FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA

- rozloha 547 000 km2 (rozlohou největší v EU)
- počet obyvatel 59,3 mil., hustota 108 obyv./km2
- HDP/ obyv. 26 180 USD, 5. v HDP na světě
- prezident Nicolas Sarkozy (obr.), předseda vlády : François Fillon
- úřední jazyk : francouzština, další používané: bretonština, provensálština
- hlavní město : Paříž 10 mil. obyvatel
- katolíci 77%, muslimové 3%, protestanti 1%
- k Francii patří: Korsika (znak-obr.), zámořská území (obr.): Francouzská Guayana, Martinik, Guadelupe, Réunion, Francouzská Polynésie (Markézy, Tuamotu, Společenské o-vy -Tahiti (obr.)), Nová Kaledonie
- je zákládající členskou zemí NATO a je jedním ze zakládajících členů EU, je jedním ze zakládajících členů Spojených národů a je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veto, a také jednou z osmi uznaných nukleárních mocností, členem G7
- Základní údaje:
Poloha: Francie leží v západní Evropě na Pyrenejském poloostrově, na pobřeží Biskajského zálivu a kanálu La Manche, mezi Belgií a Španělskem, jihovýchodně od Velké Británie, na jihu sousedí se Středozemním mořem, mezi Itálií,Španělskem a Švýcarskem.
Hlavní město: Paříž
Velikost: 547 000 km2
Počet obyvatel: 58 mil. Obyvatel
Vodstvo: Francie je omývaná hned několika moři a jedním oceánem. Na jihu Středozemní moře, na západě Atlantský oceán, na severu průliv La Manche a Severní moře. Francie má také mnoho řek, avšak jejich většina má kolísavý stav vody. Jedině Seine (Seina) má stálý stav vody s hustou síť průplavů, jimiž je spojena s dalšími řekami. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou řeky Marne a Oise. Nejdelší řekou je Loire (1 020 km), nejmohutnější je Rhone (Rhona), zásobovaná vodou z Alp. Garonne je horska reka tekouci z Pyreneji. Horske reky jsou prudke, vhodne jako zdroj vodni energie. Reky ve vnitrozemi jsou casto propojeny umelymi pruplavy a kanaly, ktere jsou dulezitou dopravni cestou.
Nížiny, hory: Francouzské středohoří, Savojské Alpy. Francie nemá žádnou oficielní nížinu.
Povrch:
- třetihorní velehorská pásma - Alpy ( Mont Blanc 4810mnm), Pyreneje
- hercynské vysočiny - Francouzské středohoří, Vogézy, Ardeny
- nížiny - Severofrancouzská s Pařížskou pánví, Akvitánská
- nejdelší řeka Loira- hladina během roku kolísá, na severu Seina - stálá hladina
Francouzské pobřeží omývá Atlantský oceán, jenž má velmi velký
vliv na podnebí. Většina území Francie je tvořena nížinami, pouze na západě území se rozkládá Francouzské středohoří a Francouzské Savojské Alpy s nejvyšším vrcholem Mt. Blanc (4807m). Podnebí je mírné, na jihu až subtropické, oceánské s velmi velkým počtem srážek.
Základní údaje:
Poloha: Francie leží v západní Evropě na Pyrenejském poloostrově, na pobřeží Biskajského zálivu a kanálu La Manche, mezi Belgií a Španělskem, jihovýchodně od Velké Británie, na jihu sousedí se Středozemním mořem, mezi Itálií,Španělskem a Švýcarskem.
Hlavní město: Paříž
Velikost: 547 000 km2
Počet obyvatel: 58 mil. Obyvatel
Vodstvo: Francie je omývaná hned několika moři a jedním oceánem. Na jihu Středozemní moře, na západě Atlantský oceán, na severu průliv La Manche a Severní moře. Francie má také mnoho řek, avšak jejich většina má kolísavý stav vody. Jedině Seine (Seina) má stálý stav vody s hustou síť průplavů, jimiž je spojena s dalšími řekami. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou řeky Marne a Oise. Nejdelší řekou je Loire (1 020 km), nejmohutnější je Rhone (Rhona), zásobovaná vodou z Alp. Garonne je horska reka tekouci z Pyreneji. Horske reky jsou prudke, vhodne jako zdroj vodni energie. Reky ve vnitrozemi jsou casto propojeny umelymi pruplavy a kanaly, ktere jsou dulezitou dopravni cestou.
Nížiny, hory: Francouzské středohoří, Savojské Alpy. Francie nemá žádnou oficielní nížinu.

Podnebí:
- rozdílné, umožňuje rozmanitou zemědělskou výrobu
- nížiny při pobřeží na severu a na západě mají přímořské klima (skoro celý rok zelené louky a pastviny)
- sušší nížiny ve vnitrozemí na pěstování pšenice a cukrovky
- na jihu středomořské klima - víno, ovoce


Obyvatelstvo:
- národnostně je Francie jednotná, ale je snaha Bretonců, Basků a Korsičanů oddělit se od Francie
- vysoký podíl imigrantů z býv. francouzských kolonií (Arabové, černoši, Vietnamci resp. hlavně Alžír a Maroko) a z Evropy (Portugalci), sociální nepokoje
- přistěhovalci tvoří 6,3% obyv., 5% - menšiny (Bretonci, Baskové, Korsičané, Lotrinci)
- v posledních letech stoupl přirozený přírůstek na 4%o
- obyvatelstvo se koncentruje v průmyslových oblastech (S,V a při pobřeží)
- hustě zalidněná Pařížská pánev s desetimilionovou metropolí , ve městech žije 75% lidí, řídce osídlen JZ
Regionalizace:
- sever – ½, 2/3 průmyslu, 1/3 zemědělství
- západ – zpracování dovezených surovin
- centrum – nejzaostalejší
- jih – přístav Marseille, cestovní ruch (Cannes, St. Tropez)
- významná regionální politika, základ pro EU=snižuje rozdíly mezi regiony

