JÍŽNÍ AFRIKA - obecně charakteristika klimatu jižní Afriky (včetně vlivu pasátů a oc. proudů, vznik pouště Namib), vegetace, rasy, ekonomiky

- Republika Jižní Afrika: vyspělý průmyslový stát – tvoří 1/3 průmyslové výroby celé Afriky
- Zimbabwe, Zambie, Namibie, Angola, Lesotho, Svazijsko, Botswana, Mosambik, Malawi
Jihoafrická republika
- hlavní město Kapské město
- těžební průmysl – diamanty, zlato, uhlí, barevné kovy
- už v subtropech (jen jižní cíp JAR) - proto příznivější podmínky pro zemědělství – subtropické ovoce
zbytek v trop. stříd. vlhkém, oblast pouště Namib v tr. suchém - faktory na vznik pouště?
- Cape Town – přístav, jeden z největších na světě, výhodná poloha
- Enkláva Lesotho, malý stát sousedící s JAR - Svazijsko
- Konflikty: 1948 politika apartheid – zákony rozděleny pro bílé, míšence, a černé
- Frederic de Clear – zasloužil se o zrušení aparteitu, první svobodné volby i černoši, ANC (Africký národní kongres v čele s Mandelou – první černý prezident)

Konflikty:
Rwanda :  v roce 1994 genocida na kmenu Tutsi a umírněných Hutu (800 000 obětí v jednom roce), provedl vládnoucí kmen Hutu
Kongo: vleklá občanská válka v Demokratické republice Kongo (souvisí s občanskou válkou ve Rwandě)
Zimbabwe: v minulosti jižní Rodezie, prezident Mugabe (diktátor), vyhánění bělošských farmářů z jejich farem, vyvlastnění majetku a Mugabe je dal původnímu obyvatelstvu → zhroucení ekonomiky, největší inflace
Somálsko: anarchie, pirátství v příbřežních vodách (oblast tzv. afrického rohu), Somailand (nejblíže k uznání samostatného státu, nyní je tam vláda, která ovládá pouze hlavní město
Pobřeží slonoviny : 2002: dvě poloviny sever (rebelové), jih (vláda)
2010: prezidentské volby, byl zvolen nový prezident, starý prezident nechtěl ustoupit, napadl volby – málem občanská válka, ale teď už vládne ten nový
Dětští vojáci : asi 300 000 dětí, hlavně severní Uganda, Súdán, armáda božího odporu (založil Joseph Kony, území Acholiland)
Angola: hodně min v krajině po dlouholeté občanské válce

STŘEDNÍ AFRIKA, VÝCHODNÍ AFRIKA

STŘEDNÍ AFRIKA
- Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Kongo
- kmenové války, vývoz?
- charakteristika klimatu, vegetace, rasy, ekonomiky, ...

VÝCHODNÍ AFRIKA
- státy za východoafrickou propadlinou
- Etiopie – Addis Abeba, Eritrea – Asmera, Somálsko – Mogadišo, Džibutsko – Gibuti, Keňa – Nairobi, Uganda – Kampala, Tanzanie – Dar es salaam (patří zde Pemba – Hřebíček, Zanzibar – narodil se zde Freddie Mercury a Mafia – koření), Burundi, Rwanda
- žádná surovinová základna – nejchudší region
- humanitární pomoc už odmítá pomáhat, kvůli útokům a únosům – Etiopie, Somálsko, zůstávají pouze lékaři bez hranic
- Keňa, Uganda – národní parky (Masai) – turistika (safari)
- Problémy: AIDS, HIV, Malárie
- převažuje černá rasa, v kmenovém uspořádání, primitivní úroveň života
- nízká akcesibilita ke zdrojům pitné vody
- drobné pěstování obilí, ale jenom pro vlastní obživu

ZÁPADNÍ AFRIKA - Benin, Burkina Faso, Kamerun – Yaoundé (78 úředních jazyků), Pobřeží slonoviny.....

- Benin, Burkina Faso, Kamerun – Yaoundé (78 úředních jazyků),

Pobřeží slonoviny – Yamoussoukro, Gambie, Ghana – Accra, Guinea, Guinea-Bissau, Libérie – Monrovia (největší námořní flotila na světě, má tzv. levná vlajka – Britové, Francouzi, USA atd. plují pod její vlajkou kvůli malé platbě za lodě, můžou používat i staré lodě), Mali, Senegal – Dakar (rallye přesunuta do jižní Ameriky z bezpečnostních důvodů), Sierra Leone, Togo

- Guinejský záliv: ropa, železná ruda, barevné kovy, drahé kovy

- obrovská surovinová základna – vývoz

- Ghana, Nigérie – největší produkce kakaa, arašídy

- Nigérie: největší město Lagos, jádrová oblast

- dominantou je těžba surovin a pěstování tropických plodin

- západ – fosfáty, ropa, diamanty, kakao, káva, státy západní Afriky nejsou tak chudé jako státy střední Afriky

