. Bangladéš patří mezi státy s největší hustotou obyvatel na světě: 1023ob/km2 - protože leží v deltě řek Gangy a Brahmaputry (největší delta na Zemi), úrodná oblast, Bangladéš jako jediný stát tohoto regionu je obydlen z velké části jedním národem – 98% Bengálci, jsou muslimové.
Indie: Hindové 28%, Bihárci 10%, Telugové 8% ; hinduismus 83%, islám 11%
Pákistán: Pandžábci 44%, Paštunové 15%, Sindhové 14% ; islám 95%
Jižní Asie se skládá ze států: Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Srí Lanka a Maledivy. Někdy bývají do této oblasti zařazovány i státy Barma, Afghánistán, Írán a také území Tibet.
Oblast je na severu ohraničena Himalájemi, na západě Íránskou vysočinou, na východě Arakanským pohořím a na jihu Arabským mořem a Bengálským zálivem.
J Asie leží na dvou litosférických deskách – Indické a Euro-asijské
Rozlišujeme tři geografické oblasi:
• Dekánská plošina – na poloostrově Přední Indie - převažuje zde kontinentální tropické klima, poměrně málo srážek (při monzunových deštích více)
• Himaláje - nevyšší horstvo světa, vzniklo podsouváním Indické litosférické desky pod Euro-asijskou desku
• Indoganžská nížina - Nachází se mezi Himalájí a Dekánskou plošinou, velmi úrodná oblast, řeky Indus, Ganga a Brahmaputra. Mezi Indií a Pákistánem se nachází poušť Thár
V létě monzuny, zimy suché.
Obyvatelstvo
Etnicky rozmanité, náboženství hlavně hinduismus a islám – příčina častých konfliktů.
Většina obyvatel regionu je europoidní rasa, jen část obyvatel Nepálu a Bhútánu je mongoloidní rasa. Počet obyvatel neustále roste, Indie je druhý nejlidnatější stát na světě: 1,2 mld. Bangladéš patří mezi státy s největší hustotou obyvatel na světě: 1023ob/km2 - protože leží v deltě řek Gangy a Brahmaputry (největší delta na Zemi), úrodná oblast, Bangladéš jako jediný stát tohoto regionu je obydlen z velké části jedním národem – 98% Bengálci, jsou muslimové.
Indie: Hindové 28%, Bihárci 10%, Telugové 8% ; hinduismus 83%, islám 11%
Pákistán: Pandžábci 44%, Paštunové 15%, Sindhové 14% ; islám 95%
Zcela nový prvek v procesu integrace představovala Maastrichtská smlouva, která založila Evropskou unii spočívající na třech pilířích:
1. Evropská společenství
2. společná zahraniční a bezpečnostní politika
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
• Úspěchy Evropského hospodářského společenství vedly ke zvýšení zájmu dalších států o členství. Společenství se tak postupně rozšiřovalo o další země:
1973 - Spojené království, Irsko, Dánsko
1981 - Řecko
1986 - Portugalsko, Španělsko
1995 - Rakousko, Finsko, Švédsko
2004 - Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta
Pozitivní ekonomické výsledky hospodářské spolupráce zejména v rámci EHS byly nesporné. Tato spolupráce již od vzniku Evropského hospodářského společenství pokrývala široké spektrum politik, což lze ilustrovat také na šíři činnosti Společenství vymezené v článku 1 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství:
odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření se stejným účinkem
zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům
zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy
zavedení společné politiky v oblasti zemědělství a dopravy
zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na společném trhu nebude narušována
použití postupů umožňujících koordinovat hospodářskou politiku členských států a vyrovnávat nevyrovnanosti v jejich platebních bilancích
sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu
vytvoření Evropského sociálního fondu s cílem pečovat o zaměstnanost a přispívat k zvyšování životní úrovně pracujících
zřízení Evropské investiční banky, která usnadnila hospodářský růst společenství zpřístupňováním nových zdrojů
přidružení zámořských zemí a území se smyslem zlepšit obchod a podněcovat hospodářský a sociální rozvoj
• Ze Smlouvy o Evropské unii vznikla také jednotná evropská měna Euro, což je druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému.
