- Města: Jokohama, Ósaka, Nagoja, Sapporo, Kóbe, Kjóto, Fukuoka, Hirošima (jádrové oblasti)
- ostrovní stát, na styku dvou litosférických desek – sopečná činnost a zemětřesení – v kruhu ohně
- povrch je převážně hornatý sopečného původu, nicméně základ ostrovů je kontinentální – je to ohnutý okraj eurasijské lit. desky
- Japonská národní hora Fudžisan je sopka
- tajfuny – TN, hurikány s místním pojmenováním
- konstituční monarchie (císařství), císař Akihito, 377 800 km2, 120 mil. obyv., měna: japonský juan,
- označení Země vycházejícího slunce
- v roce 2011 problém s jadernou elektrárnou Fukišima – výbuch, (proč? následky různě ve světě? např. Německo pár měsíců po katastrofě avizovalo postupné uzavření všech jad.elektráren)
Přírodní podmínky
- většina území leží v subtropickém pásu
- hodně ovlivňován proudy ze západu studeným Oja šio a z východu teplým Kuro šio
- sever: mírné, ovlivněno monzuny méně
- jih: subtropy vlhké, monzunové
- Seismicky aktivní oblast (na styku pacifické a euroasijské lit. desky)
- Japonské ostrovy vznikly ohnutím pevninské desky pod tlakem oceánské desky → pevninského původu, prostoupeny sopkami. V místě podsouvání (subdukce) oceánské desky vznikly i oceánské příkopy (Japonský příkop) (umět vysvětlit pohyb lit. desek obecně)
Obyvatelstvo
- extrémní hustota obyvatel, hlavně ve městech přelidněno
- náboženství šintoismus (představitel náboženství na zemi je panovník), buddhismus
- spory se Severní Koreou
Hospodářství
V 19. století byl stát zaostalý. V 2. pol. 19. st. se otevřel světu kulturně i hospodářsky (provedeny reformy Meidži), zejména proto, aby nepodlehl světové kolonizaci. Během 1. pol. 20. st. vznik hosp. mocnosti zaměřené na těžký průmysl a strojírenství. Do 2. svět. války šlo Japonsko s velkými ambicemi po boku Německa. Svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki (v roce 1945) urychlilo japonskou kapitulaci. Po 2. svět. válce dostalo hospodářskou pomoc od USA, což usnadnilo opětovný rozvoj. Obrovský a dlouhotrvající růst HDP v 60. a 70. letech učinil z Japonska druhou největší ekonomiku světa. Nyní se děje konkurence asijských tygrů (první generace – Singapur, Jížní Korea, i druhé generace – Thajsko, Malajsie, i třetí generace – Čína, Indie) → ještě větší orientace na hi-tech (biotechnologie, mikroelektronika, materiálové inženýrství). Japonské firmy mají vysokou efektivitu práce a hodně vynálezů.
- Průmyslový pás se táhne od Tokya po sever ostrova Kjúšú – městské konurbace (spojené aglomerace) se propojují a vytvářejí megalopolis Tokajdó (jádrová oblast jap. osídlení a hospodářství)
- Základní jednotky japonského hospodářství jsou ZAIBECU – velké výrobně obchodní společnosti, které umožňují efektivní koncentraci a distribuci peněz a výzkum.
- závislost na dovozu nerostných surovin všech druhů
- Zemědělství je vysoce intenzivní a na malé ploše koncentrované (66% lesy, převažuje horská krajina)
- Zemědělství: jih Honšú – jádrová oblast, Tokio
- Hornatá, minimum zemědělské půdy, ale nejefektivnější zemědělství – rýže, čajovník
- Rybolov – lov kytovců
- rozvoj díky dobré ekonomické strategii – zaměření se na jedno odvětví, export a na import velká cla, takže jejich výrobky byly levnější plus navíc vývoz strojírenských produktů, vývoz převažuje nad dovozem
- specializace na určité obory – špička na světě, obrovské zahraniční trhy a velké příjmy
- dovoz potravin díky tomu, že má velký počet obyvatel (produkce je výborná, ale nestačí)
- jedna firma obvykle mívá více specializací – např. Mitsubichi, Yamaha
- elektrotechnický průmysl (Toshiba, Sony, Panasonic, Hitashi, Fuji, JVC…), pak dopravní strojírenství (Šinkanzen, Toyota, Mazda, Nissan, Suzuki, Honda, vlaky, lodě, motorky)
- přesné strojírenství – hodinky (Seico, Casio), součástky na kola (Schimano), fotoaparáty (Olympus, Canon, Minolta, Nikon)
- malá surovinová základna – musí vozit většinu ner. surovin (z Austrálie, Číny, JV a J Asie), velké loďstvo i velká výroba lodí
- stavba závodů mimo území Japonska – i u nás TPCA, Schimano, Panasonic
- jedny z největších přístavů světa
- negativum: velké dluhy
Žádné komentáře:
Okomentovat