AFRIKA - 25 B je otázka: Střední a jižní Afrika – zeměpisná charakteristika

- považuje se za hospodářsky nejchudší kontinent, ale sever Afriky společně s JAR jsou nejvyspělejší oblasti
- malá horizontální členitost pobřeží
- bývalé kolonie – neokolonialismus – jsou samostatné, ale pořád závislé na koloniálních zemích
- rozdělení – nízká a vysoká Afrika (od Etiopie do Angoly)
Přírodní podmínky:
- Kanárské (Špan.), Madeira (Port.), Bioko, Madagaskar, Komory, Seychely, Kapverdské ostrovy (ostrovy zeleného mysu), Azorské, Madeira, Pemba, Zanzibar, Mafia, Sokotra
- vznik rozlámáním tabulí – důkaz – všechny vrcholy jsou stejně velké), Etiopská vysočina pohoří Kilimandžáro (nejvyšší hora – sopka UHURU 5895 m n.m.)
- Dračí hory (prvohory), Východoafrická vysočina, Plošina Luanda-Katanga, Hoggar
- Konžská pánev
- nížiny jen u pobřeží a podél velkých řek
- velká jezera ve Východoafrické příkopové propadlině (zde dochází k divergentnímu pohybu litosférických desek, propadlina se zaplňuje vodou z řek, v budoucnosti hrozí odtrhnutí)
- největší africké jezero Viktoriino jezero=Ukerewe (v tektonické propadlině, navíc část okraje pánve je zahrazena bývalým lávovým proudem), Tanganika (2. nejhlubší jezero na světě), Malawi, Turkana, Čadské jezero (vysychá)
- bezodtoké oblasti – v pouštích většinou chybí nebo řeky ústí slepě ve vnitrozemí – př. povodí řeky Okavango
- v savanách mají více vody v období dešťů (př. Zambezi s Viktoriinými vodopády)
- v tropických deštných lesích jsou vodnaté celý rok (př. Kongo, Niger, Volta)
- rovníková oblast – hustá říční síť
- Kongo: moc se nevyužívá pro říční dopravu z důvodu častých výškových stupňů
- Orange, Senegal
- Sahara: pod pískem velké množství podzemní vody – v biologické minulosti byla na rovníku
- úmoří: Atlantský oceán (největší) – rovníková oblast, Indický – Limpopo, Zambezi
- kolem rovníku tropické vlhké – TDL
- v klimatu tropickém střídavě vlhké jsou savany (kolem TDL)
- severně a jižně od savan jsou pouště (suché tropické klima)
- oblast západního pobřeží jižní Afriky je ovlivněna Benguelským studeným oceánským proudem – suché klima již u pobřeží (poušť Namib)
- oblast Guinejského zálivu je ovlivněna teplým Guinejským proudem – velký výpar – velké srážky
- oblast jihovýchodu je ovlivněna teplým proudem střelkového mysu
- důležitý klimatogeografický činitel je nadmořská výška a návětrný efekt hor (př. ve východní Africe vysoká nadmořská výška způsobuje ustoupení tropického vlhkého klimatu a existenci střídavě vlhkého – savany
- pobřeží Středozemního moře má subtropické klima (mírné vlhké zimy, suchá horká léta)
- zvířata savany: šelmy (lev, gepard, hyeny), žirafa, zebra, antilopa, nilský krokodýl
- stromy savany: baobab
- galeriové lesy: lesy podél řek v savanách
obyvatelstvo:
- střední Afrika oblast Sahelu – nejchudší státy světa, rozvojové země třetího světa, žijí zde kmen Tuaregů (Berbeři)
- Banthuové rovník a jih (národ)
- Zulové jih (kmen)
- Křováci jih - Lesotho, Botswana… (kmen)
- Nama-Hotentóti jihozápad(národ) (díky mlaskavému jazyku jazyku)
- jižní Afrika dominanta je JAR (jediná vyspělá, tvoří až 1/3 produkce celé Afriky)

ÚZEMNÍ STRUKTURA MĚST - je uspořádání městských částí, členění města

S růstem obyvatel ve městech dochází k územnímu plánování a členění městských sídel na funkční zóny.
Městské jádro, často historické centrum tvoří obchodně-službové zóny. Je označováno jako "city"nebo „downtown“. Dále rozlišujeme obytné zóny, průmyslové zóny, dopravně-skladovou zóny, rekreační zóny.

FUNKCE MĚST
Město plní v současné době řadu funkcí, mluvíme proto o polyfunkčních městech.
Především je však místem, kde se ve vztahu k zázemí koncentrují služby. Rozsah nabízených služeb podmiňuje důležitost a velikost města.Zvláštní postavení zaujímají hlavní města států, které bývají zároveň i největšími centry země. Nadále existují města, která si v procesu svého vývoje zachovala své původní zaměření a částečně je můžeme považovat za monofunkční města. Města plní tyto funkce:
- středisko správy státu - Washington, Brasilia, Sucre
- průmyslové centra - Essen, Dortmund
- sportovně-rekreační, zábavné, lázeňské, výstavní centra - Zermatt, Davos, Las Vegas
- univerzitní centra - Oxford, Uppsala
- náboženské centra, poutní místa - Mekka, Váránásí

JÁDROVÉ OBLASTI A PERIFÉRIE

Jádrové oblasti - jsou populačními, kulturními a hospodářskými centry dané oblasti, země, kontinentu, světa
světa – s největším nakupením obyvatel a největší hospodářskou aktivitou (viz situace na Korejském poloostrově – válka by zasáhla jádrovou oblast)
Často vznikly vývojem s konurbací a megalopolis. V případě, že mluvíme o jádrových oblastech státu, většinou vznikají v okolí hlavních měst, v místech těžby nerostných surovin, koncentrace průmyslové výroby ...
jádrová oblast MS kraje – Ostravsko
Opakem jádrových oblastí jsou periferní oblasti - území s nepříznivými životními podmínkami a malou koncentrací obyvatelstva.
Většina Afriky, Antarktida, SV Asie.