• Euro je oficiálním platidlem v 17 z 27 států Evropské unie, které začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a nahradilo tak měny, které byly dříve používané ve státech eurozóny.
• Lisabonská smlouva → Podepsána v prosinci roku 2007, ratifikována v listopadu roku 2009 a v platnost vstoupila 1. prosince 2009. Cílem reformovat instituce Evropské unie a její fungování.
• Z dnešního pohledu Evropská unie usnadňuje veškeré fungování mezi jednotlivými státy, což zjednodušuje mezinárodní obchod a také rozšiřuje spektrum možností pro obyčejné lidi.
• V podstatě také funguje jako banka, transferující peníze do potřebných států, čímž vyrovnává extrémní výkyvy v ekonomice. Její hrozbou je však aktuální domino efekt, který vyvolala hluboká krize Řecka a některých dalších států. Kvůli ekonomické krizi Evropská unie slábne, stává se čím dál méně zajímavou a ztrácí svou dominantní pozici z pohledu ostatních států, které ještě nejsou jejími členy. Při pohledu na aktuální situaci nemůžeme předpokládat, že se státy do Evropské unie pohrnou a budou žádat o členství, jako dříve.
EFTA (ESVO) – Evropské sdružení volného obchodu
Organizaci se sídlem v Ženevě založily země, které nebyly v roce 1960 v Evropském hospodářském společenství: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Británie, Švédsko a Švýcarsko.
Cílem organizace byl a je volný pohyb zboží.
V organizaci je dnes Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko
Od 70. let má tato organizace obchodní dohody s EHS a dnes i s EU.
CEFTA - Středoevropský volný trh
Založen 21. 12. 1993 v Krakově.
Zakládajícími členy byly Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Nyní členy i Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko.
Cílem organizace je vytvoření prostoru pro vzájemnou obchodní spolupráci, odstranění celních bariér, vytvoření konkurenčního prostředí při vytváření tržních ekonomik.
2. společná zahraniční a bezpečnostní politika
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
• Úspěchy Evropského hospodářského společenství vedly ke zvýšení zájmu dalších států o členství. Společenství se tak postupně rozšiřovalo o další země:
1973 - Spojené království, Irsko, Dánsko
1981 - Řecko
1986 - Portugalsko, Španělsko
1995 - Rakousko, Finsko, Švédsko
2004 - Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta
Pozitivní ekonomické výsledky hospodářské spolupráce zejména v rámci EHS byly nesporné. Tato spolupráce již od vzniku Evropského hospodářského společenství pokrývala široké spektrum politik, což lze ilustrovat také na šíři činnosti Společenství vymezené v článku 1 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství:
odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření se stejným účinkem
zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům
zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy
zavedení společné politiky v oblasti zemědělství a dopravy
zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na společném trhu nebude narušována
použití postupů umožňujících koordinovat hospodářskou politiku členských států a vyrovnávat nevyrovnanosti v jejich platebních bilancích
sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu
vytvoření Evropského sociálního fondu s cílem pečovat o zaměstnanost a přispívat k zvyšování životní úrovně pracujících
zřízení Evropské investiční banky, která usnadnila hospodářský růst společenství zpřístupňováním nových zdrojů
přidružení zámořských zemí a území se smyslem zlepšit obchod a podněcovat hospodářský a sociální rozvoj
• Ze Smlouvy o Evropské unii vznikla také jednotná evropská měna Euro, což je druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému.
• Euro je oficiálním platidlem v 17 z 27 států Evropské unie, které začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a nahradilo tak měny, které byly dříve používané ve státech eurozóny.
• Lisabonská smlouva → Podepsána v prosinci roku 2007, ratifikována v listopadu roku 2009 a v platnost vstoupila 1. prosince 2009. Cílem reformovat instituce Evropské unie a její fungování.
