Ekonomicky slabé státy – Nepál, Bhútán (monarchie), Bangladéš (republika, kdysi Východní Pákistán, největší hustota zalidnění), Srí Lanka.
Přírodní podmínky
- tři výrazné geomorfologické celky: Dekánská plošina (obklopena Západním a Východním Ghátem), Indoganžská nížina (náplavová) a Himálaje, Hindúkuš, Karákoram.
- Většina oblasti tropické monzunové (střídavě vlhké) klima (2. roční období, Čerápundží přes 11 000 mm/rok), v období letních monzunů časté záplavy → nejhorší následky v deltě řek Ganga a Brahmaputra (zalívá desítky % území Bangladéše)
- v létě větry z moře (TV) na pevninu (TN) – mokro, deště, v zimě z pevniny (TV) na moře (TN), sucho
- v oblasti Dek. plošiny klima sušší → savany, v SZ Indii a Pákistánu tropické suché → poušť Thár
- v horách je vyvinuta vertikální vegetační stupňovitost
Kolonialismus:
Britská Indie – nejbohatší britská kolonie (zahrnovala i území Bangladéše a Pákistánu). K ovládnutí tohoto velkého území Britové používali národnostní a náboženské rozdíly mezi obyvateli i rozpory mezi místními vládci. V 1. polovině 20 století Mahátma Ghándí – podpora nenásilného boje za samostatnost (taktika politické nespolupráce). Rok 1947 – se Britská Indie rozdělila na Indie + Východní a Západní Pákistán (od roku 1971 Pákistán a Bangladéš)
Indický stát Goa – původně portugalská kolonie, křesťanství
Politické konflikty:
- hranice mezi Indií (hinduismus) a Pákistánem (islám) rozdělují území Kašmír mezi oba státy, většinové náboženství je islám, sporné území. I díky tomu jsou oba státy v permanentním politickém napětí. Oba státy vlastní jaderné zbraně.
- hinduističtí Tamilové bojují za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena
Obyvatelstvo:
- Pákistán, Bangladéš, Maledivy – islám, Nepál, Bhútán, Srí Lanka – hinduismus
- vysoká hustota osídlení – Bangladéš asi 380 os/km2 x řídce osídlené vysoké hory
- vysoká porodnost (= natalita), i přes vysokou úmrtnost (= mortalita) a nízkou průměrnou délku života je vysoký přirozený přírůstek (2 % = přibude 20 dětí na 1000 obyvatel za rok)
- zvyšování efektivity zemědělské výroby nestačí pokrýt potřeby jídla pro zvětšující se populaci
- většina obyvatel žije na venkově, ale kvůli velké chudobě se stahují do měst → lidé bez příjmů se usazují ve slumech
Hospodářství:
- většina obyvatel pracuje v primitivním zemědělství, nízká industrializace, zvyšuje se jen místně – zejména v Indii (růst HDP okolo 9 %), kde jsou ale velké ekonomické extrémy, obecně nízká životní úroveň
- zisky z turismu malé, větší jsou v Nepálu a na Maledivách, poměrně malé v Indii a Pákistánu a mizivé na Srí Lance, Bhútánu a Bangladéši
Žádné komentáře:
Okomentovat