Urbanizace
Je proces růstu měst, dochází k migraci obyvatelstva do měst. Koncentraci výroby, služeb a funkcí města. Přijímá se městský způsob života. Urbanizace souvisí s demografickou revolucí a hospodářským rozvojem území.
Pro urbanizaci v 21. století je charakteristická stagnace ve vyspělých zemích a obrovský populační růst měst v rozvojových zemích. Dochází k růstu chudinských slumů, pro které jsou typické velmi špatné životní podmínky, obrovská chudoba a vysoká kriminalita.
Ve vyspělých státech je typické stěhování z center měst na předměstí (čistější životní prostředí, klid, dojíždění za prací) - tzv. suburbanizace (suburb=ang. předměstí).

SÍDLA - Počátky zakládání prvních sídel spadají do období neolitické revoluce asi před 10 000 lety.

Počátky zakládání prvních sídel spadají do období neolitické revoluce asi před 10 000 lety.V tomto vývojovém období člověk mění způsob života, přechází od sběru plodů a lovu zvěře k primitivním formám obdělávání půdy.
Sídlo - je jakékoliv, územně oddělené, seskupení budov, které slouží k pobytu lidí.
Existují sídla trvalá a sídla dočasná (přechodná), která jsou většinou spojena s pasteveckým chovem dobytka, nebo jsou to výzkumné a pozorovací stanice např: v polárních oblastech Země.
Sídla se člení podle velikosti, od nejmenších samot-osad-vesnic-měst až po největší velkoměsta. Podle převládající funkce sídla rozlišujeme sídla venkovského typu a sídla městského typu.
Město - je sídelní útvar, který musí splňovat určité podmínky: např. určitý minimální počet obyvatel (ČR nad 5 000), podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách a průmyslu, ráz a hustota zástavby, úroveň služeb, městský způsob života …
Velkoměsto - je město s počtem obyvatel nad 100 000, v ČR: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc
Metropole - je město s počtem obyvatel 1 milion a více
Aglomerace - je seskupení většího počtu sídelních útvarů (měst a příměstských sídel), ve kterém má vedoucí postavení jedno větší město. Aglomerace vznikají neplánovaně, z původně samostatných měst postupným rozšiřováním v jeden celek. V ČR: pražská, ostravská (MS kraj je třetí nejlidnatější v ČR)
Konurbace (souměstí) - je vysoce urbanizované, rozlehlé území tvořené řadou velkých měst nebo aglomerací. Konurbace tvoří velká, administrativně samostatná města, se společnou technickou sítí a další vybaveností, které vznikají nejčastěji v průmyslových oblastech – Porůří (Duisburg, Dusseldorf, Dortmund, ...), Slezsko (Katowice, Rybnik)
Megalopolis - - je rozsáhlé území, které vznikne srůstem většího počtu aglomerací či konurbací a vytvoří hospodářskou oblast světového významu.
Termín magalopolis byl poprvé použit v roce 1957 pro označení severovýchodního pobřeží USA. Bo-Wash - území v šířce asi 100 km mezi New Yorkem a Philadelphií a v délce asi 250 km mezi Bostonem a Washingtonem, na kterém se rozkládalo dosud největší seskupení měst.
Tokajdó

GEOGRAFIE OBYVATELSTVA

Národ - je nejvyšší forma společenství lidí, která obývá společné území, má společný jazyk, historický vývoj, kulturu a vědomí příslušnosti k danému národu. Národ vznikne vývojem z nižších etnických společenství, kterými jsou rod a kmen.
Např. v Africe v černošské populaci nejsou národy vytvořeny. Populace státu se skládá z rodů a kmenů. Navíc hranice bývalých kolonií, které jsou dnešními hranicemi států, nerespektují územní rozmístění kmenů a dělí je někdy do dvou států → občanské války, nepokoje.
Národnost - je příslušnost k národu.
Přesné a obecně platné vymezení národa je obtížné a fakticky neexistuje. Jsou státy, ve kterých se jeho obyvatelé považují za příslušníky jednoho národa bez ohledu na barvu pleti, rodný jazyk (USA).
A naopak, Baskové, přesto, že jsou Španěly, španělskou národnost neuznávají.
Počet národů na Zemi se odhaduje na asi 2500 - 3000. Jednotlivé národy jsou na různých stupních vývoje.
„ Zdravý“ vztah k vlastnímu národu se nazývá vlastenectví. Jeho vyhraněná forma nacionalismus - nadřazování vlastního národa nad ostatní národy.
Národnostní menšina - je větší či menší skupina obyvatel žijící na území jiného státu. Sjednocujícím prvkem národa je jazyk.
národní stát - stát obývaný jedním národem, př. ČR
některé národy svůj stát nemají - např. Palestinci nebo Kurdové

JAZYKY
Podle původu dělíme jazyky do jazykových skupin, a podle příbuznosti a podobnosti do jazykových rodin.
př.: skupiny uralských jazyků, kam patří rodina ugrofinských jazyků např: maďarština, finština, estonština
Indo-evropská jazyková skupina, kde najdeme germánské, románské, slovanské, keltské, baltské, arménské, indické a další jazyky.
Evropa
Indoevropské:
- Románské – francouzština, portugalština, španělština, italština, rumunština, valónština, moldávština
- Germánské – angličtina, němčina, dánština, islandština, norština, švédština, nizozemština, vlámština
- Slovanské
- Západní: polština, čeština, slovenština, lužičtí srbové
- Východní: ukrajinština, běloruština, ruština
- Jižní: chorvatština, bosna a hercegovina, bulharština - azbuka, slovinština, srbština, makedonština, černá hora
- Urgofinské: finština, laponština, estonština. Maďarština
- Keltské: Irové, Bretonci, Welšané
- Albánci
- Řekové
- Baskové
- Rómové
Přes velkou pestrost a početnost národností i jazyků dvě třetiny lidstva hovoří pouze deseti jazyky.
Písmo: V současnosti je nejvíce zastoupena Latinka - Severní Amerika a Jižní Amerika, Evropa, Austrálie, Azbuka - Rusko,Ukrajina, Bulharsko, státy střední Asie … Čínské a Indické písmo, Arabské písmo - Asie, Afrika.