• Z dnešního pohledu Evropská unie usnadňuje veškeré fungování mezi jednotlivými státy, což zjednodušuje mezinárodní obchod a také rozšiřuje spektrum možností pro obyčejné lidi.
• V podstatě také funguje jako banka, transferující peníze do potřebných států, čímž vyrovnává extrémní výkyvy v ekonomice. Její hrozbou je však aktuální domino efekt, který vyvolala hluboká krize Řecka a některých dalších států. Kvůli ekonomické krizi Evropská unie slábne, stává se čím dál méně zajímavou a ztrácí svou dominantní pozici z pohledu ostatních států, které ještě nejsou jejími členy. Při pohledu na aktuální situaci nemůžeme předpokládat, že se státy do Evropské unie pohrnou a budou žádat o členství, jako dříve.
EFTA (ESVO) – Evropské sdružení volného obchodu
Organizaci se sídlem v Ženevě založily země, které nebyly v roce 1960 v Evropském hospodářském společenství: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Británie, Švédsko a Švýcarsko.
Cílem organizace byl a je volný pohyb zboží.
V organizaci je dnes Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko
Od 70. let má tato organizace obchodní dohody s EHS a dnes i s EU.
CEFTA - Středoevropský volný trh
Založen 21. 12. 1993 v Krakově.
Zakládajícími členy byly Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Nyní členy i Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko.
Cílem organizace je vytvoření prostoru pro vzájemnou obchodní spolupráci, odstranění celních bariér, vytvoření konkurenčního prostředí při vytváření tržních ekonomik.
20a Evropská integrace
Počet členských států : 27
Počet oficiálních jazyků : 23
Hlavní město : Brusel
Rozpočet : 142 miliard EUR (2011)
Zakládající země: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.
• Evropská unie je svého druhu ojedinělé společenství 27 evropských zemí, jež spojuje hospodářské a politické partnerství. Zároveň je označována za „nejzelenější“ organizaci na světě, tedy organizaci nejvíce se starající o ekologii.
• Jean Monett v roce 1943 prohlásil: "Mír v Evropě nenastane, dokud její státy budou zakládány na základně národní suverenity … Země Evropy jsou příliš malé, aby mohly svým národům zaručit prosperitu a sociální vývoj. Proto evropské státy musí společně založit federaci …".
• Roku 1948 vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která vyplynula z Programu evropské obnovy. Tento program měl za úkol vyhladit nesmírné ekonomické škody způsobené II. světovou válkou, která způsobila rozvrat hospodářství na celém kontinentu.
• V květnu 1949 pak byla založena Rada Evropy. Jejím hlavním cílem byla podpora uplatňování základních lidských práv, hospodářského a sociálního pokroku.
• Jedním z nejdůležitějších dokumentů moderního mezinárodního práva je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla sepsána právě pod záštitou Rady Evropy roku 1950.
• Evropská unie se postupně rozvíjela od roku 1952 jako Evropské sdružení uhlí a oceli.Hlavní cíle tohoto sdružení byly čistě ekonomické.
1. volný pohyb výrobků a svobodný přístup k výrobním zdrojům
2. stálý monitoring trhu, který umožní vyloučit poruchy trhu, jež by mohly vést k zavádění výrobních kvót
3. respektování pravidel soutěže a cenové transparentnosti
4. podpora modernizace těžby uhlí a ocelářství
• Evropské sdružení uhlí a oceli bylo ideou Jeana Monneta, Robert Schuman tuto ideu podpořil a postavil se za myšlenku jeho vytvoření. Tito dva jsou označování za „zakládající otce“ EU.
• K Evropskému sdružení uhlí a oceli se v roce 1957 přidaly po založení Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). Všechna tato společenství se spojila roku 1967 a byla nazvána Evropské společenství.
• Roku 1987 přinesl zásadní změny Jednotný evropský akt, poté roku 1993 Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva, roku 1999 Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice účinná od roku 2003.
