Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Světové zemědělství

zemědělství zajišťuje výživu obyvatelstva a produkci surovin pro průmysl
zemědělství je primární sféra (sekundární je průmysl, terciální jsou služby)
podíl populace v zemědělství je ve vyspělých státech malý, v rozvojových velký
v rozvojových zemích problém potravin - růst populace rychlejší než zemědělská produkce (S Korea, Mongolsko, Bangladéš)
zemědělsky je využívána 1/3 světové souše
největšími exportéry nejsou rozvojové země, ale několik vyspělých zemí (Argentina, Austrálie, Kanada, USA, Německo)
→ díky zefektivnění hospodářství: mechanizace, zavádění nových odrůd plodin s vyššími výnosy a větší odolností vůči škůdcům a přírodním podmínkám, chemizace - umělá hnojiva
v ČR zaměstnává zemědělství zhruba 5% obyvatel
2 druhy - extenzivní - produkce na velké ploše, méně práce (prérie, v Kanadě a USA)
- intenzivní - produkce na malé ploše, hodně využívá technologie, potřeba lidské práce, značné investice
Zemědělství rozvojových zemí se dělí na dva sektory
- tradiční zemědělství (samozásobitelské zemědělství) – představuje drobná hospodářství, má charakter samozásobitelského zemědělství – pěstují se tzv. naturální plodiny (pro vlastní spotřebu), využívá primitivních způsobů – žďárové zemědělství (vypalování lesa a savany), trojpolní systém (část půdy úhor)
- moderní zemědělství (tržní zemědělství) – jedná se o tzv. plantážní zemědělství (monokulturní) – pěstují se hlavně exportní plodiny, díky investicím ze zahraničí se využívají hnojiva, stroje, zavlažování; je pozůstatkem koloniálního rozdělení světa
lidská práce větší než stupeň mechanizace, sektor zde zaměstnává vysoký počet obyvatel – nad 50%
výrazem přeměn v zemědělství rozvojových zemí v 60. a 70. letech 20. stol. byla tzv. zelená revoluce (odolné plodiny, umělé zavlažování a hnojiva)
Zemědělství rozvinutých zemí
zemědělství má vysoký stupeň mechanizace a chemizace, je podporováno i vědou a výzkumem (genetické inženýrství – geneticky modifikované plodiny, šlechtění zvířat,…)
je zde velká nadprodukce potravin díky vysokým dotacím
sektor zaměstnává méně než 10% obyvatelstva
tržní zemědělství

FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA ROZMÍSTĚNÍ
1) Přírodní faktory → určují potenciál rozmístění
a) půda  - různá kvalita půdy a úrodnosti (půdní typy - nejúrodnější černozemě)
- orná půda - plochy pravidelně obdělávané, osazované jednoletými kulturami
- ostatní zemědělská půda - louky, pastviny a plochy s víceletými kulturami (sady, vinice)
b) reliéf - vliv nadmořské výšky (téměř 90% úrodných půd do 300 m n. m.), expozice reliéfu – sklon půdy
c) podnebí - intenzita slunečního záření, množství srážek, teplota, délka vegetačního období
d) přírodní pásma – klima, vodní zdroje
2) Socioekonomické faktory → určují faktické využití podmínek
a) spotřeba (poptávka → trh) - v městských aglomeracích
- podmíněna růstem měst a zvyšováním nároků průmyslové výroby
- ovlivňuje strukturu a rozmístění zemědělské výroby
- příměstské zemědělství - zahradnictví, zelinářství
b) doprava - umožňuje rozvoj tržní produkce, oddělení produkčních a spotřebních oblastí
   c) pracovní síly - význam hlavně v minulosti, dnes v oblastech kde dominuje naturální výroba
- snižují se nároky na živou práci => modernizace zemědělské výroby
d) daňové a celní podmínky, cena pozemků, V EU významným faktorem dotace
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
I. Rostlinná výroba = pěstování plodin
- využití plodin   - potraviny nezbytné pro lidskou výživu
- krmiva pro výživu hospodářských zvířat
- suroviny pro zpracovatelský průmysl (technické plodiny)
1) potravinové a krmné – obilniny (Čína, Indie, USA) : pšenice (světové obilnice – od Francie po Ukrajinu, pás Wheatbelt na středo-východě USA), kukuřice, rýže (východočínská nížina); luštěniny, okopaniny, pícniny, ovoce, zelenina
2) průmyslové a technické – olejniny (sója, slunečnice), textilní, cukrové, technické
3) pochutiny - čaj (Indie), káva (Brazílie), kakao (Pobřeží slonoviny)
4) koření  5) léčivé rostliny  6) narkotika  7) květiny (Nizozemsko, Keňa)

II. Živočišná výroba = chov hospodářských zvířat
- suroviny pro potravinářský (mléko, maso, vejce), textilní (vlna, peří), kožedělný průmysl
1) extenzivní typy živočišné výroby - v rozvojových zemích (kočovné pastevectví)
- kočovný chov - suché oblasti Afriky, střed a JZ Asie
- polokočovný chov - střed Asie, Z Čína - pastýři doprovázejí stáda a vytváří zásobu krmiv na zimu
- moderní extenzivní chov - prérie a horské pastviny USA (skot), savany Austrálie (ovce)  
- dobytek se např. dokrmuje na farmách (v zimě)
2) intenzivní typy živočišné výroby - ve vyspělých státech (stájový chov)
- vývojový chov alpského typu - v létě dobytek na loukách, v zimě je dobytek ustájen
- intenzivní stájový chov - střední a JV Evropa - objemná krmiva do osevních postupů
- moderní stájový chov - Z a S Evropa, USA
- vysoká produktivita, dbá se o zdraví zvířat a o vysokou kvalitu produktů
           - chov skotu (Brazílie, Argentina, USA), prasat (Čína), ovcí (Austrálie), drůbeže (USA, Čína)
III. Lesnictví
- význam lesů - hospodářský → dřevo (jako palivo, dřevozpracující a papírenský průmysl)
- klimatický činitel - zadržují srážkovou vodu, zvyšují vlhkost vzduchu, zmírňují teplotní rozdíly
- zpevňují půdu, zabraňují sesuvu hornin, brání vysoušení půdy, půdní erozi
- životní prostředí pro živočichy a rostliny
- rozložení velmi nerovnoměrné
- PROBLÉM: ubývání lesů (→ těžba dřeva) a jejich vypalování (→ nové zemědělské půdy)
- zmenšování tvorby volného atmosférického kyslíku a posílení skleníkového efektu
- exportéři dřeva: Kanada, Rusko, Finsko, Brazílie
IV. Rybolov = chov a lov ryb
- lov ostatních vodních živočichů (ústřice, raci, krabi, humři, mořští savci)
- význam - potrava, zpracování na moučku, rybí tuk, farmacie
→ ohrožení druhů (velryby) → lov jen pro vědecké účely - protest Japonska a Norska
- největší světová loviště jsou v Tichém oceánu: Japonsko, Rusko, Čína, Peru, Chile
         - v Atlantském oceánu: USA, Kanada, 3panělsko, Norsko, Island


Žádné komentáře:

Okomentovat