SEVERNÍ AFRIKA - považuje se za hospodářsky nejchudší kontinent, ale sever Afriky společně s JAR jsou nejvyspělejší oblasti

-    považuje se za hospodářsky nejchudší kontinent, ale sever Afriky společně s JAR jsou nejvyspělejší oblasti, Severní Afrika díky dlouhodobé ekonomické spolupráci s Evropou a turismu, JAR díky ekonomickému  systému, který tak zavedla Británie a nerostné bohatství
-    malá horizontální členitost pobřeží
-    bývalé kolonie – neokolonialismus – jsou samostatné, ale pořád závislé na koloniálních zemích
-    pobřeží Středozemního moře, nestabilní, boje (začátek Tunis – Egypt – Libye – Sýrie, tam se stále bojuje a nepokoje neusávají) více rozveďte: Kaddáfí zabit, Mubarak souzen, demokracie nestabilní, může být zneužita islámskými radikály
-    státy Maghrebu: Maroko – Rabat, Západní Sahara, Alžírsko – Alžír, Libye – Tripolis, Tunisko – Tunis, Mauritánie – Nawakshut
-    Egypt – Káhira, Súdán – Chartum, Mali – Bamako, Niger – Niamey, Čad – N´Djamena
-    průmysl: ropa, zemní plyn (hl. Alžírsko, Libye), jinak ne moc pestrá surovinová základna, světová ložiska fosfátů (Atlas)
-    severní Afrika dodává suroviny Evropě, ta je zpracovává a část posílá zpět jako spotřební výrobky
-    Maroko: na severu dvě malé španělské exklávy (Exkláva je část vlastního území, které se nachází na území, které je zcela obklopené územím cizího státu) Ceuta a Melilla.
-    jádrová oblast: pobřeží, delta Nilu, hlavní města, Casablanca
-    pobřeží turismus
-    teroristické útoky: islámští fundamentalisté (lpí na životu podle koránu, podle zákonu šaría)
-    Alžírsko a Libye mají ropu, Maroko fosfáty, těžební a petrochemický průmysl, potravinářský průmysl
-    na pobřeží hlavně pěstování subtropických plodin (ovoce, fíky), v pouštních oblastech datle

Přírodní podmínky
-    u Středozemního moře subtropický pás, pak směrem k rovníku suché tropy
-    výpar převažuje nad srážkami díky pasátům, které vysušují (antipasáty oteplování-od rovníku ve vysoké výšce, pasáty vysušování)
-    pasáty působí v oblasti Sahary, tj. jižní části severní Afriky, větry vynoucí od obratníkům k rovníku u země
-    Velký Atlas (třetihory), Vysoký Atlas, Malý Atlas,
-    Tassili, Tibesti (vznik rozlámáním tabulí – důkaz – všechny vrcholy jsou stejně velké), Hoggar
-    Čadská pánev (pánev = oválný půdorys, rovné a ploché dno, mírné úbočí)
-    nížiny jen u pobřeží a podél velkých řek (Nil)
-    Sahara (tabulová plošina – vodorovné vrstvy sedimentálních hornin, písečné, hlinité, kamenité části), Lybijská, Arabská, Núbijská
-    80% všech pouští na světě – kamenité
-    Čadské jezero (vysychá)
-    bezodtoké oblasti – v pouštích většinou chybí nebo řeky ústí slepě ve vnitrozemí – př. povodí řeky Okavango
-    Nil: Modrý – jezero Tana, Bílý – Viktoriino jezero
-    Sahara: pod pískem velké množství podzemní vody – v geologické minulosti byla na rovníku

Obyvatelstvo
-    převažuje bílá rasa, islám a sem tam i křesťanství
-    Súdánci jsou černoši, vyšší, s delšími končetinami (na rozdíl od černochů kmene Bantů, kteří jsou menší)
-    kočovní Nomádi-Beduíni (příslušníci nomádů na pobřeží sahary, arabské kmeny) a místní Berbeři
-    rozmístěno nerovnoměrně, hlavně u pobřeží Středozemního moře
-    Bedžové u Rudého moře (nomádi nearabského původu)

Historie
-    VB: Egypt, sever Afriky: Francie
-    Sahara: lidé o ní věděli jako první, ale byla kolonizována jako poslední
-    Rok Afriky: 1960 vymanění více států, zisk nezávislosti
Konflikty:
Súdán – občanská válka a hladomor v oblasti Dárfúr, jih – křesťané, sever – muslimové, v červenci 2011 se Jižní Súdán odtrhl

Západní Sahara – Polisário (osvobozenecké hnutí), chce se vymanit ze správy, říkají si Saharská africká demokratická republika, ale největší mocnosti ji neuznali, Maroko si také nárokuje území

Náboženství Monoteistická náboženství - vyznávají jednoho boha Polyteistická náboženství - vyznávají více božstev

Ateisté
Rozdílnost náboženského vyznání byla a je často důvodem konfliktů i válek. Přesto, že v 20. st. nastal v důsledku rozvoje průmyslu a nových technologií, odluky církve od politiky označovaný jako sekularizace.
Ekumenismus - úsilí vzájemné spolupráce mezi náboženstvími.

ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - západní tradice
Mezi základní západní náboženství řadíme: judaismus, křesťanství, islám
Křesťanství
- nejpočetnější světové náboženství má 2 mld. stoupenců. Člení se na římskokatolickou, pravoslavnou a protestantskou (evangelickou) církev. Vzniklo v JZ Asii na počátku našeho letopočtu. Jedná se o monoteistické náboženství, které uctívá Ježíše Krista, Syna Božího, spasitele lidstva. Křesťanství je rozšířeno na celém světě nejvíce v Evropě a Severní a Jižní Americe, Austrálii.
Islám
- vznikl V JZ Asii v 7. st. a jeho zakladatelem byl prorok Mohamed. Jedná se o monoteistické náboženství. Islám je náboženstvím jednoty, které nerozlišuje náboženskou a světskou část života. Svatou knihou Islámu je Korán. Islám je státním náboženstvím řady arabských zemí. K Islámu se hlásí kolem 1 mld. věřících,kteří se nazývají muslimové, nejvíce je rozšířen v S Africe, JZ,J a střední Asii a Indonésii. Výrazně proniká s imigrací do Evropy a S. Ameriky. Islám má mnoho větví, z nichž nejpočetnější jsou skupiny Sunnitů a Šiítů.
Svatá města: Mekka, Medina, Jeruzalém
Judaismus - Židovské náboženství
- patří mezi nejstarší náboženství světa, vzniklo asi 2 tis. př. n. l. V současnosti má asi 15 mil. stoupenců. Judaismus je tzv. etnickým, národním náboženstvím Izraelců. Hlavní postavou náboženství byl Mojžíš. Zeď nářků. Svatou knihou Židů je Bible.

ZÁKLADNÍ SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ - východní tradice
Východní náboženství představují spíše filosoficko - náboženské systémy. Jsou silně iracionální, snaží se o dosažení harmonie a duševní svobody a oproštění se od materiálna.
Buddhismus
- vznikl v dnešní Indii v 5 st. př. n. l a jeho zakladatelem je Budha. Je rozšířen ve V, JV Asii.
tibetská forma - lámaismus

Hinduismus
- je nejstarší náboženství. Nejstarší védy, posvátné knihy, pocházejí z druhé poloviny 2. tis. př. n. l. Nejvíce je rozšířeno na indickém subkontinentu a v současnosti má asi 800 mil. stoupenců. Je polyteistickým náboženstvím. Typické je dělení obyvatelstva na kasty. Cílem Hinduisty je vymanit se z koloběhu převtělování (reinkarnací). Jestliže se člověk v životě provinil, odpykává si podle zákona karmy své zlo i v příštím životě. V opačném případě jde "výš".

Konfucionismus - v části V Asie (Čína)
Šintoismus - v Japonsku
animistická (= přírodnní) náboženství - u primitivních národů

MECHANICKÝ POHYB OBYVATELSTVA - MIGRACE OBYVATELSTVA

Migrace obyvatelstva - je územní pohyb nebo-li stěhování obyvatel. Migrace ovlivňuje rozmístění obyvatel na Zemi. Lidé se stěhují především z ekonomických důvodů, proto se neustále zvyšuje podíl městského obyvatelstva - urbanizace.
Emigrace (=vystěhování) za hranice státu, bývá z různých důvodů např:  politických, náboženských, vojenských.
Opakem emigrace je imigrace (=přistěhování) - většinou chudších obyvatel do vyspělých zemí.
Celkový pohyb počtu obyvatel za dané období: měna obyvatelstva = imigrace – emigrace + natalita - mortalita

LIDSKÉ RASY
veškeré lidstvo naší planety patří k jedinému živočišnému druhu - Homo Sapiens
Dlouhodobým vývojem, vlivem odlišného podnebí, stravy, způsobu života se lidstvo rozdělilo do skupin tzv. základních antropologických typů - ras (plemen).
Lidská rasa - je velká skupina lidí s podobnými, dědičně podmíněnými, antropologickými znaky - barva pleti, barva a tvar vlasů a očí, tvar lebky,nosů, rtů …-, kterými se jednotlivé rasy od sebe navzájem odlišují.
1.    europoidní (bílá, evropsko-asijská)
- tvoří asi 50% světové populace. V důsledků evropské expanze europoidní rasa osídlila všechny části světa.Nejvíce jsou příslušníci bílé rasy zastoupeni v Evropě, Severní Americe, JZ Asii, Austrálii, arabské Africe …
2.    mongoloidní (žlutá, asijsko-americká)
- zastupuje asi 40% lidstva. Nejvíce je zastoupena v Asii ale také např: v Severní Americe, na Madagaskaru …
3.    ekvatoriální (černá, negroidní, africko-australská)
- tvoří asi 10% světové populace. Domovem černé rasy je střední a jižní Afrika, dále se s ní setkáváme v Austrálii a Oceánii - Nové Guinei
Současné rasové složení světadílů je vzhledem k migracím obyvatelstva pestré.Výsledkem těchto migrací je míšení základních lidských ras a vznik tzv. přechodných ras - míšenců.

mulat - kříženec europoidní a ekvatoriální rasy - bělocha a černocha
mestik - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy - indiána a bělocha (vyčleńuje se kreol - kříženec europoidní rasy a mongoloidní rasy – Španěla, Francouze a Indiána)
zambo - kříženec ekvatoriální rasy a mongoloidní rasy - indiána a černocha

Demografický pohyb obyvatelstva se skládá: přirozený a mechanický PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA

PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA
Je základním reprodukčním procesem lidstva, který se skládá z porodnosti (=natality) a úmrtnosti (=mortality). Počet na 1000 obyvatel nebo v promilích.