Počet oficiálních jazyků : 23
Hlavní město : Brusel
Rozpočet : 142 miliard EUR (2011)
Zakládající země: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.
• Evropská unie je svého druhu ojedinělé společenství 27 evropských zemí, jež spojuje hospodářské a politické partnerství. Zároveň je označována za „nejzelenější“ organizaci na světě, tedy organizaci nejvíce se starající o ekologii.
• Jean Monett v roce 1943 prohlásil: "Mír v Evropě nenastane, dokud její státy budou zakládány na základně národní suverenity … Země Evropy jsou příliš malé, aby mohly svým národům zaručit prosperitu a sociální vývoj. Proto evropské státy musí společně založit federaci …".
• Roku 1948 vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která vyplynula z Programu evropské obnovy. Tento program měl za úkol vyhladit nesmírné ekonomické škody způsobené II. světovou válkou, která způsobila rozvrat hospodářství na celém kontinentu.
• V květnu 1949 pak byla založena Rada Evropy. Jejím hlavním cílem byla podpora uplatňování základních lidských práv, hospodářského a sociálního pokroku.
• Jedním z nejdůležitějších dokumentů moderního mezinárodního práva je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla sepsána právě pod záštitou Rady Evropy roku 1950.
• Evropská unie se postupně rozvíjela od roku 1952 jako Evropské sdružení uhlí a oceli.Hlavní cíle tohoto sdružení byly čistě ekonomické.
1. volný pohyb výrobků a svobodný přístup k výrobním zdrojům
2. stálý monitoring trhu, který umožní vyloučit poruchy trhu, jež by mohly vést k zavádění výrobních kvót
3. respektování pravidel soutěže a cenové transparentnosti
4. podpora modernizace těžby uhlí a ocelářství
• Evropské sdružení uhlí a oceli bylo ideou Jeana Monneta, Robert Schuman tuto ideu podpořil a postavil se za myšlenku jeho vytvoření. Tito dva jsou označování za „zakládající otce“ EU.
• K Evropskému sdružení uhlí a oceli se v roce 1957 přidaly po založení Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). Všechna tato společenství se spojila roku 1967 a byla nazvána Evropské společenství.
• Roku 1987 přinesl zásadní změny Jednotný evropský akt, poté roku 1993 Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva, roku 1999 Amsterodamská smlouva a Smlouva z Nice účinná od roku 2003.
JIHOVÝCHODNÍ ASIE
- ostrovní a pevninská část
- ostrovní část – Indonésie, Filipíny, Brunej, Východní Timor
- pevninská část – Myanmar (Barma), Thajsko, Laos, Kambodža, Bangladéš, Singapur, Malajsie
- dále se dá rozdělit podle ekonomicko-politického systému (tržní x centrálně plánovaná ekonomika), s centrálně plánovanou ekonomikou – Vietnam, Laos, Kambodža
- obecně ekonomičtí tygři I. Generace (60. Léta 20.století) – Japonsko, Jížní Korea, Singapur, II. Generace (80.léta 20.století) – Thajsko, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Vietnam, III. generace (současnost) – Čína, Indie
- rychlý růst ekonomiky po provedení ekonomických reforem, otevření se zahraničním investicím, nabídnutí výhod pro pracovní výrobu, podle nárustu HDP o 6% - 10%
