- 1.období mladosti krajiny – špičatější, ostřejší vrcholy, větší výškové rozdíly, méně větvená říční síť
- 2.období zralosti krajiny – exogenní pochody trvají déle, oblejší tvary, menší výškové rozdíly, rozvětvená říční síť
- 3.období stáří krajiny – parovina, původně členitý povrch, teď zarovnán, ale sem tam odolná hornina, takže mírné pahorky, například Východoevropská rovina
- po třech fázích nastává zmlazení krajiny – endogenní pochody, zase kroky 1., 2., 3. a cyklus se opět opakuje
- Svahové pochody
- nejvýznamnějším činitelem je gravitace
- řícení, bahenní proudy, sesouvání, laviny
odtud je to i v jiné otázce, takže místo tohoto bych doplnil zvětrávání (fyzikální a chemické – včetně krasové činnosti) a vliv tvrdosti hornin na zvětrávání (srovnat třeba žulu a pískovec – skalní města)
zvětrávání – samovolný rozpad hornin
o Fyzikální vlivy: dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení, mrznoucí voda, střídání teplot,rozpad horniny na menší části
o Chemické vlivy: dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových, je závislé na teplotě a vlhkosti (př. vznik krasových oblastí)
o Biologické vlivy: kořeny rostlin, rozklad zbytků, převážně mikroorganismy, které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad
Biogenní pochody
- Vytvořené rostlinami a živočichy.
- ze schránek korálů vznikají korálové útesy a ostrovy(= atoly) → vápenec → krasové oblasti (v ČR Český, Moravský, Hranický kras – nejhlubší česká propast)
- ve vápencích vznikají krasové jevy: vápenec, resp. uhličitan vápenatý ve vápenci zvětrává chemicky (mění své chemické složení), to umožňuje vznik útvarů jako škrapy, jeskyně a v nich krápníky. Propadem stropu jeskyně vznikají propasti.
- rašeliniště = místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny
- termitiště
Povrchově tekoucí voda
- odhodový činitel, přesouvá naplaveniny ze dna po směru toku
- rony – stékání nahromaděné vody po svazích směrem dolů
- dochází k erozi – postupné zvětrávání hornin vlivem exogenních pochodů
- po nahromadění vody vznikají strže (rýhy), ty pak naříznou hladinu podzemní vody a vznikají prameny
- žlab, kudy protéká voda, nejnižší místo žlabu se nazývá koryto
- průtokem vody je způsobena boční a hloubková eroze, hrubá zrna přenášená vodním tokem – splaveniny, jemná zrníčka – plaveniny
- snaha být v rovnováze, sklon, hloubka a šířka koryta jsou v rovnováze s průtokem vody a s množstvím naplavenin
- koryta vytvářejí zákruty, ty, které mají více než 180° se nazývají meandry
Vítr a eolické pochody
- odnos, transport a akumulace materiálů
- pískové přesypy a pokryvy spraší
Exogenní pochody na dně oceánu
- gravitační (sesuvy podmořského podkladu), hydrogenní a biogenní (korálové útesy)
Vliv člověka na georeliéf
- antropogenní tvary
- ovlivňuje jak endogenní pochody (přehradní nádrže, městské aglomerace), tak exogenní pochody (přehrazování řek, výstavba dálnic)
- dolování, povrchová těžba, jeden z významných geomorfologických činitelů
- přímý vliv člověka na erozi a nepřímý vliv člověka na erozi (kyselé deště)
Typy georeliéf pevnin
- akumulační nížiny (pobřežní nížiny, jezerní nížiny, deltové nížiny, úpatní nížiny, říční nížiny, ledovcové nížiny, eolické nížiny)
- odhodové a strukturní roviny (tabule)
- klenby a pánve
- pohoří (vrásová, příkrovová, vrásno-zlomová, kerná, sopečná)
Žádné komentáře:
Okomentovat