Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Zcela nový prvek v procesu integrace představovala Maastrichtská smlouva, která založila Evropskou unii spočívající na třech pilířích:

1. Evropská společenství
2. společná zahraniční a bezpečnostní politika
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
Úspěchy Evropského hospodářského společenství vedly ke zvýšení zájmu dalších států o členství. Společenství se tak postupně rozšiřovalo o další země:

1973 - Spojené království, Irsko, Dánsko
1981 - Řecko
1986 - Portugalsko, Španělsko
1995 - Rakousko, Finsko, Švédsko
2004 - Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr, Malta

Pozitivní ekonomické výsledky hospodářské spolupráce zejména v rámci EHS byly nesporné. Tato spolupráce již od vzniku Evropského hospodářského společenství pokrývala široké spektrum politik, což lze ilustrovat také na šíři činnosti Společenství vymezené v článku 1 Smlouvy o Evropském hospodářském společenství:
odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy, jakož i všech ostatních opatření se stejným účinkem
zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům
zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy
zavedení společné politiky v oblasti zemědělství a dopravy
zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na společném trhu nebude narušována
použití postupů umožňujících koordinovat hospodářskou politiku členských států a vyrovnávat nevyrovnanosti v jejich platebních bilancích
sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu
vytvoření Evropského sociálního fondu s cílem pečovat o zaměstnanost a přispívat k zvyšování životní úrovně pracujících
zřízení Evropské investiční banky, která usnadnila hospodářský růst společenství zpřístupňováním nových zdrojů
přidružení zámořských zemí a území se smyslem zlepšit obchod a podněcovat hospodářský a sociální rozvoj

Ze Smlouvy o Evropské unii vznikla také jednotná evropská měna Euro, což je druhý nejdůležitější reprezentant ve světovém měnovém systému.
Euro je oficiálním platidlem v 17 z 27 států Evropské unie, které začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a nahradilo tak měny, které byly dříve používané ve státech eurozóny.
Lisabonská smlouva → Podepsána v prosinci roku 2007, ratifikována v listopadu roku 2009 a v platnost vstoupila 1. prosince 2009. Cílem reformovat instituce Evropské unie a její fungování.
Z dnešního pohledu Evropská unie usnadňuje veškeré fungování mezi jednotlivými státy, což zjednodušuje mezinárodní obchod a také rozšiřuje spektrum možností pro obyčejné lidi.
V podstatě také funguje jako banka, transferující peníze do potřebných států, čímž vyrovnává extrémní výkyvy v ekonomice. Její hrozbou je však aktuální domino efekt, který vyvolala hluboká krize Řecka a některých dalších států. Kvůli ekonomické krizi Evropská unie slábne, stává se čím dál méně zajímavou a ztrácí svou dominantní pozici z pohledu ostatních států, které ještě nejsou jejími členy. Při pohledu na aktuální situaci nemůžeme předpokládat, že se státy do Evropské unie pohrnou a budou žádat o členství, jako dříve.

EFTA (ESVO) – Evropské sdružení volného obchodu
Organizaci se sídlem v Ženevě založily země, které nebyly v roce 1960 v Evropském hospodářském společenství: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Británie, Švédsko a Švýcarsko.
Cílem organizace byl a je volný pohyb zboží.
V organizaci je dnes Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko
Od 70. let má tato organizace obchodní dohody s EHS a dnes i s EU.

CEFTA - Středoevropský volný trh

Založen 21. 12. 1993 v Krakově.
Zakládajícími členy byly Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Nyní členy i Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko.
Cílem organizace je vytvoření prostoru pro vzájemnou obchodní spolupráci, odstranění celních bariér, vytvoření konkurenčního prostředí při vytváření tržních ekonomik.

Žádné komentáře:

Okomentovat