Přírodní podmínky
- monzunová Asie a tropicky vlhké klima v oblasti Indonésie, Malajsie, působí zde letní monzun - spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže nad pevninou. Vlhký vzduch z oceánu (kde je tlaková výše) je následně přitahován, aby se tlak vyrovnal. Na své cestě sbírá vypařenou mořskou vodu. Když monzun plný vlhkosti dosáhne pevniny, teplejší vzduch nad ní se odsouvá, vodní páry zkondenzují a začne pršet (viz atmosféra)
- tajfuny – TN cyklóny, zemětřesení a sopky díky tomu, že jsou na území styku dvou litosférických desek a z toho vyplývající možnosti vln tsunami (pohyb mořské vody vyvolaný zemětřesením)
- vegetace – tropické deštné lesy, střídavě vlhké deštné lesy = džungle
- úrodnost půd jak kde, hlavně při pobřežích, při kácení lesů vzniká sloní tráva, zarůstá vykácená území
- velmi úrodné půdy kolem sopečných oblastí – Jáva, Indonésie
- terasovitá pole ve výšinách pro lepší držení vlhka a pěstování čajovníků
- rýžová pole na zavlaženém území, dobré systémy zavlažování
- produkce opia v tzv. Zlatém trojúhelníku – na styku států Barma, Thajsko, Laos
Surovinové zdroje
- ropa – Brunej a Indonésie, barevné kovy, cín – Malajsie, tropické dřeviny
Hospodářství
- ASEAN – sdružení národů jihovýchodní Asie
o Sdružuje Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam
o Chce urychlit ekonomický růst, sociální pokrok, kulturní rozvoj
Obyvatelstvo – velký vliv náboženství
Barma=Myanmar
- velmi chudý rozvojový stát s vojenskou diktaturou (vládne vojenská junta se skupinou generálů v čele), potlačování lidských práv, cenzura tisku, vykořisťování vlastních občanů, na pokraji ekonomické krize, v poslední době určitá míra demokratizace země (propuštěno mnoho disidentů včetně Su Tij, navazování obchodních smluv se zahraničním, konec boje s národnostními menšinami, pomalé otevírání turistům)
- představitelka opozice Su Ťij (Narodní liga pro demokracii)
Kambodža
- v 70. letech 20. st. převzali moc Rudí Khmérové, kteří zavedli nový systém fungování ekonomiky a společnosti → znamenalo genocidu na vlastním obyvatelstvu (vybita inteligence a odpůrci režimu, lidé vyhnáni z měst, hladomor) a hospodářskou katastrofu. Vůdce Rudých Khmérů byl Pol Pot (zemřel nepotrestán v 90. letech 20. st.). Země se z této katastrofy pomalu vzpamatovává, stále velmi chudá, problém se zaminováním krajiny.
- Nejchudší země světa
Thajsko
- konstituční monarchie, král ve velké oblibě u obyvatelstva, ekonomicky se úspěšně rozvíjející stát, sází na cestovní ruch a výrobu počítačů a jiné elektroniky
- ekonomický tygr 2. generace
Vietnam
- socialistický stát (s komunistickou vládou), ale hodně majetku v soukromých rukou → rychlý rozvoj hospodářství (tržní hospodářství)
- Vietnamci podle mezinárodní dohody mezi ČR a Vietnamem mají snadnější možnost imigrace do ČR
- Textil
- Vietnamská válka – 60. až 70. léta 20. Století – komunisté na severu chtěli ovládnout Vietnam, USA proti nim na jihu, ale USA se stáhli
Východní Timor
- bývalá portugalská kolonie → katolíci
- od Indonésie se odtrhl na počátku 21. st.
