- tvary georeliéfu jsou výsledkem protichůdného působení endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů
- jejich příčinou je vnitřní energie Země
- příkladem endogenních pochodů jsou:
o vulkanismus
o zemětřesení
o horotvorná činnost
Vulkanismus:
- jev, kdy se magma dostává ze zemského nitra na povrch
- magma je pod obrovským tlakem a prodírá se puklinami na povrch
- výlev magmatu je doprovázen únikem horkých par a plynů, vyvrhováním sopečných vyvřelin
- vylité magma = láva
- vulkán = činná sopka
- sopečné pohoří v České republice: České středohoří, Doupovské hory
1. explozivní – obrovské exploze, chrlení magmatu, lávy, vyvřelin
2. výlevné (štítová sopka) – erupce – láva se valí z puklin
o Havajské ostrovy (Mauna Loa)
3. smíšené (stratovulkán) – štíhlý kužel s vrcholem, kráterem
o bez výrazných výbuchů, láva do velké vzdálenosti
o Vesuv, Etna, Stromboli, Fidži, Mount St. Helen
4. ohňový prstenec – sopky, připomínající prsten, Tichý oceán
Zemětřesení
- krátkodobé otřesy zemského povrchu
- vzniká náhlým uvolněním energie ze zemského nitra
- místo vzniku = hypocentrum (ohnisko zemětřesení), v hloubce několika km, šíří se vlnami
- místo na povrchu = epicentrum – nad ohniskem, místo nejprudších otřesů
- zemětřesná pásma – regiony s častým výskytem, podél litosférických desek
- přístroje – seismograf
- stupnice – Richterova, Mercaliho
- příčiny: pohyb lit. Desek., sopečná činnost, řícení stropů jeskyní, lidská činnost (důlní činnost)
- výskyt – tektonického původu – v místech poruch zemské kůry – okraje tektonických desek - Severní Afrika, Středozemní moře, Alpy, Turecko, Irán, Himaláje = Ohnivý kruh
(nějaké příklady z poslední doby)
typy:
a) řítivá – 3%, zřícením podzemních dutin, poddolované oblasti
b) sopečná – 7%, průvodní jev sopečné činnosti, lokální význam, malá intenzita
c) tektonická – nejčastější, nejnebezpečnější, náhlé uvolnění energie v tektonicky aktivních oblastech
nebo
a. mělké – nejničivětší, do 70km, 85%
b. středně hluboká – 70-300 km, 12%
c. hluboká – více než 300 km, 3%
Hornotvorná činnost
Pohybem litosférických desek vznikají:
- vrásová pohoří
- kerná pohoří
- vráso – zlomová pohoří
Vrásové:
- vrása – deformace (prohnutí) horniny, sedimentární vrstvy se pod obrovským tlakem zprohýbají – vlnovité útvary svrchní litosféry
- stojatá, nakloněná, ležatá, překocená
- pohoří vrásové Zagros v Íránu, Alpy, Karpaty, Bílé Karpaty, Beskydy, ...
- vrásnění – Alpínské, Kaledonské
- vrásový příkrov – mnoho vrás na sobě
Kerná:
vznikají vyzdvižením ker podél zlomů
vzniká hrást a prolom
Kerným pohořím jsou například Krkonoše. Stejným způsobem vznikla i většina pohoří v České vysočině.
Vráso-zlomová:
Vráso-zlomová pohoří mají komplikovanou stavbu, která vznikla kombinací vrásnění hornin a současně jejich pohybem podél tektonických poruch.
Žádné komentáře:
Okomentovat