Přirozený přírůstek: počet živě narozených (porodnost, natalita) > počet zemřelých (úmrtnost, mortalita)
Přirozený úbytek: počet živě narozených (porodnost) < počet zemřelých (úmrtnost)
Naděje dožití (střední délka života) - je očekávaná délka života při narození (ČR M 72 let, Ž 78 let)

přirozený přírůstek – srovnání vyspělých a rozvojových (jaké to má klady a zápory – př. stárnutí populace ve vyspělých státech)

vyspělé státy. malý přirozený přírůstek, někde přir. úbytek, znamená malý podíl mladých a celkové stárnutí populace, nutnost provést důchodovou reformu (př. v ĆR), regresivní věková pyramida
rozvojové státy: vysoký přirozený přírůstek - velký podíl mladých v populaci (progresivní věková pyramida)
věkové složení – věkové pyramidy u vyspělých a rozvojových států

Počet obyvatel - přes 7 mld. V současnosti je rychlý růst počtu obyvatel především v méně rozvinutých zemích považován za jeden z globálních problémů lidstva.

V současnosti je rychlý růst počtu obyvatel především v méně rozvinutých zemích považován za jeden z globálních problémů lidstva.
Podle demografických prognóz (=odhadů), jak se bude v budoucnu vyvíjet růst světové populace, se očekává ustálení lidské populace asi na 12 mld. obyvatel.
Počet obyvatel vyspělých států je zhruba stabilní nebo dokonce mírně klesá (Rusko). Je zde většinou přirozený úbytek obyvatelstva, který je vyvažován imigrací. Počet obyvatel rozvojových států roste výrazně, až o 3 % ročně. Celkově roste počet obyvatel asi o 1,2 % ročně.
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
je výsledkem dlouhého historického vývoje a je značně nerovnoměrné
Podílejí se na něm:
    faktory fyzicko-geografické: klimatické poměry, zdroje vody, kvalita půdy …
    faktory socioekonomické: politická stabilita, ložiska nerostných surovin ….
Nejvíce obyvatel žije na územích s nadmořskou výškou do 200 m n. m. (kolem 60%světové populace) a ve vzdálenosti do 200 km od moře (kolem 55% světové populace). Více jak polovina obyvatel naší planety je soustředěna pouze na 5% pevniny.
Většina obyvatelstva je soustředěna v rozvojových zemích.
Ekumena - území trvale osídlené člověkem
Subekumena - přechodně osídlené území
Anekumena - trvale neosídlené území
Průměrná hustota zalidnění souše je 40 obyvatel/km
Hustota = počet obyv./plocha [os/km2]
ČR 130 os/km2 , Nizozemí 380 os/km2 , Bangladéš 900 os/km2 , Mongolsko 1,5 os/km2
Čína 1,3 mld., Indie 1,1 mld., USA 310 mil., Indonésie 220 mil., Brazílie 180 mil.

GEOGRAFIE OBYVATELSTVA Studiem obyvatelstva se zabývá mnoho vědních oborů.

V rámci geografie jsou nejdůležitější geografie obyvatelstva - studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých přírodních, historických a sociálních podmínkách a demografie - která studuje proces reprodukce lidských populací.

Předchůdci člověka pocházeli z Afriky. Člověk jako živočišný druh (rod Homo) se postupně šířil do klimaticky příhodných oblastí, při vzrůstu hustoty zalidnění i do oblastí s horšími klimatickými podmínkami. Vývoj počtu obyvatel na Zemi byl do počátku 19. století pomalý - (1 mld. obyvatel byla dosažena kolem roku 1830 a 2 mld. téměř po 100 letech). Rychlost růstu světové populace se zvětšila s tzv. průmyslovou revolucí, které odstartovala i tzv. demografickou revoluci.
Demografická revoluce – období výrazného zvyšování počtu lidí (vysoká porodnost, ale malá úmrtnost, ve vyspělých státech v 19. a první polovině 20. st., v rozvojovém světě zhruba od 2. pol. 20. st.).
příčina: zavádění hygieny, rozvoj průmyslu, větší výnosy v zemědělství, lepší lékařská péče
následek: menší úmrtnost (hlavně novorozenců a dětí) – větší počet lidí

Změna v reprodukčním chování obyvatelstva na základě hospodářského a sociálního rozvoje společnosti.

Demografická revoluce má několik fází:
první fáze - charakterizuje malý přirozený přírůstek, protože je vysoká úmrtnost
druhá fáze - se projevuje poklesem úmrtnosti, vysokou porodností, přirozený přírůstek je vysoký. Nastává zlepšení a zvyšování kvality zdravotních podmínek, výživy.
třetí fáze - se projevuje snižováním porodnosti a úmrtnosti a ustálením těchto charakteristik. Prodlužuje se střední délka života. Jako hlavní důvod těchto změn se uvádí změna struktury ekonomického zaměření společnosti. Přechod od zaměstnanosti v zemědělství k zaměstnanosti v průmyslu, obchodu a službách. Nastupující urbanizace. Větší osvěta v oblasti sexuálního chováni společnosti a pokračující zkvalitňování úrovně lékařské péče.
Konec demografické revoluce provází stárnutí populace. Pokles podílu ekonomicky aktivních obyvatel, což má za následek prodlužování věku odchodu do důchodu.

Rozložení věkových skupin
- preproduktivní skupina 0-14 let
- produktivní skupina 15-64 let
- postproduktivní nad 65 let
Produktivní skupina se člení na pracující - ekonomicky aktivní obyvatelstvo. U této skupiny obyvatelstva se rozlišuje struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Ekonomicky pasivním obyvatelstvem jsou např: studenti.