Filipíny
- bývalá španělská kolonie → katolíci, rychlý ekonomický rozvoj, značná devastace životního prostředí (jako v případě dalších ekonomických tygrů, př. odlesňování, velká těžba nerostných surovin)
Indonésie
- čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu
- republika, hl. m. Jakarta
- ostrovní část – Indonésie, Filipíny, Brunej, Východní Timor
- pevninská část – Myanmar (Barma), Thajsko, Laos, Kambodža, Bangladéš, Singapur, Malajsie
- dále se dá rozdělit podle ekonomicko-politického systému (tržní x centrálně plánovaná ekonomika), s centrálně plánovanou ekonomikou – Vietnam, Laos, Kambodža
- obecně ekonomičtí tygři I. Generace (60. Léta 20.století) – Japonsko, Jížní Korea, Singapur, II. Generace (80.léta 20.století) – Thajsko, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Vietnam, III. generace (současnost) – Čína, Indie
- rychlý růst ekonomiky po provedení ekonomických reforem, otevření se zahraničním investicím, nabídnutí výhod pro pracovní výrobu, podle nárustu HDP o 6% - 10%
Přírodní podmínky
- monzunová Asie a tropicky vlhké klima v oblasti Indonésie, Malajsie, působí zde letní monzun - spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže nad pevninou. Vlhký vzduch z oceánu (kde je tlaková výše) je následně přitahován, aby se tlak vyrovnal. Na své cestě sbírá vypařenou mořskou vodu. Když monzun plný vlhkosti dosáhne pevniny, teplejší vzduch nad ní se odsouvá, vodní páry zkondenzují a začne pršet (viz atmosféra)
- tajfuny – TN cyklóny, zemětřesení a sopky díky tomu, že jsou na území styku dvou litosférických desek a z toho vyplývající možnosti vln tsunami (pohyb mořské vody vyvolaný zemětřesením)
- vegetace – tropické deštné lesy, střídavě vlhké deštné lesy = džungle
- úrodnost půd jak kde, hlavně při pobřežích, při kácení lesů vzniká sloní tráva, zarůstá vykácená území
- velmi úrodné půdy kolem sopečných oblastí – Jáva, Indonésie
- terasovitá pole ve výšinách pro lepší držení vlhka a pěstování čajovníků
- rýžová pole na zavlaženém území, dobré systémy zavlažování
- produkce opia v tzv. Zlatém trojúhelníku – na styku států Barma, Thajsko, Laos
Surovinové zdroje
- ropa – Brunej a Indonésie, barevné kovy, cín – Malajsie, tropické dřeviny
Hospodářství
- ASEAN – sdružení národů jihovýchodní Asie
o Sdružuje Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam
o Chce urychlit ekonomický růst, sociální pokrok, kulturní rozvoj
Obyvatelstvo – velký vliv náboženství
Barma=Myanmar
- velmi chudý rozvojový stát s vojenskou diktaturou (vládne vojenská junta se skupinou generálů v čele), potlačování lidských práv, cenzura tisku, vykořisťování vlastních občanů, na pokraji ekonomické krize, v poslední době určitá míra demokratizace země (propuštěno mnoho disidentů včetně Su Tij, navazování obchodních smluv se zahraničním, konec boje s národnostními menšinami, pomalé otevírání turistům)
- představitelka opozice Su Ťij (Narodní liga pro demokracii)
Kambodža
- v 70. letech 20. st. převzali moc Rudí Khmérové, kteří zavedli nový systém fungování ekonomiky a společnosti → znamenalo genocidu na vlastním obyvatelstvu (vybita inteligence a odpůrci režimu, lidé vyhnáni z měst, hladomor) a hospodářskou katastrofu. Vůdce Rudých Khmérů byl Pol Pot (zemřel nepotrestán v 90. letech 20. st.). Země se z této katastrofy pomalu vzpamatovává, stále velmi chudá, problém se zaminováním krajiny.
- Nejchudší země světa
Thajsko
- konstituční monarchie, král ve velké oblibě u obyvatelstva, ekonomicky se úspěšně rozvíjející stát, sází na cestovní ruch a výrobu počítačů a jiné elektroniky
- ekonomický tygr 2. generace
Vietnam
- socialistický stát (s komunistickou vládou), ale hodně majetku v soukromých rukou → rychlý rozvoj hospodářství (tržní hospodářství)
- Vietnamci podle mezinárodní dohody mezi ČR a Vietnamem mají snadnější možnost imigrace do ČR
- Textil
- Vietnamská válka – 60. až 70. léta 20. Století – komunisté na severu chtěli ovládnout Vietnam, USA proti nim na jihu, ale USA se stáhli
Východní Timor
- bývalá portugalská kolonie → katolíci
- od Indonésie se odtrhl na počátku 21. st.