Ekonomika:
- významná role v evropské ekonomice, po 2WW patřila k průkopníkům evropské integrace- hospodářský vzestup
- výhodná poloha mezi Atlantikem, Severním  a Středozemním mořem přispěla k hospodářskému a kulturnímu rozvoji

Průmysl:
- moderní odvětví v popředí vědeckého a technického pokroku
- jaderné elektrárny produkují 75% E, (obr.), Francie má největší podíl  jaderné energie na celkové výrobě elektřiny (obr.)
- využití i vodní energie př. Rance - přílivová elektrárna (obr.)
- významná výroba hliníku na Alpských řekách, 3. ve výrobě oceli
- průmysl navazující na zpracování nerostných surovin (ropa v Akvitánii, petrochemie v přístavech)
- výroba automobilů, - Peugeot, Renault, Citroen (obr.) a letadel - Airbus (obr.) průmyslové regiony na S a V země, Paříž + Seina, u Belgických hranic těžba uhlí, hutnictví, textilní průmysl …tato oblast začíná ztrácet  na významu
- také chabne Lotrinsko (Metz, Nancy) - málo kvalitní žel. rudy, náhrada dovozem
- Štrasburk - zpracovává ropu z ropovodu v Marseille
- Doprava – hustá silniční, železniční TGV (obr.),říční síť-přístavy Marseille, Bordeaux, letecká - Air France
- po vstupu země do EU se Francie musela podrobit velmi přísným limitům ohrožujícím ekologii a navíc se musela sama podílet na tvorbě zákonů Evropského parlamentu, které omezují ekologicky nebezpečnou výrobu ve státech EU- z tohoto důvodu Francie přešla již v polovině 60 let a v začátku 70 let na elektrifikaci železničních tratí
- pneumatiky se vyrábějí v Clermont Ferrand ve střední části země – Michellin (obr.)

Zemědělství:
- zaměstnává jen 4%
- vládní politika prosazuje i v rámci EU ochranu francouzských farmářů
- příznivé půdní i klimatické podmínky
- export: pšenice, ječmen, cukr, víno, ovoce, mléčné výrobky, stroje, auta, železo, ocel, textil, víno, parfémy, zbraně
-     dovoz : stroje, ropa, chemické výrobky, potraviny
- obchodní partneři : EU, USA, Švýcarsko, Švédsko, Alžír, Japonsko

Cestovní  ruch:
- Francie zaznamenává boom v cestovním ruchu, patří mezi nejnavštěvovanější země (obr.) s příjmem 11,5 miliard US dolarů
- k místům s největší návštěvností patří Alpy a Francouzská riviéra – středisko cestovního ruchu a filmových festivalů (Cannes, Saint Tropez); stálým lákadlem pro turisty je hlavní město Paříž, Louvre, zámek ve Versailles (bývalé sídlo králů), Mont Saint Michel (obr.), Camargue (divočina u delty Rhony)(obr.), Avignon, zámky na Loiře, Azurové pobřeží – Cannes, Nice, St. Tropez

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ

Ústava Páté republiky byla schválena 28. srpna 1958. Výrazně posílila autoritu výkonného výboru ve vztahu k Parlamentu.
Podle ústavy je francouzský prezident volen přímo na období pěti let (původně sedm let). Prezidentská rada zabezpečuje regulérní fungování moci lidu a kontinuitu státu. Prezident jmenuje předsedu vlády, předsedá kabinetu, velí ozbrojeným silám a uzavírá mezinárodní smlouvy.
Národní shromáždění (Assemblée Nationale) je dolní komorou parlamentu. Jeho členové jsou voleni přímo na pětileté období a všechna křesla jsou volena v jediných volbách. Národní shromáždění má právo rozpustit vládu a tím tedy většinová volba Shromáždění určuje rozhodování vlády. Senátoři jsou vybíráni volební akademií na dobu devíti let a jedna třetina Senátu se mění každé tři roky (počínaje rokem 2007). Legislativa Senátu je omezená; pokud se tyto dvě komory neshodují v nějakém bodě (s výjimkou ústavních práv), Národní shromáždění má poslední slovo. Vláda má silný vliv na utváření programu Parlamentu.
Francie je zakládajícím členem Evropské unie a to velikou měrou definuje francouzskou zahraniční politiku. 29. května 2005 Francie odmítla v referendu ratifikování Evropské ústavy, když přibližně 55 % obyvatel vyslovilo své „ne“. Tento výsledek změnil kriticky budoucí vývoj politiky Evropské Unie, stejně tak jako schopnost Francie setrvat na pozici vedoucího státu Evropy. Francie je dále členem SPC (Sekretariát Pacifické komunity, Secretariat of the Pacific Community) a COI (Komise Indického oceánu, Indian Ocean Commission). Francie je také vedoucím členem Mezinárodní Organizace Frankofonie (La Francophonie, International Organisation of Francophonie), která sdružuje 51 francouzsky mluvících států.
Ve Francii sídlí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a UNESCO. Dále zde sídlí Mezinárodní úřad pro váhy a míry (soustava jednotek SI) a Interpol.