V rámci geografie jsou nejdůležitější geografie obyvatelstva - studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých přírodních, historických a sociálních podmínkách a demografie - která studuje proces reprodukce lidských populací.
Předchůdci člověka pocházeli z Afriky. Člověk jako živočišný druh (rod Homo) se postupně šířil do klimaticky příhodných oblastí, při vzrůstu hustoty zalidnění i do oblastí s horšími klimatickými podmínkami. Vývoj počtu obyvatel na Zemi byl do počátku 19. století pomalý - (1 mld. obyvatel byla dosažena kolem roku 1830 a 2 mld. téměř po 100 letech). Rychlost růstu světové populace se zvětšila s tzv. průmyslovou revolucí, které odstartovala i tzv. demografickou revoluci.
Demografická revoluce – období výrazného zvyšování počtu lidí (vysoká porodnost, ale malá úmrtnost, ve vyspělých státech v 19. a první polovině 20. st., v rozvojovém světě zhruba od 2. pol. 20. st.).
příčina: zavádění hygieny, rozvoj průmyslu, větší výnosy v zemědělství, lepší lékařská péče
následek: menší úmrtnost (hlavně novorozenců a dětí) – větší počet lidí
Změna v reprodukčním chování obyvatelstva na základě hospodářského a sociálního rozvoje společnosti.
Demografická revoluce má několik fází:
první fáze - charakterizuje malý přirozený přírůstek, protože je vysoká úmrtnost
druhá fáze - se projevuje poklesem úmrtnosti, vysokou porodností, přirozený přírůstek je vysoký. Nastává zlepšení a zvyšování kvality zdravotních podmínek, výživy.
třetí fáze - se projevuje snižováním porodnosti a úmrtnosti a ustálením těchto charakteristik. Prodlužuje se střední délka života. Jako hlavní důvod těchto změn se uvádí změna struktury ekonomického zaměření společnosti. Přechod od zaměstnanosti v zemědělství k zaměstnanosti v průmyslu, obchodu a službách. Nastupující urbanizace. Větší osvěta v oblasti sexuálního chováni společnosti a pokračující zkvalitňování úrovně lékařské péče.
Konec demografické revoluce provází stárnutí populace. Pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel, což má za následek prodlužování věku odchodu do důchodu.
Rozložení věkových skupin
- preproduktivní skupina 0-14 let
- produktivní skupina 15-64 let
- postproduktivní nad 65 let
Produktivní skupina se člení na pracující - ekonomicky aktivní obyvatelstvo. U této skupiny obyvatelstva se rozlišuje struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Ekonomicky pasivním obyvatelstvem jsou např: studenti.
Žádné komentáře:
Okomentovat