Filipíny
- bývalá španělská kolonie → katolíci, rychlý ekonomický rozvoj, značná devastace životního prostředí (jako v případě dalších ekonomických tygrů, př. odlesňování, velká těžba nerostných surovin)
Indonésie
- čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu
- republika, hl. m. Jakarta
Zpracovatelský průmysl
Chemický průmysl
- výrazně stále soustředěn do vyspělých zemí, mladé odvětví (pokud firmy investují do nových závodů v rozvojových zemích, tak hlavně kvůli mírným zákonům o ochraně životního prostředí)
- hotové výrobky i polotovary
- využívá surovinovou základnu – hlavně ropu, uhlí, plyn, síra, fosfáty, sůl, vápenec
- náročný na vodu, energii, likvidaci odpadků škodících ŽP, lidské odborníky
- nejvýznamnější je petrochemický průmysl = zpracovávání ropy
- ¾ celkové výroby se soustřeďuje do USA, Japonska a EU
Dělení:
1) Anorganická chemie:
- Výroba kyseliny, louhů a hnojiv
- Zpracování ropy – výroba benzínu, nafty, oleje
- Lokalizace – velké řeky, přístavy, při trasách ropovodů
2) Organická chemie:
- Výroba umělých hmot, syntetických vláken, kaučuku, léčiv, kosmetiky, a spotřební chemie – mýdla, prášky na praní. . .
- Surovinová základna – plyn, ropa – lokalizace – při ropovodech a plynovodech
Tip: Vodo instalo Brno - Voda Topení Plyn, děkujeme.
- výrazně stále soustředěn do vyspělých zemí, mladé odvětví (pokud firmy investují do nových závodů v rozvojových zemích, tak hlavně kvůli mírným zákonům o ochraně životního prostředí)
- hotové výrobky i polotovary
- využívá surovinovou základnu – hlavně ropu, uhlí, plyn, síra, fosfáty, sůl, vápenec
- náročný na vodu, energii, likvidaci odpadků škodících ŽP, lidské odborníky
- nejvýznamnější je petrochemický průmysl = zpracovávání ropy
- ¾ celkové výroby se soustřeďuje do USA, Japonska a EU
Dělení:
1) Anorganická chemie:
- Výroba kyseliny, louhů a hnojiv
- Zpracování ropy – výroba benzínu, nafty, oleje
- Lokalizace – velké řeky, přístavy, při trasách ropovodů
2) Organická chemie:
- Výroba umělých hmot, syntetických vláken, kaučuku, léčiv, kosmetiky, a spotřební chemie – mýdla, prášky na praní. . .
- Surovinová základna – plyn, ropa – lokalizace – při ropovodech a plynovodech
Tip: Vodo instalo Brno - Voda Topení Plyn, děkujeme.
Průmysl energetický
- výroba elektrické energie a tepla na vytápění a páry
- nejvíce ve světě se vyrobí v tepelných elektrárnách (+ hodně hnědého uhlí, - vypouštění oxidu uhličitého jako skleníkového plynu)
- na výrobu energie se spotřebovává 1/3 vytěžených fosilních paliv
A. tepelné elektrárny:
o spalování hnědého, černého uhlí, ropy, zemního plynu, biomasy
o mají největší podíl na výrobě elektřiny – 2/3 elektřiny světa
o lokalizace do míst těžby a spotřeby energie – průmyslová centra
o negativní vliv na životní prostředí
o převaha tepelných elektráren: USA, Rusko, Čína, ČR - Dětmarovice, Tušimice, Třebovice, Mělník, Prunéřov, Chvaletice, JAR – největší na světě, Polsko, Německo
B. jaderné (= atomové):
o štěpení atomů uranu (+ levné, - vzniká nebezpečný odpad)
o rozmach od 70let – první reaktor v SSSR roku 1954
o 1986 – havárie Černobylu (ovlivnilo hodně zemí)
o rozmístění ovlivňuje geologické podloží, plocha, zdroj vody pro ochlazování reaktorů
o převaha jaderných: Francie, Litva, Belgie, Švédsko, Ukrajina, Japonsko (výbuch Fukušima), ČR – Dukovany, Temelín
C. vodní:
o získávají E z pohybové energie vody (+ levné, - zatopování velkých ploch)
o nejlevnější provoz, velmi ekologické
o dělení na průtočné a přečerpávací, elektřinu vyrábí turbíny poháněné vodním proudem
o dominují v Jižní Americe, NORSKO, PARAGVAY, Švédsko, Chile, Peru, Brazílie, Africké státy, Kanada, největší vodní elektrárna Tři soutěsky v Číně, La grande v Kanadě, Itaipú v Paraguay, ČR - Dalešice, Vranov nad Dyji, Orlík, Lipno, ...