JAPONSKO - Ostrovy: Hokkaidó, Honšú (největší ostrov), Šikoku a Kjúšú

-    Města: Jokohama, Ósaka, Nagoja, Sapporo, Kóbe, Kjóto, Fukuoka, Hirošima (jádrové oblasti)
-    ostrovní stát, na styku dvou litosférických desek – sopečná činnost a zemětřesení – v kruhu ohně
-    povrch je převážně hornatý sopečného původu, nicméně základ ostrovů je kontinentální – je to ohnutý okraj eurasijské lit. desky
-    Japonská národní hora Fudžisan je sopka
-    tajfuny – TN, hurikány s místním pojmenováním
-    konstituční monarchie (císařství), císař Akihito, 377 800 km2, 120 mil. obyv., měna: japonský juan,
-    označení Země vycházejícího slunce
-    v roce 2011 problém s jadernou elektrárnou Fukišima – výbuch, (proč? následky různě ve světě? např. Německo pár měsíců po katastrofě avizovalo postupné uzavření všech jad.elektráren)

Přírodní podmínky
-    většina území leží v subtropickém pásu
-    hodně ovlivňován proudy ze západu studeným Oja šio a z východu teplým Kuro šio
-    sever: mírné, ovlivněno monzuny méně
-    jih: subtropy vlhké, monzunové
-    Seismicky aktivní oblast (na styku pacifické a euroasijské lit. desky)
-    Japonské ostrovy vznikly ohnutím pevninské desky pod tlakem oceánské desky → pevninského původu, prostoupeny sopkami. V místě podsouvání (subdukce) oceánské desky vznikly i oceánské příkopy (Japonský příkop) (umět vysvětlit pohyb lit. desek obecně)

Obyvatelstvo
-    extrémní hustota obyvatel, hlavně ve městech přelidněno
-    náboženství šintoismus (představitel náboženství na zemi je panovník), buddhismus
-    spory se Severní Koreou

Hospodářství
V 19. století byl stát zaostalý. V 2. pol. 19. st. se otevřel světu kulturně i hospodářsky (provedeny reformy Meidži), zejména proto, aby nepodlehl světové kolonizaci. Během 1. pol. 20. st. vznik hosp. mocnosti zaměřené na těžký průmysl a strojírenství. Do 2. svět. války šlo Japonsko s velkými ambicemi po boku Německa. Svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki (v roce 1945) urychlilo japonskou kapitulaci. Po 2. svět. válce dostalo hospodářskou pomoc od USA, což usnadnilo opětovný rozvoj. Obrovský a dlouhotrvající růst HDP v 60. a 70. letech učinil z Japonska druhou největší ekonomiku světa. Nyní se děje konkurence asijských tygrů (první generace – Singapur, Jížní Korea, i druhé generace – Thajsko, Malajsie, i třetí generace – Čína, Indie) → ještě větší orientace na hi-tech (biotechnologie, mikroelektronika, materiálové inženýrství). Japonské firmy mají vysokou efektivitu práce a hodně vynálezů.

-    Průmyslový pás se táhne od Tokya po sever ostrova Kjúšú – městské konurbace (spojené aglomerace) se propojují a vytvářejí megalopolis Tokajdó  (jádrová oblast jap. osídlení a hospodářství)
-    Základní jednotky japonského hospodářství jsou ZAIBECU – velké výrobně obchodní společnosti, které umožňují efektivní koncentraci a distribuci peněz a výzkum.
-    závislost na dovozu nerostných surovin všech druhů
-    Zemědělství je vysoce intenzivní a na malé ploše koncentrované (66% lesy, převažuje horská krajina)
-    Zemědělství: jih Honšú – jádrová oblast, Tokio
-    Hornatá, minimum zemědělské půdy, ale nejefektivnější zemědělství – rýže, čajovník
-    Rybolov – lov kytovců
-    rozvoj díky dobré ekonomické strategii – zaměření se na jedno odvětví, export a na import velká cla, takže jejich výrobky byly levnější plus navíc vývoz strojírenských produktů, vývoz převažuje nad dovozem
-    specializace na určité obory – špička na světě, obrovské zahraniční trhy a velké příjmy
-    dovoz potravin díky tomu, že má velký počet obyvatel (produkce je výborná, ale nestačí)
-    jedna firma obvykle mívá více specializací – např. Mitsubichi, Yamaha
-    elektrotechnický průmysl (Toshiba, Sony, Panasonic, Hitashi, Fuji, JVC…), pak dopravní strojírenství (Šinkanzen, Toyota, Mazda, Nissan, Suzuki, Honda, vlaky, lodě, motorky)
-    přesné strojírenství – hodinky (Seico, Casio), součástky na kola (Schimano), fotoaparáty (Olympus, Canon, Minolta, Nikon)
-    malá surovinová základna – musí vozit většinu ner. surovin (z Austrálie, Číny, JV a J Asie), velké loďstvo i velká výroba lodí
-    stavba závodů mimo území Japonska – i u nás TPCA, Schimano, Panasonic
-    jedny z největších přístavů světa
-    negativum: velké dluhy

SLUŽBY - zajišťují obsluhu obyvatelstva

-    ve vyspělých státech v nich pracuje přes polovinu práceschopného obyvatelstva, zaměstnanci z více a více efektivního zemědělství a průmyslu přecházejí právě do služeb

-    typické je stupňovitost služeb (závisí na velikosti sídla)

-    př. malá obec mé jen školku a malý obchod s potravinami

o    malé město má školku, ZŠ, několik typů obchodů

o    velké město všechny typy škol, specializované obchody, hypermarkety apod.