D. větrné:
o + ekologicky čisté, - jen tam, kde hodně fouká, málo efektivní
o Německo, Dánsko, USA, ČR – Kouty nad Desnou, Sv. Hostýn
E. sluneční (= solární):
o + ekologicky čisté, - drahé, málo efektivní
o Austrálie, ČR - Dlouhé stráně
F. Přílivové: Francie
G. Geotermální: Island, Maďarsko, Řecko, Nový Zéland
Energetické zdroje
- Vyčerpatelné
o neobnovitelné - uhlí, ropa, zemní plyn, uran
o obnovitelné – biomasa
- nevyčerpatelné - vodní, větrná, sluneční energie
- nejvíce ve světě se vyrobí v tepelných elektrárnách (+ hodně hnědého uhlí, - vypouštění oxidu uhličitého jako skleníkového plynu)
- na výrobu energie se spotřebovává 1/3 vytěžených fosilních paliv
A. tepelné elektrárny:
o spalování hnědého, černého uhlí, ropy, zemního plynu, biomasy
o mají největší podíl na výrobě elektřiny – 2/3 elektřiny světa
o lokalizace do míst těžby a spotřeby energie – průmyslová centra
o negativní vliv na životní prostředí
o převaha tepelných elektráren: USA, Rusko, Čína, ČR - Dětmarovice, Tušimice, Třebovice, Mělník, Prunéřov, Chvaletice, JAR – největší na světě, Polsko, Německo
B. jaderné (= atomové):
o štěpení atomů uranu (+ levné, - vzniká nebezpečný odpad)
o rozmach od 70let – první reaktor v SSSR roku 1954
o 1986 – havárie Černobylu (ovlivnilo hodně zemí)
o rozmístění ovlivňuje geologické podloží, plocha, zdroj vody pro ochlazování reaktorů
o převaha jaderných: Francie, Litva, Belgie, Švédsko, Ukrajina, Japonsko (výbuch Fukušima), ČR – Dukovany, Temelín
C. vodní:
o získávají E z pohybové energie vody (+ levné, - zatopování velkých ploch)
o nejlevnější provoz, velmi ekologické
o dělení na průtočné a přečerpávací, elektřinu vyrábí turbíny poháněné vodním proudem
o dominují v Jižní Americe, NORSKO, PARAGVAY, Švédsko, Chile, Peru, Brazílie, Africké státy, Kanada, největší vodní elektrárna Tři soutěsky v Číně, La grande v Kanadě, Itaipú v Paraguay, ČR - Dalešice, Vranov nad Dyji, Orlík, Lipno, ...
D. větrné:
o + ekologicky čisté, - jen tam, kde hodně fouká, málo efektivní
o Německo, Dánsko, USA, ČR – Kouty nad Desnou, Sv. Hostýn
E. sluneční (= solární):
o + ekologicky čisté, - drahé, málo efektivní
o Austrálie, ČR - Dlouhé stráně
F. Přílivové: Francie
G. Geotermální: Island, Maďarsko, Řecko, Nový Zéland
Energetické zdroje
- Vyčerpatelné
o neobnovitelné - uhlí, ropa, zemní plyn, uran
o obnovitelné – biomasa
- nevyčerpatelné - vodní, větrná, sluneční energie
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)