-    př. stupňů: MŠ → ZŠ → SŠ → VŠ

-    nejrychleji se rozvíjející sektor hospodářství

-    služby jsou zajištěny soukromníky (restaurace, obchody, zábavní podniky), obcemi (odvoz odpadků, knihovny, městská policie), státem (vysoké školy, nemocnice)

3. Letecká doprava 4. Potrubní 5. Spoje

3.    Letecká doprava
-    nejrychlejší způsob dopravy, roste její význam
-    modernizují a zvětšují se stávající letiště
-    pro světové hospodářství mají význam zejména mezinárodní letiště (v ČR: Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Leitště leoše Janáčka Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary)
-    ve vnitrostátní dopravě má velký podíl v případě velkých států (USA, Rusko, …), případně tam, kde je osídlení roztroušeno a není jiné spojení nebo rychlé spojení (př. Indonésie, …)

4.    Potrubní
-    Vede kapaliny: ropovody, plynovody, vodovody, parovody (vedou horkou páru na vytápění), kanalizace

5.    Spoje
-    Pošta, televize, rozhlas, telefon, internet
(umět popsat úroveň dopravy v ČR, nejdůležitější, hl. silniční-dálniční a žel. tahy, letiště)

2. Vodní doprava

Říční doprava
-    v západní Evropě bohatá síť splavných řek a říčních kanálů, jinde využívání zejména přirozených řek
-    v rozvojových zemích často jediná spojnice pro odlehlá místa, chybí dopravní infrastruktura (př. Amazonie, povodí Mekongu, Konga)
-    její význam všude slábne
-    slouží zejména pro přepravu nákladů, případně turistů

Námořní doprava
-    mezi kontinenty nebo podél pobřeží (trajektová)
-    pro přepravu nákladů slouží tankery, pro přepravu zamrzlými oceány slouží ledoborce
-    Europort, Rotterdam- největší přístav Evropy, pro námořní i říční dopravu
-    (problém „levné vlajky“ co je to?)

DOPRAVA A SPOJE - význam: pro přepravu osob, nákladů a informací

-    doprava slouží pro všestranný rozvoj, který zpětně ovlivňuje ji samotnou (klade požadavky na rychlost a přesnost dopravy)
-    její význam roste s globalizací, ekonomickým rozvojem, cestovním ruchem
-    osobní doprava patří do teriéru, nákladní do sekundéru
-    Výkon přepravy se udává v osobokilometrech (oskm), což je součin počtu přepravovaných osob a vzdáleností, na které jsou přepravovány za časovou jednotku, nebo v tunokilometrech (tkm) – součin hmotnosti nákladu a vzdálenosti, na kterou je přepravován za časovou jednotku.
-    Objemy dopravy závisí na poptávce po dopravě (z velké části determinované ekonomickou aktivitou a cenami dopravy) a na nabídce dopravy (dopravní infrastruktuře). Objem dopravy se měří pomocí ukazatelů vozo-kilometrů (vozokm), osobo-kilometrů (oskm) a tuno-kilometrů (tkm). Ty odráží počty ujetých kilometrů, které mohou být dále vztaženy k průměrné obsazenosti vozidel (osobní doprava) či hmotnosti přepraveného nákladu (nákladní doprava).

1.    Pozemní doprava

Železniční doprava
-    většina železničních tratí postavena v 19. století ve vyspělých zemích, ve 20 st. v rozvojových zemích
-    v současnosti její význam slábne, nové tratě se většinou nestaví, modernizují se stávající pro vyšší rychlost a bezpečnost
-    kolonizační velmoci zavedly železnici do svých předešlých kolonií (př. Brit. – Indie)
-    hlavní mezinárodní tratě se nazývají železniční koridory
-    levný a ekologický druh dopravy, poměrně pomalý s výjimkou rychlovlaků (TGV – Francie)

Silniční doprava
-    rychle se rozvíjí
-    roste množství nákladů přepravovaných po silnici
-    roste tranzitní doprava
-    zvyšuje počet lidí vlastnící automobil
-    často je rychlejší a pohodlnější než vlaková doprava
-    nevýhoda:
-    nové silnice mění tvářnost krajiny (sekají krajinu na kusy)
-    hluk
-    vypouštění škodlivin (zejména oxidy dusíku)
-    poměrně nebezpečná
-    hlavní důraz se klade na výstavbu dálnic

PÁKISTÁN - asi 150 mil. obyvatel, hlavním městem je Islámabád, republika

- asi 150 mil. obyvatel, hlavním městem je Islámabád, republika
- jaderné zbraně
- islámský stát, střety politiky a obyvatel
- rozvojová země, problémy s Indií, s Talibanem (u hranic s Afghánistánem)
- problémy s USA ( podezříván ze spolupráce s Al- Kajdou)
- Na území byl dopaden Usáma Bin Ládin, který byl vůdcem teroristického hnutí Al-Kaida, hlavní představitelé patří zejména k sunnitské větvi islámu

Nepál
- lidé žijí v jurtách, vyvraždění královské rodiny v Káthmandú
- republika
- 90% obyvatelstva zemědělství – žijí v údolí, turismus (horolezecké výpravy) – vysokohorská turistika

Bangladéš
- největší hustota zalidnění na světě (kolem 1000 obyvatel na km2)
- záplavy díky monzunům, Bengálsko kdysi část Indie
- časté tajfuny (hurikány) – tím, že je to nízko položené území, jsou často při tajfunech zaplavováni

Bhútán
- království, 100 % energie zisk z vodních elektráren, slabá ekonomika, zemědělství

Srí lanka
- většinový Sinhálci (budhisté)
- hinduističtí Tamilové bojovali za odtržení severu Srí Lanky od budhistického jihu, kde převládají Sinhálci (Tamilové mají separatistickou organizaci Tamilští tygři), v roce 2009 dlouhodobý konflikt ukončen, Tamilští separatisté poraženi, země sjednocena